Bedřich Lobkowicz

Dr. iur. Bedřich z Lobkowicz
Kníže z Lobkovic a 7. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci: 21. prosince 1908 – 18. duben 1923 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Předchůdce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Nástupce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Předseda Svazu československých velkostatkářů
Ve funkci: 1921 – 1923
Předchůdce	Otto Metal
Nástupce	Leopold Lobkowicz (z dolnobeřkovické větve)
Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 23. března 1909 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předchůdce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Nástupce	monarchie zanikla
Vojenská služba
Služba	Československo Československo
Hodnost	kapitán
Narození	10. října 1881 Vráž Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. dubna 1923 (ve věku 41 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Lobkowiczká hrobka v Hoříně
Choť	(1906) Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu (1886–1971)
Rodiče	Jiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908) a Anna z Lichtenštejna (1846–1924)
Děti	1. Jiří Kristián (1907–1932) 2. Ludmila Anna, provdaná Lichtenštejnová (1908–1974)
Příbuzní	bratr: Jan Adolf Lobkowicz (1885–1952) děd: Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858) babička: Františka Kinská z Vchynic a Tetova (1813–1881) synovec: Otakar Lobkowicz (1922–1995) vnuk: Franz Géza von Liechtenstein (* 1935) vnuk: Friedrich Emanuel von Liechtenstein (* 1937) vnuk: Anton Florian von Liechtenstein (* 1940) švagr: Maria Josef Nostitz-Rieneck (1878–1946)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1899–1904)
Profese	právník, podnikatel, voják a politik
Náboženství	římskokatolické[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kníže Bedřich z Lobkowicz, po roce 1918 jen Lobkowicz (10. říjen 1881 Vráž u Písku – 18. duben 1923 Vídeň),^[2] celým jménem Bedřich Maria Václav Melchior Alois František Borgiáš Maxmilián kníže z Lobkovic byl český šlechtic, příslušník mělnické větve Lobkoviců, právník, zakladatel vinných sklepů, voják československé armády.

Život

Narodil se 10. října 1881 ve Vráži u Písku jako předposlední potomek knížete Jiřího Kristána z Lobkowicz (1835–1908) a jeho manželky Anny princezny z Lichtenštejna (1846–1924).^{[pozn. 1]}

V letech 1899–1904^[1] studoval práva na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V letech 1901–1902 byl zapsán i na Univerzitě Innsbruck.^[1] Promoval 23. března 1906 v Praze.^[3] V roce 1908 byl jmenován c. k. komořím.^[2] Od 23. března 1909 byl dědičným členem rakouské panské sněmovny.^[1] Byl také členem říšského soudu (1917–1918).^[1] Zastával rovněž pozici hejtmana v záloze.^[4]

Byl předsedou nebo prezidentem několika organizací: Spolek vinařský pro Království české (Weinbauverein für das Königreich Böhmen; 1908–1923), Český klub automobilistů (Tschechischer Automobilklub; 1914–1919), Svaz československých velkostatkářů (Verband der tschechoslowakischen Großgrundbesitzer; 1921–1923), Společnost vlasteneckých přátel umění (Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde in Böhmen; 1922–1923).^[1]

Zemřel 18. dubna 1923 v sanatoriu Löw ve Vídni^[5] a byl pochován v rodinné hrobce Lobkoviců v Hoříně.

Majetek

Vlastnil statky Mělník a Rožďalovice. Na Rožďalovickém zámku bydlel po svatbě,^[6] než se přestěhoval do Turnova (Palackého čp. 440), kde sloužil jako praktikant pražského místodržitelství při okresním hejtmanství.^[7]

Rodina

Bedřich Lobkowicz se oženil 24. dubna 1906 v kapli Arcibiskupského paláce v Praze s palácovou dámou a významnou činitelkou českého společenského života, Jossl, tj. Josefinou Antonií Kunhutou, rozenou hraběnkou z Thun-Hohensteinu (3. březen 1886 Praha – 28. prosinec 1971 Deutschlandsberg).^[3] Byla dcerou zesnulého Leopolda Bohumila Felixe hraběte Thun-Hohensteina (1842–1898) a jeho manželky Kristýny z Waldstein-Wartenbergu (1854–1937). Ovládala šest světových jazyků a byla vynikající sportovkyní, hrála např. tenis.^[8] Proslula jako společensky velmi exponovaná a záletná žena. V době 1. světové války pracovala ve zdravotní péči v Praze na Smíchově. Po smrti svého manžela se vdala podruhé, a to za anglického diplomata, lorda Webstera, o dvě generace staršího než byla sama, aby zachránila rodinné nemovitosti. Tím získala britskou státní příslušnost, ale svou situaci v socialistické Praze tím nezlepšila. Pomáhala mnoha svým šlechtickým příbuzným s kontakty na jejich zahraniční příbuzné. Když se jí nepodařilo získat vízum k návštěvě svých dětí, vystěhovala se do rakouského Štýrska.

Bedřichovi a Josefíně se narodily dvě děti, syn a dcera:

• 1. Jiří Kristián (22. 2. 1907 Turnov – 22. 5. 1932 Berlín), absolvoval jednoroční vojenský kurs dobrovolníka, byl nadšeným sportovcem – veslařem a zvolil si kariéru automobilového závodníka. Zahynul svobodný a bezdětný během závodu ve svém voze Bugatti na závodním okruhu AVUS v Berlíně.
• 2. Ludmila Anna Marie Melchiora (13. 8. 1908 Rožďalovice – 11. 1. 1974 Štýrský Hradec)
  • ∞ (16. 4. 1932 Hořín) Alfréd Géza Jan z Lichtenštejna na Holleneggu (27. 6. 1907 Betliare – 28. 12. 1991 Frauenthal).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 184. 

Externí odkazy

• Rodokmen Lobkowiczů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na www.roskildehistorie.dk