Bedřich z Lichtenštejna

Bedřich princ z Lichtenštejna
litografie, 1850, Josef Kriehuber
Vrchní velitel v Uhrách
Ve funkci: 1865 – 1869
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Johann Baptist Coronini-Cronberg
Nástupce	Ludwig von Gablenz
Guvernér v Sedmihradsku
Ve funkci: 1858 – 1861
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Karel II. ze Schwarzenbergu
Nástupce	Ludwig Folliot de Crenneville
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1872 – 1885
Panovník	František Josef I.
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	generálmajor (1848), polní podmaršál 1849, generál jezdectva (1861)
Narození	21. září 1807 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. května 1885 (ve věku 77 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově
Choť	Sophie Löwe (od 1848)
Rodiče	Jan I. z Lichtenštejna a Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
Děti	Maria Jan Alois z Lichtenštejna
Příbuzní	Fridrich Alois z Lichtenštejna[1] a Eduard Viktor z Lichtenštejna[1] (vnoučata)
Profese	aristokrat, důstojník a voják
Ocenění	rytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Commons	Friedrich Adalbert, Prince of Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Vojtěch princ z Lichtenštejna (německy Friedrich Adalbert Prinz von und zu Liechtenstein; 21. září 1807 Vídeň – 1. května 1885 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a rakouský generál. Od mládí sloužil v armádě, vyznamenal se v v revolučních letech 1848–1849 v Itálii a Uhrách. Kariéru zakončil jako vrchní velitel v Uhrách (1865–1869), byl také rytířem Řádu zlatého rouna a členem rakouské Panské sněmovny.^[2]

Pocházel z knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako třetí syn polního maršála knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny Fürstenbergové (1776–1848), kmotrem byl strýc Bedřich Karel Fürstenberg.^[3] V armádě sloužil od roku 1827 a již o rok později byl nadporučíkem. V letech 1828–1829 krátce působil u velvyslanectví v Petrohradě, poté sloužil u různých pluků jezdectva a postupoval v hodnostech. V revolučních letech 1848–1849 bojoval nejprve v Itálii ve válce se Sardinií vynikl v několika bitvách pod velením maršála Radeckého. Již v lednu 1848 dosáhl hodnosti generálmajora, poté byl přeložen do Uher, kde jako velitel divize bojoval pod velením generála Šlika proti maďarským povstalcům. V roce 1849 byl povýšen na polního podmaršála a jako velitel divize se vrátil do Itálie. Od roku 1853 byl velitelem 6. armádního sboru ve Vídni.

(c) Johann Jaritz / CC BY-SA 4.0

V roce 1858 byl jmenován c. k. tajným radou^[4] a v letech 1858–1861 zastával funkci guvernéra v Sedmihradsku, kde byl zároveň v čele 12. armádního sboru také zemským velitelem.^[5][6] V roce 1861 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva^[7] a v letech 1861–1865 byl velitelem v Banátu. Svou kariéru zakončil jako vrchní velitel v Uherském království (1865–1869), kde z titulu této funkce zasedal také ve Sněmovně magnátů.

Za zásluhy v revolučních bojích 1848–1849 získal Vojenský řád Marie Terezie (1848) a Řád železné koruny I. třídy (1849).^[8][9] V roce 1867 obdržel Řád zlatého rouna^[10] a při příležitosti odchodu do výslužby byl dekorován velkokřížem uherského Řádu sv. Štěpána (1869). V roce 1872 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Zemřel ve Vídni, pohřben byl v rodové hrobce ve Vranově u Brna.

Jeho majetkem byl velkostatek Rosegg v Korutansku se zámkem postaveným v 18. století rodem Orsini-Rosenbergů (panství koupil otec v roce 1831).^[11] V korutanském hlavním městě Klagenfurtu byl také majitelem statků zrušeného kláštera Viktring.^[12]

V září 1848 uzavřel morganatický sňatek s operní zpěvačkou Sophií Löwe (1815–1866). Seznámili se v Miláně, kde Sophie proslula jako interpretka Verdiho oper v La Scale. Manželství zůstalo bezdětné.

Nejstarší bratr Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858) byl vládnoucím knížetem v Lichtenštejnsku (1836–1858) a majitelem rozsáhlých majetků v Čechách a na Moravě, další bratři sloužili v armádě a dosáhli vysokých hodností. František de Paula (1802–1887) byl také generálem jezdectva a vrchním velitelem v Uhrách, další bratr Eduard (1809–1864) dosáhl hodnosti polního podmaršála.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
• Životopis Bedřicha z Lichtenštejna Archivováno 25. 11. 2022 na Wayback Machine.
• Bedřich z Lichtenštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Bedřich z Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu