Bedřich Dubský

Bedřich Dubský
Busta Bedřicha Dubského v Čejeticích
Busta Bedřicha Dubského v Čejeticích
Narození10. července 1880
Komárov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. února 1957 (ve věku 76 let)
Písek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarcheolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Dubský (10. července 1880, Komárov[1] – 9. února 1957, Písek) byl jihočeský archeolog.

Život

Bedřich Dubský, archeolog - amatér, byl syn Františka Dubského, učitele (kandidáta učitelství) v Komárově a jeho manželky Rosalie, rozené Komzákové.[1] Po vystudování soběslavského Učitelského ústavu působil na venkovských školách v Jiníně, Hošticích, Paračově, Podsrpu u Strakonic a Řepici (zde jako řídící učitel). Roku 1938 odešel do penze, usadil se nejdříve v Čejeticích (zde vedl kroniku, v obci má pomníček – bustu od Fr. Mrázka), pak krátce v Březnici a potom v Písku (od 1945).[2]

Dílo

Vedle svého povolání prováděl od roku 1911 archeologické výzkumy, věnoval se zejména pravěké a raně středověké archeologii. Výzkumy dělal především na Strakonicku a Písecku (Katovice, Kněží hora, Skočice, Liběnice, Hradiště u Písku, Boudy u Písku). Také se podílel na výzkumu na vrchu Tábor-Burkovák poblíž Bechyně. Spolupracoval s ČSAV a s Národním muzeem Praha a pracoval pro Státní archeologický ústav na jihu Čech. Výzkumu se věnoval takřka 50 let, zasloužil se o poznání jihočeského pravěku.

Veřejné uznání

Jako „venkovský kantor“ Dubský prakticky celý život často zápasil nejen o své uznání, ale i důstojné životní podmínky. Zejména ve 30. a 40. letech 20. století si však tisk poměrně často všímal jeho archeologických objevů.[3][4] Stejně tak si celostátní denní tisk povšiml jeho šedesátin,[5] sedmdesátin i pětasedmdesátin.[6]

Objevy, nálezy a dílo

Některé objevy Bedřicha Dubského:

  • sídliště na Pikárně
  • mohyly ze starší doby bronzové u Těšínova a Protivína
  • žárové pohřebiště a osada z mladší doby římské u Přešťovic
  • dílna keltského rýžovníka zlata na Otavě u Modlešovic
  • Archeologické nálezy:
    • uloženy v několika muzeích (např.: Strakonice, v starém hradě v obecním muzeu Dubský uložil díl svých předhistorických pokladů)
    • jeho nálezy tvoří základ prehistorických sbírek Prácheňského muzea v Písku.
  • Bedřich Dubský zveřejnil přes 175 prací a napsal šest knih, např.:
    • Předhistorie Strakonicka (1921)
    • Českobudějovicko v době předhistorické (1926)
    • Slovanský kmen na střední Otavě (1928)
    • La Tène jižních Čech (1932)
    • Jihozápadní Čechy v době římské (1937)
    • Pravěk jižních Čech (1949)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ MICHÁLEK, Jan. Pravěk Strakonicka. Strakonice: Muzeum středního Pootaví, 1978. 21 s. 
  3. ↑ Národní listy. 25. 12. 1930, s. 9. Dostupné online. 
  4. ↑ Národní listy. 12. 1. 1940, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ Národní listy. 16. 7. 1940, s. 6. Dostupné online. 
  6. ↑ Jubileum význačného kulturního pracovníka. Rudé právo. 10. 7. 1955, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bedrich Dubsky bust.jpg
Busta jihočeského archeologa Bedřicha Dubského v Čejeticích.