Bedřich ze Schwarzenbergu (poslanec)

Dr. Bedřich Schwarzenberg
Bedřich Schwarzenberg
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1907 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1895 – 1907
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1903 – 1913
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1893 – 1901
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Strana konzervativního velkostatku
Narození	30. října 1862 Orlík nad Vltavou Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. října 1936 (ve věku 73 let) Tochovice Československo Československo
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
Choť	(1890) Christiane z Schönbornu (1872–1918)
Rodiče	Karel III. Schwarzenberg (1824–1904) a Vilemína Marie z Öttingen-Wallersteinu (1833–1910)
Děti	bezdětný
Příbuzní	sestra: Anna Marie, provdaná Thun-Hohensteinová (1854–1858) sestra: Gabriela, provdaná ze Silva-Tarouca (1856–1934) bratr: Karel IV. Schwarzenberg (1859–1913) sestra: Ida, provdaná Lažanská z Bukové (1861–1922) sestra: Marie, provd. z Trauttmansdorf-Weinsbergu(1869–1931) synovec: Karel V. Schwarzenberg (1886–1914) děd: Karel II. Schwarzenberg (1802–1858) babička: Josefína Marie Wratislavová z Mitrowicz (1802–1881) děd: Bedřich Kraft z Oettingen-Wallersteinu (1793–1842) babička: Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1806–1885) praděd: Karel I. Filip Schwarzenberg (1771–1820) prababička: Marie Anna z Hohenfeldu (1767/1768–1848)
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik
Commons	Bedřich Schwarzenberg (poslanec)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Schwarzenberg (30. října 1862 Orlík nad Vltavou^[1] – 2. října 1936 Tochovice)^[2][3][4] byl rakouský a český šlechtic z orlické větve rodu Schwarzenbergů a politik české národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Jeho otcem byl politik Karel III. Schwarzenberg. V politickém životě působil i jeho bratr Karel IV. Schwarzenberg. Dne 2. července 1890 se v Praze oženil s Christiane von Schönborn (1872–1918). Bedřich vystudoval roku 1880 akademické gymnázium v Praze a pak roku 1884 práva na Univerzitě Karlově, kde roku 1887 získal titul doktora práv. Téhož roku nastoupil do politiky, když se stal okresním starostou v Mirovicích. Od roku 1889 byl okresním starostou v Milevsku a pak ještě v období let 1904–1919 v Písku. Od roku 1887 byl členem kuratoria lesnické školy v Písku, později do roku 1920 i jeho předsedou (dnes Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga). Zastával funkci starosty Národní jednoty pošumavské.^[2][3]

V doplňovacích volbách roku 1893^[2] byl zvolen na Český zemský sněm za velkostatkářskou kurii (nesvěřenecké velkostatky). Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1895. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.^[3] Na sněm se vrátil ještě v doplňovacích volbách roku 1903^[5] a mandát obhájil v řádných zemských volbách roku 1908.^[6]

Od 90. let 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1895 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) a zastupoval zde kurii velkostatkářskou. Nastoupil 3. prosince 1895 po rezignaci svého bratra Karla IV. Schwarzenberga. V řádných volbách do Říšské rady roku 1897 mandát obhájil, nyní za městskou kurii, obvod České Budějovice.^[7] V těchto volbách patřil mezi několik málo etnicky českých poslanců zvolených v občanských kuriích (mimo velkostatkářskou kurii), kteří nebyli členy mladočeské strany. Byl kompromisním společným českým kandidátem.^[8] Shodly se na něm všechny české politické proudy a dokázal tak v etnicky smíšeném městě porazit kandidáta německého.^[2] Za týž obvod uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1901.^[7] V roce 1897 se profesně uvádí jako statkář, bytem na Orlíku.^[9] V Říšské radě si získal pozornost v listopadu 1896, kdy zde pronesl řeč, v níž obhajoval status češtiny coby vnitřního úřadovacího jazyka (krátce poté tento status stanovila Badeniho jazyková nařízení).^[2] Významný proslov měl v roce 1896 i na zemském sněmu, kde obhajoval české státní právo.^[3]

V roce 1907 byl jmenován členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).^[2]

V roce 1904 zdědil po otci statek Tochovice, kde se zabýval zemědělským hospodařením. V roce 1905 získal titul tajného rady. V období let 1909–1928 byl prezidentem české zemské zemědělské rady. V letech 1906–1936 byl též prezidentem První české vzájemné pojišťovny, v letech 1909–1929 prezidentem společnosti Českého zemědělského muzea a v letech 1912–1923 také předsedal českému Lesnickému svazu. V roce 1935 odmítl kandidaturu na prezidenta republiky.^[2]

Zemřel v říjnu 1936.^[4] Ve své závěti uvedl: „Umírám pak věren do smrti českému národu.“^[10]

V roce 1890 se v Praze oženil s hraběnkou Kristinou Schönbornovou (1872–1918), dcerou českého zemského poslance a velkostatkáře Karla Bedřicha Schönborna. Kristina se později stala c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nositelkou Alžbětina řádu I. třídy. Jejich manželství zůstalo bez potomstva.^[11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Edmund ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons
• Osoba Bedřich Schwarzenberg ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich ze Schwarzenbergu (poslanec)