Bedřichov u Jihlavy

Bedřichov u Jihlavy
Sokolovská ulice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Sokolovská ulice
Lokalita
Charakterčást města
ObecJihlava
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 434 (2021)[1]
Katastrální územíBedřichov u Jihlavy (6,94 km²)
Bedřichov u Jihlavy
Další údaje
Kód k. ú.659878
Kód ZSJ059871
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřichov u Jihlavy (německy Friedrichsdorf) je katastrální území statutárního a krajského města Jihlavy. Bedřichov býval samostatnou obcí.[kdy?] V současnosti má Bedřichov u Jihlavy rozlohu 693,7394 hektarů, rozkládá se převážně severně od řeky Jihlavy a sousedí s katastrálními územími Staré Hory, Jihlavou, Herolticemi u Jihlavy, Pávovem, Zbornou a obcí Hybrálcem. Původně se rozkládal čistě na území Čech, avšak roku 1949,[2] došlo ke změně jeho katastrální hranice, takže již nepatrně přesahuje i na Moravu[3].

Bedřichov u Jihlavy, autobusová zastávka
Bedřichov u Jihlavy
Česko-moravský hraniční pylon u silnice z Jihlavy do Bedřichova

Bedřichov není samostatnou evidenční části města Jihlavy. Katastrální území Bedřichov u Jihlavy je statisticky rozděleno do tří základních sídelních jednotek: Bedřichov, Zadní Bedřichov a Lesnov. Malý díl ZSJ Bedřichov (objekt a adresou Romana Havelky 285/11) sice patří také do katastrálního území Bedřichov u Jihlavy, ale evidenčně patří k části Staré Hory. Zbytek katastru Bedřichova náleží k evidenční části Jihlava. Základní sídelní jednotka Průmyslová zóna Bedřichov není součástí katastru Bedřichova, protože náleží ke katastrálnímu území Jihlava, avšak v minulosti její menší část ke katastru Bedřichova taktéž náležela.

Charakteristika

Katastrem Bedřichova prochází od severovýchodu k jihozápadu dálniční přivaděč napojující Jihlavu na dálnici D1. Od severovýchodu k jihu zde prochází i železniční trať směřující k jihlavskému nádraží. Vlastní zástavbu Bedřichova lze rozčlenit na dvě hlavní části: rozlehlý jižněji položený vlastní Bedřichov, jenž je výše uvedenou železnicí rozetnut na dvě části a malou, severněji položenou osadu Lesnov, dříve zvanou Bukovno (Walddörfel). Celý Bedřichov má v podstatě charakter velké vesnice nebo předměstí s převahou rodinné zástavby. V Bedřichově funguje sbor dobrovolných hasičů Jihlava-Bedřichov, TJ Sokol Bedřichov a Klub českých turistů Bedřichov Jihlava

Vybavenost

Školství

Zařízení sloužící pro sport a relaxaci

  • koupaliště Vodní Ráj
  • sportovní hala TJ Start

Obchody

Zdravotnictví a lékárny

  • zdravotní středisko
  • Lékárna Bedřich
  • Česká lékárna, a.s. – Dr. Max
  • Christopher Robin, s.r.o. – Lékárna Pharmea Jihlava
  • PharmDr. Kateřina Gerhardová – Lékárna U Zvěrokruhu

Sociální zařízení

Hasičské stanice

  • Stanice Záchranného Hasičského Sboru Kraje Vysočina
  • Sbor dobrovolných hasičů Bedřichov

Zařízení v těsném sousedství k.ú. Bedřichov u Jihlavy

Mimo výše uvedená zařízení mají obyvatelé Bedřichova k dispozici následující zařízení, která se sice již nenacházejí v katastru Bedřichova, avšak jsou těsně v jeho sousedství:

  • Městská knihovna Jihlava
  • hřiště TJ Sokol Bedřichov
  • sportovní hala TJ Sokol Bedřichov

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1920 zde žilo v 92 domech 1090 obyvatel, z nichž bylo 574 žen. 596 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 480 k německé. 1020 občanů se hlásilo k římskokatolické církvi a 39 k evangelické.[4]

Doprava

Veřejnou dopravu na území Bedřichova zajišťuje Dopravní podnik města Jihlavy a.s. prostřednictvím autobusových linek č. 2, 4 a 12 a trolejbusových linek E, G a H.

Historický přehled

Pomineme-li okrajovou část náležející původně ke zrušenému jihlavskému katastrálnímu území Dřevěné Mlýny, existovaly původně na území moderního katastrálního území Bedřichov u Jihlavy dvě samostatná katastrální území, jimiž byly Bukovno a Bedřichov, přičemž od roku 1880 zde existovala spojená obec Bedřichov. Za první republiky došlo na jihu Bedřichova k rozšíření jeho zástavby. Roku 1949 pak došlo k úpravě katastrální hranice obce s Jihlavou. Od 1. ledna 1951 je Bedřichov součástí Jihlavy. V 50. letech 20. století došlo k přeměně někdejší pily na bývalé hranici Bedřichova a Dřevěných Mlýnů v rozsáhlé Jihlavské dřevařské závody.[5] Do roku 1979 existovaly v katastru Bedřichova části Bedřichov a Bukovno, které však byly k 1. červenci 1979[6][7] úředně zrušeny a začleněny do části Jihlava. V souvislosti s rozšiřováním Jihlavských dřevařských závodů pak došlo roku 1991 k další úpravě katastrální hranice Bedřichova, při níž byla další část jeho katastru připojena ke k. ú. Jihlava. K 15. březnu 2006[8] byla velice malá část katastru (nově označovaná jako ZSJ Bedřichov díl 2) o výměře 0,4647 km², s několika domy v ulici Romana Havelky, začleněna do části Staré Hory, aniž by došlo k překatastrování.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2024-03-17].
  2. Diskuse:Jihlava#Ke katastrálním a pozemkovým úpravám na území Jihlavy
  3. mapa na serveru http://geoportal.gepro.cz/
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 70. 
  5. http://is.muni.cz/th/137385/esf_b/Socioekonomicka_analyza_mesta_Jihlava.pdf?lang=en
  6. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 32.  Archivováno 8. 11. 2020 na Wayback Machine.
  7. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 69.  Archivováno 8. 11. 2020 na Wayback Machine.
  8. Text souboru zmeny06b.txt, který je součástí distribuce ÚIR-ZSJ (verze říjen 2006)

Související články

Externí odkazy

Statutární město Jihlava

Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Jihlava, Bedřichov, hlavní silnice III.jpg
Autor: Aktron, Licence: CC BY-SA 3.0
Severní okraj silnice v Bedřichově u Jihlavy, kraj Vysočina
Jihlava, Bedřichov, Sokolovská street.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Sokolovská ulice v Bedřichově, části Jihlavy
Jihlava, Bedřichov, autobusová zastávka.jpg
Autor: Aktron, Licence: CC BY-SA 3.0
Autobusová zastávka na hlavní silnici ve vesnici Bedřichov u Jihlavy, kraj Vysočina