Bedřich Kozelka

Bedřich Kozelka
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1970
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození6. března 1902
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. července 1970
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
OceněníŘád Klementa Gottwalda
Řád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Kozelka (6. března 1902 Praha21. července 1970 Praha[1][2]) byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

Dětství strávil v Hrdlořezích u Prahy.[3] Za první světové války se vyučil frézařem v podniku Českomoravská Kolben-Daněk.[4] Už tehdy byl aktivní v dělnickém a odborovém hnutí. Ve věku šestnácti let se stal funkcionářem sociálně demokratické Dělnické tělocvičné jednoty. Podílel se na prosincové generální stávce v roce 1920. Pak pracoval v Komsomolu a rudých odborech.[3]

Do KSČ vstoupil roku 1924.[3][5] Za první republiky byl aktivní v komunální politice v Praze. V období let 1936–1938 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[5] Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Hned na počátku okupace byl zatčen[3] a vězněn v koncentračním táboře Dachau a koncentračním táboře Buchenwald.[3]

Dne 26. května 1945 se vrátil do vlasti.[3] Po válce se opět zapojil do veřejného a politického života. Stal se vedoucím závodní organizace KSČ v podniku ČKD v Praze.[5] Zastával četné stranické posty. Již v listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V letech 19511953 byl tajemníkem a v letech 19531957 vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSČ v Praze. V letech 19571958 působil navíc jako tajemník Ústřední rady odborů. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1962 Řád Klementa Gottwalda.[6]

Během únorového převratu v roce 1948 byl v padesátičlenné dělnické delegaci, která přišla podpořit plán na přijetí demisí nekomunistických ministrů.[3] K roku 1954 se profesně uvádí jako vedoucí tajemník KV KSČ Praha.[7]

Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha.[8] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Praha-venkov),[9] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj)[10] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[11] Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do své smrti v červenci roku 1970.[12][13]

Odkazy

Reference

  1. Bedřich Kozelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  2. Bedřich Kozelka [online]. baila.net [cit. 2015-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  3. a b c d e f g Věrný syn dělnické třídy. Rudé právo. Březen 1982, roč. 62, čís. 55, s. 2. Dostupné online. 
  4. PETRÁŇ, Josef; FUCHS, Vilém. 90 let práce a bojů: Stručný přehled dějin ČKD Sokolovo, závodu národního podniku ČKD Praha. Vydáno ke 40. výročí založení KSČ a 90. výročí založení závodu. [s.l.]: Státní nakladatelství politické literatury, 1961. 282 s. Dostupné online. S. 62. 
  5. a b c NETÍK, Jaromír. Revoluce na objednávku. [s.l.]: Konfrontace, 1982. 230 s. Dostupné online. ISBN 9783857701078. S. 200. 
  6. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945-1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  7. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  13. Zemřel soudruh Bedřich Kozelka. Rudé právo. Červenec 1970, roč. 50, čís. 173, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“