Bedřich Adámek

Bedřich Adámek (21. února 1891, Bílavsko, Bystřice pod Hostýnem – 15. dubna 1961 Praha) byl český architekt a projektant^[1], specialista na výstavbu nemocničních areálů.^[2] Měl kancelář v pražských Dejvicích^[3][4] a působil v okruhu časopisu Stavba.^[4] Vystudoval pražské vysoké učení technické.^[5] Absolvoval studijní cesty do zahraničí (Německo, Rakousko, Maďarsko, Švýcarsko, Polsko, Nizozemsko).^[6]

Věnoval se zejména navrhování nemocničních areálů. Mezi jeho realizace patří např:

• rozšíření nemocnice v Pardubicích^[2] (soutěž 1925)
• areál „nové nemocnice“ v Hradci Králové^[7] – generální plán (architektonická soutěž 1925, realizace 1926–1928^[8])
• nemocnice Jihlava
• Dům lidového zdraví v Užhorodě (1930–1934, otevřen 1935)^[9]
• rozšíření nemocnice v Českých Budějovicích – infekční pavilon (pavilon M; 1935), nová hospodářská a administrativní budova s prádelnou a kuchyní u vjezdu do areálu (1935–1936), prosektura (stará patologie, pavilon H; 1936), chirurgický pavilon (pavilon B; 1937–1940), další infekční pavilon (pavilon F; 1937–1940), porodnice s gynekologií (pavilon G; 1937–1940)^[10]
• dvojpavilon pro oddělení gynekologicko-porodnické a oddělení nemocí kožních a venerických, „nová nemocnice“ Hradec Králové (1937–1938)^[11]
• areál Ústřední vojenské nemocnice v Praze^[12] (soutěž 1929, výstavba od 1936, otevřena 1938) – pavilonový systém kolem prostorného nádvoří – první novostavba určená vojenskému zdravotnictví na území českého státu^[13]
• nemocnice Ústí nad Orlicí^[3] (1936–1939^[14])
• Oblastní nemocnice Kolín – chirurgický pavilon (1939–1941)^[15]
• hlavní budova nemocnice v Kutné Hoře – spolu s Rudolfem Ryšánem a Jaromírem Dajbychem (1939–1943)
• Oblastní nemocnice Kladno (1947–1948)^[16]
• nemocnice Písek^[17]

• rodinný dům Antonína Čížka, ředitele Občanské záložny v Pardubicích^[5]
• Příbrského vila, Boženy Němcové 52, České Budějovice (1938–1939)^[18] – vila nejvýznamnějšího specialisty v oboru gynekologicko-porodnické péče v Československu své doby, který se zasloužil o rozšíření českobudějovické nemocnice, které také Adámek projektoval.^[19]
• dvojdům, U V. baterie 36,38, Praha-Břevnov^[20]

• Dvořákovo gymnázium Kralupy nad Vltavou (1926–1930)^[4] – společně se Zdeňkem Michalcem^[21] – dotčené zásadami vědeckého funkcionalismu^[4]
• budova pošty, Orlová^[22]

Jedním z největších nerealizovaných projektů byl projekt nemocničního areálu v Břeclavi (1929). Náklady na areál pro 400 až 450 pacientů měly činit 17 milionů korun. K výstavbě nedošlo vlivem hospodářské krize.^[23]

Dále se Adámek např. účastnil veřejné soutěže na divadlo v Benešově.^[24] Postoupil do druhého kola architektonické soutěž o stavbu Zemské průmyslové školy v Kutné Hoře.^[25]

• Justiční palác Bratislava
• radnice Orlová