Bedřich Kostelka

Bedřich Kostelka
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL

Narození6. března 1898
Vyškov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. září 1973 (ve věku 75 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
ChoťLudmila Kostelková
DětiMiroslav, Božetěch, Václav, Křišťan
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Kostelka (6. března 1898 Vyškov[1]30. září 1973 Brno[2][3]) byl český a československý politik a člen Československé strany lidové, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Po roce 1948 pronásledován a vězněn.

Biografie

Narodil se jako jedno z deseti dětí silně věřícího vyškovského úředníka. Jeho bratrancem byl i pozdější místopředseda ČSL a ministr pošt František Hála. Po maturitě nastoupil na východní frontu 1. světové války (19171918), poté nastoupil jako úředník berní správy ve Vyškově. Od té doby byl velmi činný v Orlu.[4] 27. července 1920 byl zvolen náčelníkem Orla ve Vyškově. Ve funkci setrval až do zákazu této katolické tělovýchovné organizace za Protektorátu. Na tento post se vrátil po roce 1945.[5]

Za německé okupace se aktivně zapojil do odboje. Působil v organizaci Obrana národa a v roce 1942 byl zatčen gestapem a šest týdnů vězněn v Brně. Znovu zatčen v roce 1944 a odsouzen k sedmi letům vězení za vlastizradu. V Bayreuthu osvobozen americkou armádou a již v dubnu 1945 nastoupil jako vedoucí úředník finanční správy v Chebu. Po návratu domů získal post předsedy místní organizace ČSL ve Vyškově.[3]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.[6]

Po volbách v roce 1946 se stal předsedou Okresního národního výboru ve Vyškově. Po únorovém převratu roku 1948 byl rozhodnutím Akčního výboru Národní fronty z funkce odvolán. Byl pak novým režimem zatčen a spolu se svým synem Miroslavem vězněn.[5] Odsouzen byl k 25 letům vězení za své styky s předúnorovými poslanci ze skupiny Modrý štít a krytí Bohdana Chudoby před jeho emigrací na Západ. V roce 1949 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena i jeho manželka Ludmila na 12 let do vězení a zabaven jim byl rodinný majetek. Vězněn byl postupně v Plzni (na Borech), Valdicích, Ostrově u Karlových Varů, Mírově a Leopoldově. V květnu 1960 byl spolu se synem amnestován, ale po celá 60. léta byl pod dohledem Státní bezpečnosti.[3]

V roce 2001 mu byla udělena in memoriem Cenu starosty Města Vyškova za přispění k rozkvětu města.[7]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Vyškov
  2. Bedřich Kostelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  3. a b c PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 135
  4. PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 134
  5. a b Procházka, Pavel: Vyškovské spolky v letech 1945-52 [online]. muni.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  7. 11. mimořádné zasedání Zastupitelstva města: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví: Vyškov. vyskov-mesto.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“