Bedřich Mořic z Nostic-Rienecku

Bedřich Mořic hrabě z Nostic-Rienecku
Hraběcí erb rodu Nostic-Rieneck
Prezident dvorské válečné rady
Ve funkci: 12. května 1796 – 19. listopadu 1796
Panovník	František II.
Předchůdce	Michael Wallis
Nástupce	Ferdinand Tige
Velitel císařské osobní gardy
Ve funkci: 1785 – ?
Panovník	Josef II.
C. k. tajný rada
Císařský komorník
Vojenská služba
Služba	Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Doba služby	1745 – 19. listopadu 1796
Hodnost	plukovník (1759), generálmajora (1766), polní podmaršál (1771), generál jízdy (1785), polní maršál (1796)
Bitvy/války	války o rakouské dědictví, sedmiletá válka, válka o bavorské dědictví
Narození	4. října 1728
Úmrtí	19. listopadu 1796 (ve věku 68 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Rodiče	František Václav z Nostic-Rienecku (1697–1765) a Kateřina Schönbornová (1692–1777)
Příbuzní	bratr: František Antonín z Nostic-Rienecku (1725–1794) synovec: Jan Nepomuk z Nostic-Rienecku (1768–1840) děd: Václav Desiderius z Nostic-Rienecku (1669–1700) babička: Marie Alžběta Kinská z Vchynic a Tetova (1670–1737) švagrová: Marie Alžběta Krakowská z Kolowrat (1728–1815) praděd: Jan Hartvík z Nostic-Rienecku (1610–1683)
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1790: rakouský Řád zlatého rouna (č. 831)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Mořic hrabě z Nostic-Rienecku (německy Friedrich Moritz Graf von Nostitz-Rieneck, 4. října 1728 – 19. listopadu 1796, Vídeň) byl český šlechtic a rakouský vojevůdce. V armádě sloužil od roku 1745 a zúčastnil se dynastických válek 18. století. V závěru své vojenské kariéry dosáhl hodnosti polního maršála, krátce před smrtí zastával funkci prezidenta Dvorské válečné rady, byl též rytířem Řádu zlatého rouna. Vlastnil statky v severních Čechách (Velké Žernoseky, Trmice) a byl spolumajitelem říšského hrabství Rieneck.^[1]

Pocházel ze šlechtického rodu Nosticů^[2] s majetkem v Čechách, narodil se jako mladší syn hraběte Františka Václava z Nostic (1697–1765) a Kateřiny, rozené hraběnky Schönbornové (1692–1777).

V roce 1745 vstoupil do armády a zúčastnil se války o rakouské dědictví. Za sedmileté války dosáhl hodnosti plukovníka (1759), později byl povýšen na generálmajora (1766) a polního podmaršála (1771). V letech 1778–1779 se pod velením maršála Laudona zúčastnil války o bavorské dědictví.^[3] V roce 1785 dosáhl hodnosti generála jízdy, od roku 1785 byl zároveň v hodnosti kapitána velitelem císařské osobní gardy. V květnu 1796 byl povýšen do hodnosti polního maršála^[4] a jmenován prezidentem dvorské válečné rady, zemřel však již o půl roku později. Byl též c. k. tajným radou, komořím a v roce 1790 obdržel Řád zlatého rouna.

Jako mladší syn převzal jen menší podíl z rodového dědictví, z nosticovského majetku pro něj byly vyčleněny statky v severních Čechách (Velké Žernoseky, Libochovany, Trmice).^[5] Za odstupné 80 000 zlatých se v rámci zachování celistvosti rodových panství v západních Čechách vzdal statků Doupov a Žďár, které pro něj byly původně také určeny. Spolu se starším bratrem Františkem Antonínem vlastnil říšské hrabství Rieneck. Severočeský majetek převzal po otcově smrti v roce 1765, ale již předtím do správy statků zasahoval. Zámky ve Velkých Žernosekách a Trmicích prošly za jeho vlády stavebními úpravami.^[6] Úzké vazby na císařský dvůr ve Vídni dokládá nejen korespondence dochovaná v rodovém archivu, ale také fakt, že v letech 1766 a 1778 navštívil Trmice císař Josef II.

Protože byl Bedřich Mořic svobodný a bezdětný, vzdal se v roce 1787 svého majetku ve prospěch staršího bratra a jeho potomstva, ponechal si jen doživotní rentu 10 000 zlatých ročně vyplácenou z výnosu statků.^[7] Vymínil si také právo užívat rodový palác v Praze, který koupil v roce 1766 (dnes palác Sylva-Taroucca). Statky Velké Žernoseky a Trmice zdědil později jeho synovec Jan Nepomuk (1768–1840), který též sloužil v armádě a vynikl v napoleonských válkách.

Bedřichův starší bratr František Antonín (1725–1794) patřil k významným osobnostem v Čechách 18. století, byl mimo jiné nejvyšším purkrabím a donátorem Nosticova (dnešního Stavovského) divadla.

• Nosticové

• Biografie Bedřicha Mořice Nostice in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Biografie Bedřicha Mořice Nostice
• Rodokmen na genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)