Bedřich Bendelmayer

Bedřich Bendelmayer
Bedřich Bendelmayer
Narození	9. dubna 1871 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. dubna 1932 (ve věku 61 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Vzdělání	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	architekt
Ovlivněný	Friedrich Ohmann
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Bendelmayer (9. dubna 1871, Praha^[1] – 20. dubna 1932, Praha^[2][3]) byl český architekt období secese, geometrické secese a moderny.

Narodil se v rodině pražského obchodníka s cukrem Karla Bendelmayera (1836–1893) a jeho manželky Josefy, rozené Horákové (1844–1883), pokřtěn byl v pražském kostele sv. Petra. Byl druhé z pěti dětí. Když mu matka zemřela, otec se znovu oženil s Annou, rozenou Horákovou (1844–1886)^[4][5]

Vystudoval architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Friedricha Ohmanna. První dva projekty realizoval ještě v novorenesančním stylu se svým spolužákem Rudolfem Němcem. Jedná se o domy „U České královny“ v Hradci Králové a „U sv. Jiří“ v pražských Holešovicích. Dalším jeho přítelem a spolužákem byl Alois Dryák. Jim dvěma předal Ohman svůj projekt hotelu Central v pražské Hybernské ulici, když odešel v roce 1898 do Vídně. Provozovali společnou projekční kancelář, která je doložena v dobové inzerci z roku 1903. Po Aloisu Dryákovi převzal funkci hlavního inženýra stavební firmy Quido Bělský. Po roztržce s majitelem byl ale 1. srpna 1904 propuštěn.

Dne 24. února 1906 se ve Lstiboři oženil se Zdeňkou Židlickou (1883–??). Měli spolu tři syny.^[6]

Bendelmayerova stavba nájemních domů U Prašné brány 1–3 byla jedním z prvních secesních domů v Praze po desetiletích vládnoucí historizující architektury. Dostalo se mu za ni zdrcujícího odsouzení od kritika Františka Xavera Harlase, který stavbu označil jako „arogantně odpudivého souseda“ novogoticky zrekonstruované Prašné brány.^[7]

Po první světové válce tvořil v novoklasicistním stylu. Z této doby jsou patrně nejznámější budovy krajského trestního soudu, později Nejvyššího soudu a vrchního soudu (Praha 4, Náměstí hrdinů 11) a budova bývalé České průmyslové banky (Praha, Na příkopě 14).

Zemřel 20. dubna 1932 v Praze^[8] a byl pohřben do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.^[9]

• 1897–1899 Nájemní dům „U sv. Jiří“ či „Belvedere“, Praha 7 – Holešovice, čp. 675, Kamenická 2, spolu s Rudolfem Němcem^[10]
• 1898 soutěžní návrh na pomník Františka Palackého v Praze, spolu se sochařem Antonínem Štruncem^[10]
• 1899 II. místo v soutěži na přestavbu pojišťovny Slavia na Senovážném náměstí^[10]
• 1899–1901 Hotel Central, Praha 1–Nové Město, čp. 1001, Hybernská 10, spoluautoři: Friedrich Ohmann, Alois Dryák
• 1901 Úprava průčelí domu čp. 978, Praha 1–Nové Město, Senovážné náměstí 23. Původní dům z roku 1872 podle projektu Aloise Turka, v letech 1920–1921, 1928–1929 přestavěno v kubisticko-novoklasicistním stylu Františkem Krásným^[11]
• 1903–1904 Nájemní domy, Praha 1–Staré Město, čp. 1078, 1079, U Prašné brány 1–3, (spolu s Emilem Weichertem)^[12]
• 1903–1905 Hotel Arcivévoda Štěpán (dnes Evropa), Praha-Nové Město, čp. 826, Václavské náměstí 25, spoluautoři: Quido Bělský, Bohumil Hübschmann, Jan Letzel, Alois Dryák^[13]
• 1905 soutěžní návrh na přestavbu Staroměstské radnice (spolu s Emilem Weichertem)
• 1905–1906 Dům „U první reduty“, čp. 203, Praha 1–Josefov, Maiselova 23, Břehová 2, Pařížská 19, novostavba secesního nájemního domu, spoluautor Karel Manda^[14]
• 1906 Nájemní dům s obchody, Praha 1–Josefov, čp. 52, Kaprova 6^[10]
• 1908–1909 Nájemní domy, Praha 1–Josefov, čp. 20, 22, Valentinská 10, 12^[15]
• 1908, 1912–1913 Obchodní a nájemní dům čp. 598, Praha 1–Nové Město, Ve Smečkách^[10]
• 1910 Nájemní dům, Praha 7–Holešovice, čp. 1069, V Háji 30
• 1910 I. cena v soutěži na Společenský dům v Praze na Žižkově^[10]
• 1911 Obchodní a nájemní dům, Praha 2–Vinohrady, čp. 390, Anglická 19
• 1911–1913 Palác Hvězda, Praha 1–Nové Město, čp. 793, Václavské nám. 36, malby na průčelí: Vratislav Mayer, dlouholeté sídlo nakladatelství Melantrich^[16]
• 1923 Rodinný dům, Praha 6–Bubeneč, čp. 606, Bubenečská 57
• 1927–1929 Kancelářský dům, Praha 1–Nové Město, čp. 108, Spálená 51^[17]
• 1927–1928 Dům čp. 1100, Praha 6–Dejvice, Stavitelská ul.
• 1927–1933 Budova České průmyslové banky, Praha 1–Nové Město, čp. 854, Na Příkopě 14. Bendelmayer získal v roce 1922 1. cenu v soutěži na tuto budovu. V následujícím roce byly projektové práce zastaveny. Podle pozměněného projektu byla stavba realizována v letech 1927–1933^[18]
• 1928–1930 Budova krajského trestního soudu v Praze, Praha 4–Nusle, čp. 1300, Náměstí Hrdinů 11, projekt z roku 1926
• 1929 soutěžní projekt na budovu Živnostenské banky Praha 1–Nové Město, Na Příkopě 24–26^[19]
• Nájemní dům Praha 6-Bubeneč, čp. 367, U Vorlíků 3, malby na průčelí: Vratislav Mayer

• 1898 III. místo v soutěži na budovu Měšťanské besedy v Plzni, spoluautoři Rudolf Němec a Emil Wichert^[10]
• 1898–1899 Nájemní dům „U České královny“, Hradec Králové, čp. 310, Eliščino nábřeží 21. spolu s Rudolfem Němcem^[20]
• 1899 soutěžní návrh sokolovny v Jaroměři^[10]
• 1904 II. cena v soutěži na spořitelnu v Turnově (spoluautor: J. Šimůnek)
• 1906 I. cena v soutěži na novou střelnici ostrostřeleckého domu v Plzni
• 1920–1923 Gymnázium Vítězslava Nováka, Husova ul. čp. 333, Jindřichův Hradec
• 1922–1924 Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín, čp. 586, Dr. Ed. Beneše 7
• 1922–1925 Obytné domy československých státních zaměstnanců, Košice, Hrnčiarska ulica / Stará baštová ulica / ulica Podtatranského^[21]
• 1923–1924 Radnice v Osijeku, Chorvatsko^[10]
• 1925–1928 Budova krajského, dnes okresního soudu v Klatovech, Dukelská 138^[22]
• 1928–1930 Budova krajského, dnes okresního soudu v Chrudimi, Všehrdovo náměstí 45
• 1929–1932 Městské lázně, Plzeň. Objekt těžce poškozen během náletu 20. prosince 1944, po válce přestavěn, dnes chátrá. Pro tuto budovu Bendelmayer údajně navrhl i sochařskou výzdobu^[23]

• Stavby Bedřicha Bendelmayera
• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  1897–1899 Dům „U České královny“, Hradec Králové
• 
  1899 Nájemní dům „U sv. Jiří“, Praha 7-Holešovice, čp. 675, Kamenická 2, nároží Kamenické a Kostelní ulice.
• 
  1899–1902, Hotel Central, Praha, Hybernská 10
• 

  © Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)
  1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha, Václavské náměstí 25 a 27
• 
  1903–1904 Nájemní dům, Praha, U Prašné brány 1
• 
  1906–1908 Nájemní dům, Praha, Kaprova 6
• 
  1923 Rodinný dům čp. 606, Praha 6 – Bubeneč, Bubenečská 57
• 
  1922–1924 Gymnázium v Hlučíně, čp. 586, Dr. Ed. Beneše 7
• 
  Nájemní dům Praha 6-Bubeneč, čp. 367, U Vorlíků 3, malby na průčelí: Vratislav Mayer
• 

  (c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  1927–1933 Vstup do budovy České průmyslové banky, Praha, Na Příkopě 14
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  1928–1930 Budova Vrchního soudu v Praze

• ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. 
• KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Praha- architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. 
• KRAJČÍ, Petr. Bedřich Bendelmayer. Domov. 1997, roč. 37, čís. 7, s. 26–27. 
• LUKEŠ, Zdeněk. Mistr secesního ornamentu i moderního klasicismu. Neviditelný pes [online]. 2012-04-03 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. 
• VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Bendelmayer, Bedřich, s. 55–56. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Bendelmayer na Wikimedia Commons
• Bedřich Bendelmayer, Plzeňský architektonický manuál