Bedřich Judytka

Bedřich Judytka
Narození13. května 1914
Postřižín
Úmrtí18. prosince 1950 (ve věku 36 let)
Praha
Příčina úmrtítrest smrti
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Judytka (13. květen 1914 Postřižín[1] – 18. prosinec 1950 Praha) byl údajný zakladatel ilegální odbojové organizace Dr. Edvard Beneš.[2] Byl souzen v 50. letech 20. století v politickém monstrprocesu Kolín, Weiland a spol. [3]

Život a činnost

Narodil se do rodiny dělníka Antonína Judytky a jeho manželky Marie, roz. Plickové, a pokřtěn byl jmény Bedřich František. Vystudoval tři třídy občanské školy a dva roky pokračovací školy. Vyučil se stavebním dělníkem, nicméně v osmnácti letech odešel dobrovolně na vojnu, kde se stal četařem. Měl za manželku Annu Horákovou, s níž měl 3 děti. Mezi lety 1938–1948 pracoval u finanční stráže. V době svého zatčení pracoval jako úředník finančního referátu ONV v Rumburku.

V období první republiky se nevěnoval politické činnosti. Až od roku 1945 byl členem ČSSD. Po sloučení ČSSD s KSČ v roce 1948 bylo potřeba zažádat o nové stranické členství, avšak Bedřich Judytka nebyl do strany přijat.[4]

Zatčení, obžaloba, rozsudek

Bedřich Judytka byl obviněn z trestného činu velezrady, vyzvědačství, loupeže a spolupachatelství vraždy.[5] Měl být zakladatelem protistátní skupiny s názvem „Dr. Edvard Beneš“, která působila od července 1949. Jejím hlavním cílem měla být likvidace, především krajských, politických činitelů, konkrétně členů SNB a vyšších funkcionářů KSČ. Dalšími úkony organizace mělo být ničení telefonního a elektrického vedení, zneklidňování obyvatelstva a vyzvědačství. Bedřich Judytka měl v organizaci zastávat funkci velitele s krycím jménem Jana, později Barbora. [6]

Členové organizace údajně odhlasovali návrh Bedřicha Judytky, týkající se vraždy Jiřího Daneše-Hradeckého, podezřívaného ze zrady. Jiří Daneš-Hradecký byl zabit v září 1949. Vražda Daneše a osoba Bedřicha Judytky byly též zmíněny v průběhu procesu s Miladou Horákovou.[7] Mezi další provinění Bedřicha Judytky patřilo loupežné přepadení poštovního automobilu a organizace přechodu odsouzeného nacisty Bruno Pfeifera za hranice.

Bedřich Judytka se k trestné činnosti doznal. Usvědčen byl i spolupachateli (Karlem Kopalem, Bohuslavem Houfkem, Františkem Klápštěm a Antonínem Hošnou). Byl odsouzen k trestu smrti. Proti rozsudku se odvolal, ale Nejvyšší soud v Praze rozsudek Státního soudu z 21. července 1950 v plném rozsahu potvrdil. Odvolání, projednávané 29. srpna 1950, bylo zamítnuto jako bezdůvodné.

Bedřich Judytka byl převezen spolu s ostatními odsouzenými do pankrácké věznice v Praze již den po vynesení rozsudku. Zde byl v půl osmé ráno 18. prosince 1950 popraven.[4][5]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Dr. Eduard Beneš – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ JOKLOVÁ, Kateřina. Liberecký monstrproces Emil Weiland a spol.. Fontes Nissae [online]. Technická univerzita v Liberci, 2009 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b JOKLOVÁ, Kateřina. . Liberec, 2008 [cit. 27. 05. 2023]. 168 s. Diplomová práce. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Kateřina Lozoviuková-Kočová. s. 33–34. Dostupné online.
  5. ↑ a b Vykonané tresty smrti, Československo 1918-1989. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2000. Dostupné online. S. 72. Dostupné online po registraci. 
  6. ↑ Dr. Eduard Beneš – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice (Horáková a společníci). Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1950. Dostupné online. Kapitola Výslech obžalovaného dr. Bedřicha Hostičky, s. 166.