Bedřich Karel z Fürstenbergu

Bedřich Karel Egon lantkrabě z Fürstenbergu
Bedřich Karel Fürstenberg, rytina
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci: 1846 – 1856
Panovník	Ferdinand I., František Josef I.
Předchůdce	Jan Petr II. Goëss
Nástupce	František Serafín z Kuefsteinu
Narození	26. ledna 1774 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	4. února 1856 (ve věku 82 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Choť	(1801) Marie Terezie ze Schwarzenbergu (1780–1870)
Rodiče	Jáchym Egon z Fürstenbergu (1749–1828) a Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu (1751–1835)
Děti	Jan Nepomuk Egon z Fürstenbergu-Weitry Bedřich Egon z Fürstenbergu Arnošt Egon z Fürstenbergu Josef Arnošt z Fürstenbergu Gabriela z Fürstenbergu
Příbuzní	Eduard Egon z Fürstenbergu (vnuk)
Profese	dvorský úředník
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Karel lantkrabě z Fürstenbergu (německy celým jménem Friedrich Karl Johann Nepomuk Egon Landgraf zu Fürstenberg; 26. ledna 1774 Vídeň – 4. února 1856 Vídeň) byl rakouský šlechtic, dvořan, politik a diplomat. Měl původ ve staré šlechtické rodině a po službě v rakouské armádě během napoleonských válek zastával funkce u císařského dvora. Nakonec byl v letech 1846–1856 nejvyšším dvorským maršálkem a získal Řád zlatého rouna. Jeho potomci v několika generacích vlastnili statky na Moravě (Kunín, Přestavlky, Horní Moštěnice, Tavíkovice). Z jeho početné rodiny vynikl syn Bedřich Egon (1813–1892), kardinál a dlouholetý arcibiskup v Olomouci.

Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů, patřil k lantkraběcí linii sídlící v Rakousku s hlavním sídlem na zámku Vitoraz (Weitra).^[1] Narodil se jako nejstarší syn lantkraběte Jáchyma Egona z Fürstenbergu (1749–1828), matka Žofie Terezie (1751–1835) pacházela z německého rodu Oettingen-Wallersteinů.

Studoval práva a působil ve státních službách, mezitím sloužil v armádě a zúčastnil se napoleonských válek, dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1796 byl jmenován císařským komořím a v roce 1801 říšským dvorním radou (byl historicky posledním jmenovaným členem říšské dvorské rady před zánikem Svaté říše římské.^[2] Po napoleonských válkách působil u císařského dvora ve Vídni a od roku 1819 byl tajným radou, příležitostně byl pověřen i diplomatickými misemi (Petrohrad). V letech 1835–1846 byl vrchním ceremoniářem a nakonec stejně jako otec vykonával úřad nejvyššího dvorského maršálka (1846–1856). V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna,^[3] byl též nositelem Leopoldova řádu, ruského Řádu sv. Vladimíra a bavorského Řádu Maxe Josefa. Ve Vídni zastával také řadu čestných funkcí.^[4]

V roce 1801 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Terezií ze Schwarzenbergu (1780–1870), dcerou knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu. Marie Terezie byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nejvyšší hofmistryní císařovny Marie Anny.^[5] Z jejich manželství se narodilo deset dětí.

• 1. Jan Nepomuk Egon (21. března 1802 – 10. ledna 1879), státní úředník, poslanec dolnorakouského zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny
• 2. Marie Sofie (28. srpna 1804 – 4. února 1829), manžel 1827 Bedřich Kraft kníže z Oettingen-Wallersteinu (16. října 1793 – 15. listopadu 1842), c. k. komoří, plukovník
• 3. Filip Karel Jáchym (30. prosince 1806 – 4. ledna 1807)
• 4. Josef Arnošt Egon (22. února 1808 – 6. března 1892), prezident vrchního zemského soudu v Brně, poslanec moravského zemského sněmu, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, manželka 1843 Marie Ernestina z Oettingen-Wallersteinu (5. července 1803 – 1. února 1872)
• 5. Karel Egon (15. června 1809 – 18. května 1876), c. k. hejtman, komtur Řádu německých rytířů
• 6. František Egon (12. dubna 1811 – 13. října 1849), c. k. plukovník, komtur Řádu maltézských rytířů
• 7. Bedřich Egon (8. října 1813 – 20. srpna 1892), kardinál, arcibiskup olomoucký, doživotní člen rakouské Panské sněmovny
• 8. Arnošt Egon (6. listopadu 1816 – 24. března 1889), poslanec moravského zemského sněmu a říšské rady, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, manželka 1867 Karolina Antonie Busek (15. srpna 1821 – 26. ledna 1900), morganatické manželství
• 9. August Jáchym Egon (5. října 1818 – 14. května 1819)
• 10. Gabriela (17. března 1821 – 18. března 1895), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, dvorní dáma arcivévodkyně Žofie, manžel 1844 Alfons markrabě Pallavicini (7. března 1807 – 7. března 1875), c. k. komoří

Díky své manželce a sestrám byl blízce spřízněn s významnými představiteli knížecích rodin habsburské monarchie. Jeho švagry byli vojevůdci napoleonských válek polní maršálové kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu a kníže Jan Josef z Lichtenštejna. Dalšími švagry byli císařský nejvyšší štolba Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu a kníže Josef František z Lobkowicz.

• Rodokmen Fürstenbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)