Bedřich Hildprandt

Bedřich Hildprandt
Narození2. dubna 1902
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1981 (ve věku 78 let)
Gauting
NěmeckoNěmecko Německo
Choť(1937) Cornélie, roz. Veverková (1916–2014)
DětiJosefina (1938–2020)
Johanna (* 1947)
RodičeFerdinand Karel Hildprandt (1863–1936) a
Josefina z Thun-Hohensteinu (1872–1939)
Příbuzníbratr: Robert Hildprandt (1893–1974)
bratr: Karel Hildprandt (1894–1975)
bratr: Jindřich Hildprandt (1895–1968)
vnuk: Stefanos-Filipos Germenis (* 1981)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Hildprandt z Ottenhausenu (2. dubna 1902 Praha12. února 1981 Gauting u Mnichova)[1] pocházel ze šlechtického rodu Hildprandtů z Ottenhausenu a podepsal prohlášení české a moravské šlechty 1939.

Život

Narodil se jako čtvrtý syn Ferdinanda Karla Hildprandta (1863–1936), c. k. komorníka a nadporučíka v záloze, a jeho manželky Josefiny z Thun-Hohensteinu (1872–1939).[1]

Reálné gymnázium ukončil maturitou a dále pokračoval tři roky ve studiu na Hospodářské akademii v Roudnici nad Labem a následně dva roky na vysoké zemědělské škole. Po smrti otce převzal v roce 1936 správu nad rodinným majetkem. V roce 1947 byl Bedřichu Hildprandtovi zabaven zámek a poté ho postihla mrtvice, po níž mu ochrnula pravá ruka. I přes následky onemocnění musel i nadále pracovat až do roku 1950, kdy odešel na Slovensko a zde měl dohled nad revírem honební společnosti Ružomberok. Po návratu do Rojic, kam byla jeho rodina vystěhována, pracoval v lese a jako dělník v Písku. Na pozvání etiopského císaře bylo v roce 1959 Bedřichovi s rodinou umožněno vystěhování do Etiopie, kde žili Hildprandtovi do pádu císaře v roce 1974. Bedřich Hidprandt zde byl chovatelem lipicánů. Po roce 1974 odešli Bedřich s manželkou do Španělska a pak do Německa. Zde Bedřich Hildprandt zemřel v roce 1981.

Rodina

V Dolní Lukavici se 22. listopadu 1937 oženil s Cornélií Veverkovou ("Nelly"; 26. dubna 1916 Praha – 7. září 2014 Blatná), dcerou diplomata Ferdinanda Veverky (1887–1981) a Cornélie Celiny Grégrové.[1] Cornélie byla vnučkou politika Julia Grégra (1831–1896). Narodily se jim dvě dcery:

  • 1. Josefina (* 9. 9. 1938 Praha – 2020)
    • ∞ (rozvedeni) Jan Čapek, lékař
      • Jan (Čapek) Hildprandt (* 1957)
  • 2. Johanna (Jana; * 16. 5. 1947 Praha)
    • (∞ 25. 9. 1970 Řím) Spiridon Germenis (20. 10. 1939 Athény – 7. 9. 2014)
      • syn Stefanos-Filipos Germenis-Hildprandt (* 1981 Athény)

Odkazy

Reference

  1. a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 158–159. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)