Bedřich Franz

Prof. Dr. Phil et art. lib. Bedřich Franz, OPraem.
Jiná jména	Friedrich Franz
Narození	1. prosince 1796 Vysoké Veselí České království České království
Úmrtí	12. dubna 1860 (ve věku 63 let) Nová Říše Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	pedagog, fotograf, politik a fyzik
Znám jako	profesor Gregora Mendela průkopník fotografování
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	poslanec opat poslanec Moravského zemského sněmu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Franz (německy Friedrich Franz; 1. prosince 1796 Vysoké Veselí^[1] – 12. dubna 1860 Nová Říše^[2]) byl český vědec, fotograf^[3] a profesor fyziky a aplikované matematiky filosofické fakulty olomoucké univerzity, který výrazně ovlivnil Gregora Johanna Mendela. V Olomouci také zastal pozici děkana filosofické fakulty a rektora.^[4] Na sklonku života byl kanovníkem a opatem kláštera v Nové Říši.

Narodil se jako Jan Evangelista Franz, syn Antonína Franze, souseda ve Vysokém Veselí, a matky Terezie, rozené Žákové.^[1] Promoval v roce 1831 na Pražské univerzitě, a předtím, než se odebral do Olomouce, vyučoval fyziku na filosofickém institutu v Brně.^[4]

Spolu s fyzikem a zároveň rektorem koleje v Litomyšli Ignácem Florem Staškem se zabývali vědeckými pokusy s daguerrotypií v letech 1839–1840.^[3] Začali tedy ve stejném roce, kdy francouzský výtvarník Louis Daguerre tuto metodu fotografování vyvinul. Franz se pak stal prvním vyučujícím daguerrotypie na Moravě, pořádal k tomu také první úspěšné výstavy, a je mu připisováno zdomácnění této techniky fotografování na Moravě.^[4] Franz je pravděpodobným autorem daguerrotypie slavnosti Božího těla na Zelném trhu v Brně z června 1841 – prvního reportážního snímku v českých zemích a jedné z nejstarších fotografií svého druhu na světě.^[5] Bedřich Franz údajně vytvořil nejstarší dochované portrétní snímky v českých zemích.^[5] V roce 1841 portrétoval biskupa Františka Antonína Gindla.^[3]

Bedřich Franz se stal profesorem fyziky a aplikované matematiky na olomoucké univerzitě v roce 1842. Mezi jeho studenty patřil také Gregor Mendel, s nímž udržoval časté styky a opatřoval mu vědeckou literaturu.^[4] Po ukončení jeho studia mu doporučil vstup do Starobrněnského kláštera,^[zdroj?] kde Mendel později definoval základní zákony dědičnosti.

V roce 1844 se Franz stal děkanem Filosofické fakulty, v roce 1847 se stal rektorem olomoucké univerzity, a v roce 1850 opět děkanem Filosofické fakulty. Ta byla, v důsledku účasti olomouckých studentů a profesorů na revoluci roku 1848 a národním obrození, o rok později uzavřena.

Během revoluce rovněž od roku 1848 do roku 1849 zasedal i jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii vysoké školy v Olomouci, coby virilista (poslanec zasedající na sněmu z titulu funkce děkana jedné z fakult olomouckého vysokého učení).^[6]

Po uzavření fakulty Franz odešel do Nové Říše, kde se stal premonstrátským kanovníkem a opatem novoříšského kláštera. V klášteru také 12. dubna 1860 zemřel.^[4]

• Kunka Josef, Nová Říše : Klášter premonstrátů : 1211-1936, Nová Říše, nákladem kanonie 1936, s. 26.

• Filozofická fakulta Univerzity Palackého
• Johann Karl Nestler
• Gregor Johann Mendel

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Franz na Wikimedia Commons
• Pavel Scheufler: Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918, scheufler.cz
• Bedřich Franz v informačním systému abART