Bedřich Kostelka
Bedřich Kostelka | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSL |
Narození | 6. března 1898 Vyškov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. září 1973 (ve věku 75 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Choť | Ludmila Kostelková |
Děti | Miroslav, Božetěch, Václav, Křišťan |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bedřich Kostelka (6. března 1898 Vyškov[1] – 30. září 1973 Brno[2][3]) byl český a československý politik a člen Československé strany lidové, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Po roce 1948 pronásledován a vězněn.
Biografie
Narodil se jako jedno z deseti dětí silně věřícího vyškovského úředníka. Jeho bratrancem byl i pozdější místopředseda ČSL a ministr pošt František Hála. Po maturitě nastoupil na východní frontu 1. světové války (1917–1918), poté nastoupil jako úředník berní správy ve Vyškově. Od té doby byl velmi činný v Orlu.[4] 27. července 1920 byl zvolen náčelníkem Orla ve Vyškově. Ve funkci setrval až do zákazu této katolické tělovýchovné organizace za Protektorátu. Na tento post se vrátil po roce 1945.[5]
Za německé okupace se aktivně zapojil do odboje. Působil v organizaci Obrana národa a v roce 1942 byl zatčen gestapem a šest týdnů vězněn v Brně. Znovu zatčen v roce 1944 a odsouzen k sedmi letům vězení za vlastizradu. V Bayreuthu osvobozen americkou armádou a již v dubnu 1945 nastoupil jako vedoucí úředník finanční správy v Chebu. Po návratu domů získal post předsedy místní organizace ČSL ve Vyškově.[3]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.[6]
Po volbách v roce 1946 se stal předsedou Okresního národního výboru ve Vyškově. Po únorovém převratu roku 1948 byl rozhodnutím Akčního výboru Národní fronty z funkce odvolán. Byl pak novým režimem zatčen a spolu se svým synem Miroslavem vězněn.[5] Odsouzen byl k 25 letům vězení za své styky s předúnorovými poslanci ze skupiny Modrý štít a krytí Bohdana Chudoby před jeho emigrací na Západ. V roce 1949 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena i jeho manželka Ludmila na 12 let do vězení a zabaven jim byl rodinný majetek. Vězněn byl postupně v Plzni (na Borech), Valdicích, Ostrově u Karlových Varů, Mírově a Leopoldově. V květnu 1960 byl spolu se synem amnestován, ale po celá 60. léta byl pod dohledem Státní bezpečnosti.[3]
V roce 2001 mu byla udělena in memoriem Cenu starosty Města Vyškova za přispění k rozkvětu města.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vyškov
- ↑ Bedřich Kostelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 135
- ↑ PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 134
- ↑ a b Procházka, Pavel: Vyškovské spolky v letech 1945-52 [online]. muni.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online.
- ↑ 11. mimořádné zasedání Zastupitelstva města: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví: Vyškov. vyskov-mesto.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Kostelka
- Bedřich Kostelka v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“