Bedřich ze Šumburka

Bedřich ze Šumburka
Rodový erb
Rodový erb
Narození13. století
Úmrtí1312
Kadaň
ChoťAnežka z Obřan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich či též častěji jako Fridrich ze Šumburka (německy Friedrich von Schönburg, † 1312 nebo 1317, Kadaň) byl český šlechtic z durynsko-saského šlechtického rodu Šumburků (Schönburgů), svého času jako loupeživý rytíř, později královský úředník, zemský podkomoří a pukrabí v Kadani.[1] Někdy bývá uváděn jako Bedřich III. ze Šumburka, zde se však může jednat o záměnu s Bedřichem III. ze Šumburka (před rokem 1261 – 21. ledna 1310).

Život

Hradní konírna na Boršově
Hradní vrch v Hoštejně se zbytky hradu zbořeného v roce 1437

Bedřich ze Šumburka se narodil jako syn Bedřicha I. ze Šumburka (doložen v letech 1247 až 1290), pána z Hluchova.[2] Bedřich III. je poprvé zmíněn v roce 1261. Měl nejméně tři bratry – Heřmana IV. (doložen v letech 1261–1300), Bedřicha II. (doložen v letech 1261–1299) a Dětřicha I. (doložen v letech 1261–1297). Bedřich měl také nejméně dvě sestry, které se dožily dospělosti, ty jsou zmíněny v jedné z darovacích listin z roku 1247:[3]

  1. Agáta ⚭ 1. Günther z Crimmitschau, 2. Bohuslav II. z Rýzmburka, ten měl z prvního manželství syna Slavka († 1277) a několik synů, jejichž byl Bedřich ze Šumburka poručníkem.
  2. Berta ⚭ rytíř Otto z Gebhardsdorfu.
  3. Adéla ⚭ Jindřich z Crimmitschau

Po smrti svého švagra (či zetě) Bohuslava II. z Rýzmburka († 1279), který byl ženatý s Bedřichovou sestrou (či dcerou) Agátou ze Šumburka (zemřela před rokem 1282), stal poručníkem jeho dětí a prostřednictvím své sestry také správcem z rýzmburské fundace augustiniánů poustevníků v klášteře Koruna Panny Marie. Po stížnostech augustiniánů na příliš vysoké daně se Bedřich těchto daní zřekl a prohlásil je za osvobozené od roboty.

Se svými sousedy však neměl dobré vztahy, neboť si opakovaně dělal nároky na jejich území. Stav se nezlepšil ani po konsolidaci situace v Čechách s nástupem krále Václava II.

Bedřich nechal rozšířit hrad Boršov u Svitav na západní straně hrabišického dominia, čímž zasáhl do pozemků vratislavského biskupa a dostal se tak do sporu s olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce, Stavba pravděpodobně vznikla jako obranný val již za Boreše z Rýzmburka a po jeho smrti přešel na jeho syna Bohuslava II. a poté na jeho nezletilé syny. Jako jejich poručník nechal Bedřich v roce 1285 kvůli landfrýdu hrad rozšířit.

Král Václav Bedřichovi nařídil, aby dal hrad zničit, ten však rozhodnutí neuposlechl, proto ho panovník donutil silou zbraní. Zbraslavská kronika uvádí, že v letech 1286/1287 musel proti Šumburkům s vojskem zasáhnout sám král. Václav obsadil Moravskou Třebovou a Bedřich se musel zavázat k míru. Svůj slib však porušil, a tak ho jeho synovci nakonec zajali a předali králi. Václav ho omilostnil a trest smrti oběšením za nelegální stavbu hradu zmírnil na useknutí prstu pro výstrahu. Tím dosáhl Bedřichovy loajality, avšak někteří jeho přívrženci i nadále pokračovali ve výpadech z hradu Hoštejna. Král znovu shromáždil vojsko, které vedl Záviš z Falkenštejna a loupežnický hrad dobyl a Bedřich musel zaplatit vysokou pokutu.

I přesto poté Bedřich působil v letech 1294/1295 jako královský zemský soudce v Chebsku a později jako hradní sudí/purkrabí doložený v Kadani. Byl jmenován královským podkomořím a v roce 1306 se stal zástavním majitelem města Kadaně,[4] kde je uváděn také jako purkrabí.

Bedřich ze Šumburka zemřel na hradě v Kadani, v roce 1312 nebo 1317. Jeho synové Kadaňsko vrátili králi Janu Lucemburskému, který jim však povolil, aby si jeho část ponechali jako vlastní panství s hrady Perštejn a Egerberk.[4]

Manželství a potomstvo

Bedřich III. ze Šumburka byl zřejmě ženatý s Anežkou z Obřan, dcerou Gerharda z Obřan, který je uváděn jako jeho tchán. V literatuře se uvádí několik dětí, které mohly být dětmi z manželství:

  • Heřman (V.), doložen v letech 1310 až 1334
  • Bedřich (V.), doložen v letech 1310 až 1350/51
  • Dětřich,
  • Bedřich mladší (VI.), doložen v letech 1310 až 1328 [5]
  • Jindřich
  • Agáta, provdaná za Bohuslava II. z Rýzmburka

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Schönburg na německé Wikipedii.

  1. ↑ Manfred Richter (Jena): Zur Geschichte des Schlosses Schlettau.; Heft 3: "Die Schönburger in Schlettau". Herausgegeben von Dieter Rausendorff, Förderverein Schloss Schlettau e.V., Schlettau, bez uvedení roku (před rokem 2022), S. 5 (Lebensgeschichte des Friedrich III. von Schönburg)
  2. ↑ Manfred Richter (Jena): Zur Geschichte des Schlosses Schlettau.; Heft 3: "Die Schönburger in Schlettau". Herausgegeben von Dr.-Ing.habil. Dieter Rausendorff, Förderverein Schloss Schlettau e.V., Schlettau, ohne Jahresangabe (vor 2022), S. 24 (Stammbaum der markmeißnisch-böhmischen Schönburger für das 13. bis 14. Jahrhundert)
  3. ↑ Carl Anton Tobias. Regesten des Hauses Schönburg vom urkundlichen Auftreten desselben bis zum Jahre 1326. [s.l.]: Pahl, 1865. S. 13ff. 
  4. ↑ a b VYHNIS, V. Šumburkové. Památky, příroda, život. Listopad 1986, roč. 18, čís. 3, s. 74–76. 
  5. ↑ Manfred Richter (Jena): Zur Geschichte des Schlosses Schlettau.; Heft 3: "Die Schönburger in Schlettau". Herausgegeben von Dr.-Ing.habil. Dieter Rausendorff, Förderverein Schloss Schlettau e.V., Schlettau, bez uvedení roku (před rokem 2022), S. 24 (Stammbaum der markmeißnisch-böhmischen Schönburger für das 13. bis 14. Jahrhundert)

Média použitá na této stránce