Bedřich Kozelka
Bedřich Kozelka | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1968 | |
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1970 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 6. března 1902 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 21. července 1970 Praha Československo |
Profese | politik |
Ocenění | Řád Klementa Gottwalda Řád republiky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bedřich Kozelka (6. března 1902 Praha – 21. července 1970 Praha[1][2]) byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Biografie
Dětství strávil v Hrdlořezích u Prahy.[3] Za první světové války se vyučil frézařem v podniku Českomoravská Kolben-Daněk.[4] Už tehdy byl aktivní v dělnickém a odborovém hnutí. Ve věku šestnácti let se stal funkcionářem sociálně demokratické Dělnické tělocvičné jednoty. Podílel se na prosincové generální stávce v roce 1920. Pak pracoval v Komsomolu a rudých odborech.[3]
Do KSČ vstoupil roku 1924.[3][5] Za první republiky byl aktivní v komunální politice v Praze. V období let 1936–1938 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[5] Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Hned na počátku okupace byl zatčen[3] a vězněn v koncentračním táboře Dachau a koncentračním táboře Buchenwald.[3]
Dne 26. května 1945 se vrátil do vlasti.[3] Po válce se opět zapojil do veřejného a politického života. Stal se vedoucím závodní organizace KSČ v podniku ČKD v Praze.[5] Zastával četné stranické posty. Již v listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V letech 1951–1953 byl tajemníkem a v letech 1953–1957 vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSČ v Praze. V letech 1957–1958 působil navíc jako tajemník Ústřední rady odborů. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1962 Řád Klementa Gottwalda.[6]
Během únorového převratu v roce 1948 byl v padesátičlenné dělnické delegaci, která přišla podpořit plán na přijetí demisí nekomunistických ministrů.[3] K roku 1954 se profesně uvádí jako vedoucí tajemník KV KSČ Praha.[7]
Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha.[8] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Praha-venkov),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[11] Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do své smrti v červenci roku 1970.[12][13]
Odkazy
Reference
- ↑ Bedřich Kozelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Bedřich Kozelka [online]. baila.net [cit. 2015-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ a b c d e f g Věrný syn dělnické třídy. Rudé právo. Březen 1982, roč. 62, čís. 55, s. 2. Dostupné online.
- ↑ PETRÁŇ, Josef; FUCHS, Vilém. 90 let práce a bojů: Stručný přehled dějin ČKD Sokolovo, závodu národního podniku ČKD Praha. Vydáno ke 40. výročí založení KSČ a 90. výročí založení závodu. [s.l.]: Státní nakladatelství politické literatury, 1961. 282 s. Dostupné online. S. 62.
- ↑ a b c NETÍK, Jaromír. Revoluce na objednávku. [s.l.]: Konfrontace, 1982. 230 s. Dostupné online. ISBN 9783857701078. S. 200.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945-1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel soudruh Bedřich Kozelka. Rudé právo. Červenec 1970, roč. 50, čís. 173, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Kozelka
- Bedřich Kozelka v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“