Bedřich Kubice

Bedřich Kubice
Narození7. července 1900
Vídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 42 let)
koncentrační tábor Mauthausen, RakouskoRakousko Rakousko
Příčina úmrtípopraven zastřelením ranou do týla
BydlištěPraha; Hellichova 458/1[1]
Vzdělánímaturita
Povoláníodborný učitel; jednatel sokolské župy v Duchcově
ZaměstnavatelZemská školní rada (Letenská 526/2)[1]
ChoťMarie Kubicová (rozená Lorencová; 1905–1942)
DětiBedřich Kubice (1941–1980)
RodičeJan M. Kubice (????–1911)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeho manželka Marie Kubicová
Manželé Kubicovi
Jan Zelenka-Hajský

Bedřich Kubice (7. července 1900 Vídeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl odborným učitelem a sokolským funkcionářem, který se za protektorátu zapojil do domácího protiněmeckého odboje. Byl členem sokolské ilegální skupiny Jindra a spolu se svojí manželkou Marií Kubicovou byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.[2]

Život

Rodinný původ, Český dům, studium a učitelování

Bedřich Kubice se narodil 7. července 1900 ve Vídni. Obdobně jako v Podkrušnohoří i tam kolem roku 1900 žila významná česká menšina.[3] Od Marie Vernerové koupil jeho otec Jan M. Kubice po návratu do Čech Český dům v Duchcově.[4][3] Český dům byl v Duchcově otevřen v roce 1887 a byl v něm provozován původně hotel Union.[5] Před první světovou válkou byl tento objekt hlavním centrem českého menšinového života na severu Čech.[3][p. 1] Po smrti Jana M. Kubiceho (v roce 1911) převzala odpovědnost za výchovu Bedřicha jeho matka, která jej nechala zapsat na reálné gymnázium v Lounech (nejbližší to české střední škole v oblasti).[3] Bedřich Kubice maturoval v roce 1918, nějaký krátký čas ještě studoval v Praze, ale vrátil se zpět do Duchcova, kde se stal odborným učitelem na české měšťanské škole v Duchcově.[6]

Marie Lorencová

Dne 21. srpna 1936 se Bedřich Kubice oženil s Marií Lorencovou,[4][p. 2] se kterou se dobře celá léta znal.[3] Marie Lorencová byla mimo jiné první přebornicí Svazu slovanského sokolstva v plavání.[4][3] Na IX. olympijských hrách v Amsterodamu v roce 1928 reprezentovala tato gymnastka Československo.[4][3] V Duchcově byla zvolena do funkce náčelnice Tělocvičné jednoty Sokol, kde Bedřich Kubice vykonával funkci zástupce starosty (tj. byl místostarostou duchcovského sokola)[6] a později byl jednatelem Sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy,[4] jejímž starostou byl na sklonku 30. let 20. století právě Jan Zelenka-Hajský.[4][3]

Ze Sudet do Prahy

U 5. pěšího pluku TGM na jihočeských hranicích se Bedřich Kubice v hodnosti rotmistra zúčastnil v roce 1938 mobilizace.[4][3] Po podepsání Mnichovské dohody (30. září 1938) se Bedřich Kubice vrátil se svojí jednotkou do pražských Štefánikových kasáren, ale po záboru Sudet mu v Duchcově začínala být „horká půda pod nohama“. Jako přitěžující okolnost bylo rodině Kubiců vyčítáno vlastnictví Českého domu, který podle nacistů sehrál „neblahou roli při čechizaci města“.[3] Kubiceho matka totiž provozovala „Český dům“, aby v Duchcově posílila českou menšinu a nemovitost vlastnila až do roku 1934, kdy zemřela a Bedřich s Marií se přestěhovali do „bažantnice“.[3] V Duchcově se manželé Kubicovi stali terčem nenávisti duchcovských nacistů a před připojením k Říši svůj domov (spolu s řadou dalších vlastenců) opustili a přestěhovali se do Prahy.[4]

Zprvu manželé Kubicovi bydleli dočasně (pod křídly obce sokolské) v pražském Tyršově domě.[6] Marie Kubicová opustila Duchcov jen s nejnutnějšími osobními předměty[3] a když se v prosinci roku 1938 odvážila k cestě do Duchcova pro nábytek, byla zadržena gestapem, vyslýchána, krátce zadržena ale propuštěna.[3] Později (za protektorátu) bydleli Kubicovi v činžovním domě (Chotkův palác) na pražské adrese Hellichova 458/1.[1][p. 3]

Marie Kubicová se v Praze stala náčelnicí Sokolské župy Podbělohorské.[4] V roce 1941 se manželům Kubicovým narodil syn Bedřich Kubice (* 1941 – 6. listopadu 1980).[4]

Aktivity a odbojová činnost v Praze

Po příchodu do Prahy se Bedřich Kubice zapojil do práce v obranném výboru České obce sokolské.[3] V Tyršově domě v Praze vedl úřadovnu sokolské župy Krušnohorské-Kukáňovy, jejímž úkolem bylo postarat se o bezradné uprchlíky z Němci okupovaného českého pohraničí. Odtud už byl jen krok, aby se záhy (po nastolení protektorátu) aktivně zapojil do domácího odboje v rámci ilegální sokolské skupiny Jindra, jejíž radikální odnož vedl Jan Zelenka-Hajský.[6] Po seskoku parašutistů se pak Bedřich Kubice začlenil do široké rodiny podporovatelů parašutistů z Londýna a zajišťoval jim vše, co potřebovali k ilegálnímu životu v protektorátu.[3]

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) se Bedřich Kubice (spolu s Janem Zelenkou-Hajským, Václavem Novákem[p. 4] a Jaroslavem Pechmanem) účastnil ukrytí sokolského archivu na tajném místě.[4] Bedřich Kubice byl za protektorátu zaměstnancem Zemské školní rady, která sídlila v měšťanském domě na pražské adrese Letenská 526/2.[1] A právě zde, v Kubiceho kanceláři, se v roce 1939 (Zelenka, Novák a Pechman) scházeli a plánovali protiněmeckou odbojovou činnost.[4][1]

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Po atentátu na Heydricha (27. května 1942), následné zradě Karla Čurdy (16. června 1942) a po rozhodujícím boji parašutistů v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě pražském (18. června 1942) byl Bedřich Kubice poprvé zatčen gestapem počátkem července 1942.[3] Tehdy absolvoval „jen“ noční výslech v Petschkově paláci a poté se zcela vysílený ještě vrátil domů.[3]

Podruhé a definitivně byl gestapem zatčen 18. července 1942 ve své kanceláři v budově Zemské školní rady[1] Byl spoután a odvlečen do pankrácké věznice a podroben zostřeným výslechům (s mučením) v Petschkově paláci.[3] Ke svědectví jeho protiněmecké činnosti byli přizváni a vyslechnuti i někteří nacisté z Duchcova.[3]

Jeho manželka Marie Kubicová byla zatčena až 28. srpna 1942.)[2][3] Za několik dní po jejím zatčení byl příbuzným rodiny odebrán jejich jediný ani ne roční syn Bedřich Kubice (* 1941), byl dán na převýchovu[6] a druhou světovou válku přežil (zemřel až koncem roku 1980).[3]

Oba manželé Bedřich a Marie Kubicovi byli vyslýcháni v Petschkově paláci, zároveň věznění na Pankráci, odkud byli převezeni do věznice gestapa v malé pevnosti Terezín a odtud pak deportováni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října 1942 popraveni střelu do týla spolu s ostatními členy sokolské odbojové organizace Jindra.[6][2][1][3]

Připomínka

Jeho jméno (Kubice Bedřich *7.7.1900) i jméno jeho manželky (Kubicová Marie roz. Lorencová *18.1.1905) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[10][11][12]

Galerie

  • Český dům v Duchcově (rok 2014)[p. 1]
    Český dům v Duchcově (rok 2014)[p. 1]
  • Měšťanský dům v Praze (Letenská 526/2), kde měl Bedřich Kubice kancelář (rok 2013)
    Měšťanský dům v Praze (Letenská 526/2), kde měl Bedřich Kubice kancelář (rok 2013)
  • Chotkův palác na adrese Hellichova 458/1, kde Kubicovi bydleli (rok 2012)
    Chotkův palác na adrese Hellichova 458/1, kde Kubicovi bydleli (rok 2012)
  • Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[10][11]
    Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[10][11]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b V Českém domě bydlel významný představitel místní anarchistické tradice, organizátor českého školství v pohraničí a redaktor severočeských časopisů Hynek Holub (* 19. května 1855 Možděnice u Hlinska – 26. listopadu 1944 Mladá Boleslav).[5] V roce 1908 zde přednášel T. G. Masaryk o významu boje za české školství (na domě je umístěna pamětní deska věnovaná T. G. Masarykovi).[5] Před sametovou revolucí byla v budově restaurace, ale po roce 1989 byl dům nevyužíván a chátral (zničená střecha, propadlé stropy, špatný statický stav).[5] Český dům v Duchcově se nachází v městské památkové zóně na adrese: Giacoma Casanovy 15/5 (GPS souřadnice: 50.6015294N, 13.7457278E).[5]
  2. ↑ Marie Kubicová (rozená Lorencová; * 18. ledna 1905 Žamberk – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla nevlastní dcerou zástupce politické správy na okresním hejtmanství v Duchcově JUDr. Raoula La Garde.[4]
  3. ↑ Hellichova ulice se v letech 1870 až 1946 jmenovala Novodvorská, německy Neuhofgasse.[1]
  4. ↑ Václav Novák (* 18. ledna 1893 Nebužely, okres Mělník – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) se vyučil truhlářem. Do Podmokel nad Labem číslo popisné 100 se přestěhoval v roce 1913. Po vypuknutí první světové války musel narukovat do c. a k. rakousko-uherské armády a byl odvelen na ruskou frontu, kde během bojů přešel do ruského zajetí a vstoupil do řad členů Československých legií na Rusi. Po skončení první světové války a návratu do Československa zakoupil (spolu s dalšími osobami) velký pozemek v Podmoklech nad Labem, kde nechal postavit budovu sokolovny a vybudovat cvičiště. V roce 1938 za dramatických okolností byl spolu s rodinou nucen opustit pohraničí a přestěhoval se do Prahy.[7][8][9]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Bedřich Kubice), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 12, 26, 237. 
  2. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Terezie Kaliberová, s. 440. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v KOUKAL, Pavel. KUBICE Bedřich (* 7. července 1900 – † 24. října 1942) – učitel a člen protifašistického odboje [online]. web: Knihovna Teplice [cit. 2022-12-30]. Duchcovské noviny: číslo: 7-8; ročník: 2010. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m ČVANČARA, Jaroslav. „Ni zisk, ni slávu“ (Příběh Jana Zelenky-Hajského a jeho sokolské ilegální skupiny Říjen) [online]. web: ÚSTR; Paměť a dějiny; ročník 2012, číslo 2, 32 stran textu + fotografie; rubrika: studie a články, 2012 [cit. 2022-12-24]. Ke stažení ve formátu *.pdf; citace ze stran: 18, 19, 20, 21, 31. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e PŘIBYL, Pavel. V Duchcově začne obnova zchátralého Českého domu, kde přednášel i Masaryk [online]. web: Idnes cz, 2022-03-01 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f BOUŠKOVÁ, Pavlína, Mgr.; historička a vedoucí historického oddělení RMT. 27. května si připomínáme atentát na nacistu Heydricha (Atentát na zastupujícího říšského protektora a podíl statečných jedinců z Teplicka na jeho uskutečnění) [online]. web: Regionální muzeum v Teplicích (RMT); aktuality [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. „Ni zisk, ni slávu“ (Příběh Jana Zelenky-Hajského a jeho sokolské ilegální skupiny Říjen) [online]. web: ÚSTR; Paměť a dějiny; ročník 2012, číslo 2, 32 stran textu + fotografie; rubrika: studie a články, 2012 [cit. 2022-12-24]. Ke stažení ve formátu *.pdf; citace ze strany: 18. Dostupné online. 
  8. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1939–1941. Praha: Laguna, 2002. S. 209. 
  9. ↑ ČVANČARA, Jroslav. Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1941–1943. Praha: Laguna, 1997. S. 52, 166, 168. 
  10. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Kubice Bedřich *7.7.1900; Kubicová Marie roz. Lorencová *18.1.1905 .... Dostupné online. 
  11. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Kubice Bedřich *7.7.1900; Kubicová Marie roz. Lorencová *18.1.1905. Dostupné online. 
  12. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • KOUKAL, Pavel. Sokolové proti Heydrichovi. Duchcov: Vydalo nakladatelství Kapucín pro Sokolskou župu Krušnohorskou-Kukaňovu, 2002 43 stran; strana 19; ISBN 80-86467-01-5.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Chotkův palác, Praha 02.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Chotkův palác, Malá Strana
Jan Zelenka Hajsky 1895 1942.png
Jan Zelenka (krycím jménem Hajský; * 3. března 1895, Kamenný Újezd – 17. června 1942, Praha) byl učitel, starosta sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy, bojovník proti nacismu, jeden z nejbližších spolupracovníků operace Anthropoid.
Ruiny českého domu A.jpg
Autor: Safranek-interia.eu, Licence: CC0
Duchcov: ruiny českého domu.
Manzele Marie Bedrich Kubicovi.png
Manželé Kubicovi: Marie Kubicová, rozená Lorencová (* 18. ledna 1905 Žamberk – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za svobodna zdatná cvičenka a sokolská funkcionářka. Bedřich Kubice (* 7. července 1900 Vídeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl odborným učitelem a sokolským funkcionářem. Manželé Kubicovi se za protektorátu zapojil do domácího protiněmeckého odboje. Oba se stali členy sokolské ilegální skupiny Jindra a byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Bedrich Kubice 1900 1942.png
Bedřich Kubice (* 7. července 1900 Vídeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl odborným učitelem a sokolským funkcionářem, který se za protektorátu zapojil do domácího protiněmeckého odboje. Byl členem sokolské ilegální skupiny Jindra a spolu se svojí manželkou Marií Kubicovou (1905–1942) byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Praha, Letenská 2.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Marie Kubicova 1905 1942.png
Marie Kubicová, rozená Lorencová (* 18. ledna 1905 Žamberk – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za svobodna zdatná cvičenka a sokolská funkcionářka. Spolu se svým manželem – odborným učitelem a sokolským funkcionářem Bedřichem Kubicem – se manželé za protektorátu zapojili do domácího protiněmeckého odboje. Oba se stali členy sokolské ilegální skupiny Jindra a byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Praha Nove Mesto Resslova pomnik.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Nové Město, Resslova, pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislosí s operací Anthropoid