Bedřich ze Schwarzenbergu (poslanec)
| Dr. Bedřich Schwarzenberg | |
|---|---|
 Bedřich Schwarzenberg | |
| Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1907 – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1895 – 1907 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1903 – 1913 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Ve funkci: 1893 – 1901 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana konzervativního velkostatku |
| Narození | 30. října 1862 Orlík nad Vltavou  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. října 1936 (ve věku 73 let) Tochovice  Československo |
| Místo pohřbení | Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou |
| Choť | (1890) Christiane z Schönbornu (1872–1918) |
| Rodiče | Karel III. Schwarzenberg (1824–1904) a Vilemína Marie z Öttingen-Wallersteinu (1833–1910) |
| Děti | bezdětný |
| Příbuzní | sestra: Anna Marie, provdaná Thun-Hohensteinová (1854–1858) sestra: Gabriela, provdaná ze Silva-Tarouca (1856–1934) bratr: Karel IV. Schwarzenberg (1859–1913) sestra: Ida, provdaná Lažanská z Bukové (1861–1922) sestra: Marie, provd. z Trauttmansdorf-Weinsbergu(1869–1931) synovec: Karel V. Schwarzenberg (1886–1914) děd: Karel II. Schwarzenberg (1802–1858) babička: Josefína Marie Wratislavová z Mitrowicz (1802–1881) děd: Bedřich Kraft z Oettingen-Wallersteinu (1793–1842) babička: Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1806–1885) praděd: Karel I. Filip Schwarzenberg (1771–1820) prababička: Marie Anna z Hohenfeldu (1767/1768–1848) |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Commons | Bedřich Schwarzenberg (poslanec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bedřich Schwarzenberg (30. října 1862 Orlík nad Vltavou[1] – 2. října 1936 Tochovice)[2][3][4] byl rakouský a český šlechtic z orlické větve rodu Schwarzenbergů a politik české národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Jeho otcem byl politik Karel III. Schwarzenberg. V politickém životě působil i jeho bratr Karel IV. Schwarzenberg. Dne 2. července 1890 se v Praze oženil s Christiane von Schönborn (1872–1918). Bedřich vystudoval roku 1880 akademické gymnázium v Praze a pak roku 1884 práva na Univerzitě Karlově, kde roku 1887 získal titul doktora práv. Téhož roku nastoupil do politiky, když se stal okresním starostou v Mirovicích. Od roku 1889 byl okresním starostou v Milevsku a pak ještě v období let 1904–1919 v Písku. Od roku 1887 byl členem kuratoria lesnické školy v Písku, později do roku 1920 i jeho předsedou (dnes Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga). Zastával funkci starosty Národní jednoty pošumavské.[2][3]
V doplňovacích volbách roku 1893[2] byl zvolen na Český zemský sněm za velkostatkářskou kurii (nesvěřenecké velkostatky). Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1895. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[3] Na sněm se vrátil ještě v doplňovacích volbách roku 1903[5] a mandát obhájil v řádných zemských volbách roku 1908.[6]
Od 90. let 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1895 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) a zastupoval zde kurii velkostatkářskou. Nastoupil 3. prosince 1895 po rezignaci svého bratra Karla IV. Schwarzenberga. V řádných volbách do Říšské rady roku 1897 mandát obhájil, nyní za městskou kurii, obvod České Budějovice.[7] V těchto volbách patřil mezi několik málo etnicky českých poslanců zvolených v občanských kuriích (mimo velkostatkářskou kurii), kteří nebyli členy mladočeské strany. Byl kompromisním společným českým kandidátem.[8] Shodly se na něm všechny české politické proudy a dokázal tak v etnicky smíšeném městě porazit kandidáta německého.[2] Za týž obvod uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1901.[7] V roce 1897 se profesně uvádí jako statkář, bytem na Orlíku.[9] V Říšské radě si získal pozornost v listopadu 1896, kdy zde pronesl řeč, v níž obhajoval status češtiny coby vnitřního úřadovacího jazyka (krátce poté tento status stanovila Badeniho jazyková nařízení).[2] Významný proslov měl v roce 1896 i na zemském sněmu, kde obhajoval české státní právo.[3]
V roce 1907 byl jmenován členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[2]
V roce 1904 zdědil po otci statek Tochovice, kde se zabýval zemědělským hospodařením. V roce 1905 získal titul tajného rady. V období let 1909–1928 byl prezidentem české zemské zemědělské rady. V letech 1906–1936 byl též prezidentem První české vzájemné pojišťovny, v letech 1909–1929 prezidentem společnosti Českého zemědělského muzea a v letech 1912–1923 také předsedal českému Lesnickému svazu. V roce 1935 odmítl kandidaturu na prezidenta republiky.[2]
Zemřel v říjnu 1936.[4] Ve své závěti uvedl: „Umírám pak věren do smrti českému národu.“[10]
V roce 1890 se v Praze oženil s hraběnkou Kristinou Schönbornovou (1872–1918), dcerou českého zemského poslance a velkostatkáře Karla Bedřicha Schönborna. Kristina se později stala c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nositelkou Alžbětina řádu I. třídy. Jejich manželství zůstalo bez potomstva.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schwarzenberg, Friedrich Prinz zu (Sekundogenitur) (1862-1936), Großgrundbesitzer und Politiker, s. 20–21. (německy)
- ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ a b Dr. Bedřich Schwarzenberg. Národní politika. Říjen 1936, roč. 54, čís. 271, s. 2. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1901skc/2/stenprot/005schuz/s005005.htm
- ↑ Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 457.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=173&size=45
- ↑ BEZECNÝ, Zdeněk. Hledání českého šlechtice. In: Poslední staročech. K 70. narozeninám Jiřího Raka. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2017. ISBN 978-80-87782-67-5. S. 57.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2011; s. 397 ISBN 978-80-85955-39-2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Edmund ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons 
Osoba Bedřich Schwarzenberg ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich ze Schwarzenbergu (poslanec)
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: 00988799876n, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of the house of Schwarzenberg
Portrét – Bedřich Schwarzenberg (1862-1936), Rakouský a Český politik.