Bedřich Vilém Košut

Bedřich Vilém Košut
Narození	24. února 1819 Černilov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. dubna 1893 (ve věku 74 let) Ellern u Mohuče Německá říše Německá říše
Místo pohřbení	Wirschweiler
Povolání	evangelický farář, publicista
Nábož. vyznání	Evangelická církev v Rakousku (1781–1918)
Rodiče	Jan Košut[1]
Příbuzní	Benjamin Košut (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Vilém Košut (24. února 1819 Černilov^[2] – 3. dubna 1893 Ellern u Mohuče^[3]) byl český evangelický teolog, duchovní, spisovatel a publicita. Stal se okolo roku 1848 jednou z vůdčích osobností tolerované evangelické církve a kvůli svému vlasteneckému působení vzbudil nelibost vídeňské vlády, proto byl suspendován. Později pak (1851) byl odsouzen vojenským soudem a internován v Korutanech. Po propuštění se vystěhoval do Porýní-Falce, kde i zemřel.^[4]

Narodil se v Černilově nedaleko Hradce Králové do české tradičně evangelické rodiny, v minulosti postižené náboženskou perzekucí vůči protežovanému katolicismu. Košutové byli usedlí ve Vsatské Lhotě, patřili ke skryté církvi a Martin Košut, pradědeček Bedřicha Viléma byl sťat mečem pro rebelantství. Tomáš Košut, dědeček Bedřicha Viléma, byl i se svým bratrem Matoušem vyhoštěn a rodinný grunt ve Lhotě byl Košutům v roce 1781 zkonfiskován. Stalo se tak na popud Jana Leopolda Haye kvůli aktivitám bratrů při Valašské povstání. Otec Bedřicha Viléma se jmenoval Jan a jako desetiletý byl tajně převezen na Slovensko, kde vystudoval bohosloví.^[5]

Bedřich Vilém Košut studoval teologii v Prešpurku (Bratislava) a ve Vídni, vysvěcen na kněze byl roku 1842.^[6] Následně působil jako vikář u svého bratra v Krouně, posléze působil ve Sněžném u Nového Města na Moravě a Veselí u Kunštátu, kde na sebe poprvé upozornil jako výrazný kazatel a řečník, ale pro neshody s nadřízenými místo opustil.

Přesunul se roku 1846 do Prahy a kolem revolučního roku 1848 se výrazně zapojil do snah o vytvoření samostatného českého evangelického sboru helvetského. Stal se členem náboženské sekce Národního výboru, kde prosazoval obnovu Rudolfova majestátu z roku 1609 garantující náboženské svobody ad... V roce 1849 začal vydávat s farářem a teologem Josefem Růžičkou první český evangelický časopis nazvaný Českobratrský hlasatel. Navrhoval také sjednocení českojazyčných sborů obou tolerovaných evangelických církví "v jednu Českobratrskou církev".^[7] V srpnu roku 1850 jakožto soukromník zakoupil odsvěcený kostel svatého Klimenta na Novém Městě za 27 500 zlatých získaných sbírkou od věřících,^[8] kde byly nadále pořádány bohoslužby, čímž byl vytvořen pražský evangelický sbor.

Během nástupu tzv. Bachova absolutismu byl Košut roku 1851 zatčen a souzen za držení zakázaných tiskovin a protirakouskou činnost. Po odsouzení pak strávil čtyři roky ve vězení v jihorakouském Klagenfurtu a posléze dostal zákaz působit v církvi. Následně odešel do nábožensky liberálnějšího Německa, kde působil jako duchovní a zároveň se věnoval publicistické činnosti. I v této době se čile zajímal o osudy české evangelické církve a přispíval do časopisů, které vydával jeho bratr Benjamin. Jeho příspěvky měly polemický charakter a útočily na probuzenecké a konfesionalistické hnutí, které byly prý do českého prostředí vnášeny zvenčí. Košut naproti tomu zdůrazňoval českobratrskou tradici, kterou ovšem vnímal z pohledu svého racionalisticko-liberálního postoje.^[9]

Bedřich Vilém Košut zemřel (u svého syna) dne 3. dubna 1893 v Ellernu v Porýní ve věku 84 let.

Sbor v klimentském kostele později vedl jeho mladší bratr Benjamin Košut.

• Historie založení Evangelické církve helvetského vyznání v Praze (1862)
• Můj žalář a mé vyhnanství (vydáno 1911)^[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Vilém Košut na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Vilém Košut
• Bibliografický slovník
• Životopisná publikace