Bedřich Karel Josef ze Schönbornu

Bedřich Karel ze Schönbornu
Narození	2. srpna 1781 Mohuč
Úmrtí	24. března 1849 (ve věku 67 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Choť	Marie Anna z Kerpenu (od 1811)[1]
Děti	Ervín Damián Hugo ze Schönbornu[2]
Rodiče	Hugo Damián ze Schönborn-Buchheimu[2] a Marie Anna ze Stadionu[2]
Příbuzní	vnuk: František de Paula ze Schönbornu (1844–1899)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Karel Josef hrabě ze Schönbornu (německy Friedrich Carl Joseph Graf von Schönborn, 2. srpna 1781, Mohuč – 24. března 1849, Praha)^[3] byl hrabě ze Schönbornu, německý šlechtic a majitel několika panství v Čechách.

Narodil se 2. srpna 1781 v Mohuči jako nejmladší syn hraběte Huga Damiána Ervína ze Schönbornu-Wiesentheidu (1738–1817) a jeho manželky hraběnky Marie Anny Terezie Johany Valpurgy Filipiny ze Stadionu (1746–1813), dcery hraběte Jana Huga Josefa Františka Filipa Karla Stadiona z Tannhausenu (1720–1785) a Marie Anny Schenkové ze Stauffenbergu (1728–1799).^[4] Měl bratry Františka Filipa Josefa (1768–1841) a Františka Ervína (1776–1840).

6. srpna 1806 došlo za napoleonských válek k zániku Svaté říše římské. 18. září téhož roku bavorská vojska obsadila Wiesentheid.^[5] Jeho otec Hugo Damián Ervín poté odešel na statky zakoupené v Čechách.

Bedřich Karel zastával čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady, zemřel 24. března 1849 v Praze.

Dne 12. května 1811 se Bedřich Karel ve Vídni oženil s Annou Marií z Kerpenu (13. listopadu 1784, Koblenz – 8. října 1862, Praha), dcerou Anselma Františka Jiřího z Kerpenu svobodného pána na Illingenu (1738–1808/1825) a jeho manželky Marie Antoinetty z Hornstein-Gofflingenu (1757–1828). Měli tři děti:^[3][6][7]

• 1. Ervín Damián Hugo (17. května 1812, Vídeň – 12. ledna 1881, Praha), hrabě ze Schönbornu,
  • ∞ (11. července 1839 Praha) hraběnka Kristýna z Brühlu (28. března 1817, Praha – 23. října 1892 tamtéž),^[8] mezi jejich dětmi:
    • František de Paula ze Schönbornu (24. ledna 1844 – 25. června 1899), kardinál, pražský arcibiskup v letech 1885–1899
• 2. František (22. ledna 1818 – 21. srpna 1818)
• 3. Filip (23. prosince 1820 – 11. ledna 1830)

Po otci byl dědicem několika panství v Českém království, které byly začleněny do tzv. třetího schönbornského fideikomisu zřízeného v roce 1811. Na Plzeňsku to byly statky Dolní Lukavice, Malesice a Příchovice^[9]. K západočeským panstvím patřilo přes třicet vesnic a město Přeštice. V severních Čechách bylo schönbornským majetkem panství Dlažkovice se statkem Skalka.^[10] K západočeským statkům přikoupil v roce 1818 panství Lužany a později ještě Nekmíř (1845). Na svých statcích s rozlohou přibližně 8 000 hektarů půdy měl Bedřich Karel Schönborn k dispozici několik honosných barokních zámků, hlavním sídlem byl zámek Dolní Lukavice. V Praze rodině patřil Schönbornský palác na Malé Straně.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фридрих Карл Йозеф фон Шьонборн na bulharské Wikipedii.

• Max Domarus: Territorium Wiesentheid. Urkunden zur Geschichte der reichsständischen Herrschaft (Grafschaft) 1681 – 1806. München 1956.
• Sylvia Schraut: Das Haus Schönborn – eine Familienbibliographie. Katholischer Reichsadel 1640 – 1840. Paderborn 2004.
• Constantin von Wurzbach: Schönborn, die Herren und Grafen, Genealogie. In: BLKÖ, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 31. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1876, s. 131 – 136
• Genealogisches Handbuch des Adels. Adelslexikon. Sv. V, S. 12, sv. 84 celkové řady, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 1984, ISSN – 2408 0435 – 2408
• LANG, Martin: Venkovské baroko. Barokní zámky. Příběhy a lidské osudy; Přeštice, 2014; 106 s. ISBN 978-80-260-5749-9

• Hrabata ze Schönbornu, schoenborn.de
• Rodokmen české linie Schönbornů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)