Bedřich Diviš Weber

Bedřich Diviš Weber
Weberův portrét od Josefa Eduarda Teltschera
Základní informace
Narození	9. října 1766 Velichov České království České království
Úmrtí	25. prosince 1842 (ve věku 76 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Žánry	opera, klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, muzikolog, hudební pedagog a vynálezce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Diviš Weber (uváděn též německy Friedrich Dionys nebo Dionysius, 9. října 1766 Velichov u Karlových Varů^[1] – 25. prosince 1842 Praha) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Život a činnost

Nejprve studoval bohosloví a filosofii, později práva. Vedle toho studoval hudbu, která se mu stala celoživotním zaměstnáním. V mládí se setkal s Wolfgangem Amadeem Mozartem při jeho návštěvě Prahy a toto setkání ovlivnilo jeho hudební zaměření do budoucích let. Spolu se skladateli Václavem Janem Tomáškem a Janem Augustinem Vitáskem patřil ke konzervativnímu proudu pražského hudebního života, který neměl příliš pochopení pro nastupující romantismus v hudbě. To však nebránilo tomu, aby na koncertech, které organizoval, neuváděl postklasická díla Ludwiga van Beethovena a Carla Marii von Webera. V roce 1832 dokonce uvedl 1. symfonii C dur Richarda Wagnera.

Konzervatoř

V roce 1808 reagoval na podnět pražské hudbymilovné šlechty k založení školy pro výchovu orchestrálních hudebníků. Po vzoru pařížské a milánské konzervatoře vypracoval organizační základy a osnovy. Rakouská válka s Napoleonem roku 1809 vznik školy poněkud pozdržela, ale v roce 1811 mohl být, navzdory státnímu bankrotu Rakouska a velké inflaci i drahotě, zahájen první školní rok a on se tak stal prvním ředitelem Pražské konzervatoře. Sám na ní vyučoval a psal pro ni učebnice. V letech 1839–1842 byl vedle toho i ředitelem pražské varhanické školy.

Byl hudebníkem širokého zaměření. Kromě skladatelské, pedagogické a organizační činnosti byl významným hudebním teoretikem. Zabýval se technickým vývojem hudebních nástrojů a na žádost nejvyššího purkrabí Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského zpracoval výsledky guberniální sběratelské akce, která probíhala v letech 1819–1820, a uspořádal historicky první sbírku lidových českých písní s nápěvy, známou jako Kolovratský rukopis (Sammlung böhmischern Nationallieder – 1823).

Dílo

Skladatelské dílo

• König der Genien (opera, 1800, Praha)
• Kanzuma aneb Perla opět nalezená (také Boj o lásku – opera)
• Mädchenmarkt (opera)
• Kantáty, mše a drobnější chrámové skladby
• Instrumentální koncerty
• Taneční skladby (menuety, ländlery, čtverylky, ale i skladby pro dechovku)
• Četné skladby pro klavír (i koncerty s orchestrem) a písně

Literární dílo

• Das Konservatorium der Musik zu Prag (informační spis – 1817)
• Allgemeine theoretisch-praktische Vorschule der Musik (1828)
• Theoretisch-praktisches Lehrbuch der Harmonielehre und das Generalbasses (4 svazky v letech 1830–1834)
• Allgemeine musikalische Zeichenlehre (1841)

Hudební nástroje

• zlepšení konstrukce záklopkové soustavy lesních rohů
• zlepšení konstrukce ventilů trubek
• pákový systém přelaďování tympánů

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Diviš Weber
• Historie pražské konzervatoře
• Reprint díla „Theoretisch-praktisches Lehrbuch der Harmonielehre und das Generalbasses“