Bell 206

Bell 206
Bell 206 JetRanger
Určení	lehký víceúčelový užitkový vrtulník
Výrobce	Bell Helicopter Textron
První let	8. prosince 1962 (206)[1] 10. ledna 1966 (206A)[2]
Zařazeno	1967
Uživatel	Spojené státy americké Kanada Kanada Brazílie Brazílie Venezuela Venezuela Filipíny Filipíny Švédsko Švédsko Finsko Finsko Itálie Itálie Česko Česko a další
Výroba	ve výrobě
Vyrobeno kusů	7300[3]
Cena za kus	700 000 $[3]
Vyvinuto z typu	Bell YOH-4
Varianty	Bell OH-58 Kiowa Panha Shabaviz 2061
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bell 206 je označení pro rodinu lehkých víceúčelových vrtulníků, které existují jak v jedno-, tak ve dvoumotorovém provedení. Vrtulníky vyrábí společnost Bell Helicopter Textron ve výrobním závodě v kanadském Mirabelu v Québecu. Původně byl vyvinut model Bell YOH-4 pro letecký program Spojených států a Bell 206 se měl stát jeho následovníkem určeným pro vojenské účely. S přebudovaným drakem se vrtulníky Bell 206 začaly úspěšně prodávat i pro komerční účely jako pětimístný Bell 206A JetRanger. Pro vojenské účely nakonec vzniknul z modelu Bell 206 vrtulník Bell OH-58 Kiowa. Společnost Bell představila později prodlouženou sedmimístnou verzi s označením LongRanger, která začala být později dodávána i jako dvoumotorová s označením TwinRanger, zatímco společnost Tridair Helicopters označila podobný dvoumotorový vrtulník jako Gemini ST. Označení strojů Bell 206 podle ICAO je v leteckých plánech BO6 pro JetRanger a LongRanger a BO6T pro TwinRanger.

Vývoj

14. října 1960 vyzvalo americké námořnictvo 25 výrobců vrtulníků k podání nabídky k dodání lehkých vrtulníků určených jako pozorovatelské vrtulníky. Do soutěže se přihlásily letecké společnosti jako Hiller Aircraft nebo Hughes Helicopters, včetně společnosti Bell.^[4] Bell podal nabídku vrtulníku YHO-4. 19. května 1961 byly oznámeny vítězné společnosti, staly se jimi Bell a Hiller Aircraft.^[5]

Společnost Bell vytvořila nový model YOH-4A, který se stal faktickým předchůdcem modelu 206. V roce 1962 bylo postaveno pět prototypů, které byly určeny k vojenskému testování a zkušebním letům. První prototyp vzlétl 8. prosince 1962.^[1] Stroje Bell YOH-4A byly však v porovnání s vrtulníky jiných výrobců označovány často jako "ošklivá káčátka".^[1] V soutěži byl nakonec v květnu 1965 vybrán model Hughes OH-6.^[6]

Poté, co nebyl model YOH-4A vybrán v soutěži pro vojenské účely, hledala společnost Bell cestu, jak vyřešit problém s letadly dodávanými pro komerční účely. Kromě problému se vzhledem byl problém také ve velikosti nákladového prostoru. V zadní části vrtulníku bylo možno přepravovat maximálně tři pasažéry. Řešením bylo přebudovat trup vrtulníku, který by byl v porovnání s modelem YOH-4A více elegantní a měl nákladový prostor alespoň o velikosti 0,45 m³.^[7] Nový přebudovaný stroj byl označen jako 206A a prezident Bellu, Edwin J. Ducayet, jej označil jako JetRanger a naznačil nový směr vývoje vrtulníků u Bellu od dob modelu Bell 47J Ranger.

206L LongRanger

Model 206L LongRanger je dlouhá varianta standardního modelu 206, která je prodloužená o 730 mm a nabízí sedm míst pro přepravu pasažérů. Od prvního představení LongRangerů v roce 1975 vyrobil Bell více než 1700 kusů všech variant a typů. V roce 1981 byla představená také vojenská varianta, která nesla označení TexasRanger. Původní verze 206L využívala turbohřídelový motor Allison 250-C20B, ale každá novější verze disponovala výkonnějším motorem. Verze 206L-1 měla motor 250-C28, v novější verzích 206L-3 a 206L-4 byl motor 250-C30P.

V roce 2007 oznámila společnost Bell informace o novém programu modernizace variant 206L-1 a 206L-3, které využívají prvky z modernější verze 206L-4. Modernizované varianty jsou označeny jako 206L-1+ a 206L-3+. Změny se týkají především posílením některých konstrukčních prvků draku letadla a modernějšími výkonnějšími motory, které zvýšily maximální vzletovou hmotnost. 24. ledna 2008 oznámila společnost Bell Helicopter Textron plány na ukončení výroby varianty 206B-3.

Gemini ST a TwinRanger

Označení TwinRanger bylo poprvé využito v polovině 80. let, kdy byly postaveny prototypy stroje Bell 400 TwinRanger. Tento model však nikdy do sériové výroby nevstoupil.^[8]

V roce 1989 začala společnost Tridair Helicopters vyvíjet dvoumotorovou variantu, která vznikla z LongRangeru a získala označení Gemini ST. Prototyp vzlétnul 16. ledna 1991 a certifikace mu byla udělena v listopadu stejného roku. Certifikace se vztahovala na přebudování verzí 206L-1S, 206L-3 a 206L-4S na dvoumotorové Gemini ST. Na počátku roku 1994 byl stroj Gemini ST certifikován jako první stroj, který může létat jako jedno- i dvoumotorový ve všech fázích letu.^[8]

Společnost Bell začala také vyvíjet dvoumotorovou variantu modelu 206. Ten byl označen jako 206LT TwinRanger, vycházel z varianty 206L-4 a plně odpovídá modelu Gemini ST. Od ledna 1994 do roku 1997 bylo vyrobeno pouze 13 kusů 206LT. TwinRanger byl většinou ve výrobě nahrazován modernějším strojem Bell 427.^[8]

Historie letů

První prototyp 206A vzlétnul 10. ledna 1966. JetRanger získal plnou certifikaci Federal Aviation Administration (FAA) 20. října téhož roku. Dodávky zákazníkům započaly 13. ledna 1967.

V roce 1968 zakoupilo námořnictvo Spojených států stroje 206A jako cvičné vrtulníky. Armáda Spojených států amerických zvolila nakonec stroje 206A i jako průzkumné vrtulníky. Ty byly označeny jako Bell OH-58 Kiowa.

Základní tvary ani design strojů 206 se od roku 1967 nezměnily, ale byla představena celá řada nových variant. V roce 1971 byl představen nový JetRanger II a v roce 1977 byla představena další modernizovaná varianta s označením 206B-3 JetRanger III. JetRanger je oblíbený vrtulník u televizních stanic pro zpravodajství. LongRanger je užíván pro potřeby letecké záchranné služby a jako transportní vrtulník.

1. září 1982 se vydali piloti H. Ross Perot Jr. a Jay Coburn na cestu vrtulníkem okolo světa. Cesta trvala celkem 29 dnů a tři hodiny a Bell 206L-2 se stal 30. září 1982 prvním vrtulníkem na světě, který cestu kolem světa absolvoval. V roce 1983 se stal australský obchodník Dick Smith prvním pilotem na světě, který absolvoval sólovou cestu kolem světa za 260 letových hodin. Během cesty tankoval palivo na kontejnerové lodi mezi Japonskem a Aleutskými ostrovy.

22. července 1994 byl pokořen nový světový rekord v letu kolem světa. Pilot Ron Bower vzlétnul z Hurtsu v Texasu 24. června 1994 a vrátil se za 24 dní, 4 hodiny a 36 minut a 24 sekund. V průměru letěl rychlostí 35,62 uzlů (65,97 km/h). Jeho stroj byl vybaven přídavnou palivovou nádrží o objemu 91 litrů.^[9]

Varianty

Civilní verze

(c) I, MilborneOne, CC BY-SA 3.0

• Bell 206: Pět prototypů strojů Bell YOH-4A.
• Bell 206A: Počáteční produkční verze poháněná motorem 250-C18. Certifikaci FAA získala v roce 1966. V roce 1968 byly vojenské varianty 206 vybrány americkou armádou a označeny jako Bell OH-58 Kiowa.
  • Agusta Bell 206A: Licenčně vyráběný stroj.
• Bell 206A-1: Verze Bell OH-58 Kiowa určená pro civilní certifikaci FAA.
  • Agusta-Bell 206A-1: Licenčně vyráběný stroj.
• Bell 206B: Modernizovaná verze s motorem 250-C20.^[10]
  • Agusta-Bell 206B: Licenčně vyráběný stroj.
• Bell 206B-2: Verze 206B-2 obsahovala modernizované prvky varianty 206B-3 implementované do starší verze 206B.^[10]
• Bell 206B-3: Modernizovaná verze poháněná motorem Allison 250-C20J, průměr rotoru byl zvětšen o 51 mm.^[10]
• Bell 206L LongRanger: Prodloužená sedmimístná verze poháněná motorem Allison 250-C20B.
  • Agusta-Bell 206L LongRanger: Licenčně vyráběný stroj..
• Bell 206L-1 LongRanger II: Verze poháněná motorem Allison 250-C28.
  • Agusta-Bell 206B-1: Licenčně vyráběný stroj.
• Bell 206L-1+ LongRanger: Verze 206L-1 zahrnující modernější prvky varianty 206L-4, poháněná motorem Allison 250-C30P.
• Bell 206L-3 LongRanger III: Verze poháněná motorem Allison 250-C30P.
  • Agusta-Bell 206B-3 : Licenčně vyráběný stroj.
• Bell 206L-3+ LongRanger : Verze 206L-3 zahrnující modernější prvky varianty 206L-4.
• Bell 206L-4 LongRanger IV: Modernizovaná verze.
• Bell 407: Verze postavená na základě varianty 206L, disponovala čtyřlistým hlavním nosným rotorem.
• Bell 417: Modernizovaná verze stroje Bell 407, projekt byl ukončen.

Vojenské verze

• Bell 206AS: Exportní verze pro Chilské námořnictvo.
• Bell CH-139 JetRanger: Kanadská vojenská verze stroje Bell 206B-3.
• Bell OH-58 Kiowa: Lehký průzkumný vrtulník, který nahradil stroje Hughes OH-6.
• TH-57A Sea Ranger: 40 komerčních strojů Bell 206A zakoupených americkým námořnictvem v roce 1968.
• 206L TexasRanger: Exportní vojenská verze postavená v roce 1981.
• TH-57B : 46 komerčních strojů Bell 206B-3, které v roce 1989 nahradily stroje TH-57A.
• TH-57C: 71 komerčních strojů Bell 206B-3 s upraveným kokpitem pro cvičné lety.
• TH-57D : Plánovaná modernizace verzí TH-57B a TH-57C.
• TH-67 Creek : 137 komerčních strojů Bell 206B-3.

Vrtulníky Bell 206 v Česku

(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz

Od 28. dubna 1991 byl v Československu předváděn vrtulník Bell 206L-3 Long Ranger z Německa.^[11] V roce 1992 vznikla společnost Alfa Helicopter, jejímž nosným programem se stal provoz letecké záchranné služby (LZS).^[12] Od roku 1987, kdy LZS v Československu zahájila činnost^[13][14], sloužily na všech základnách staré vrtulníky Mil Mi-2. Od roku 1992 začaly být vrtulníky obměňovány a společnost Alfa Helicopter zvolila stroje Bell 206L-3 a Bell 206L-4. První stroj Bell 206L-3 (imatrikulace OK-WIO) sloužil od 12. dubna 1992 na základně LZS Kryštof 05 v Ostravě.^[11] Jeho provozovatelem společnost Alfa Helicopter ale nebyla. Ta získala první stroj 206L-3 (OK-WIR) 27. května 1992.^[11] Od roku 1992 sloužil jeden stroj (OK-WIP) také na Slovensku. 25. března 1993 je do služby nasazen již čtvrtý stroj (OK-XIS).^[11] Od roku 1994 slouží modernější Bell 206L-4 (OK-YIP). Bell 206L-4 byl posledním jednomotorovým strojem, který společnost Alfa Helicopter zakoupila. V roce 1996 je do služby zařazen dvoumotorový Bell 206L4T TwinRanger (OK-ZIU).^[15] Stroji byla později změněna imatrikulace na OM-ZIU a měl sloužit u LZS na Slovensku, ale byl opět zařazen do služby v České republice s novou imatrikulací OK-AHC. Od 3. listopadu 2010 má původní imatrikulaci OK-ZIU.^[15] Kromě něj sloužily u společnosti Alfa Helicopter stroje Bell 206L4T TwinRanger s imatrikulacemi OK-YIR a OK-AHD. Oba stroje byly při nehodách ztraceny.^[15] V současné době (2011) vlastní společnost Alfa Helicopter jeden stroj Bell 206L4T TwinRanger (OK-ZIU), ale již neslouží pro potřeby letecké záchranné služby.^[16] Veškeré stroje Bell 206 byly v Česku pro potřeby letecké záchranné služby nahrazeny modernějšími stroji Bell 427 a později vrtulníky Eurocopter EC 135.^[16]

Seznam vrtulníků Bell 206 u LZS v Česku a na Slovensku

Specifikace (206B-3)

Technické údaje

• Posádka: 1 pilot
• Užitečná zátěž: 4 pasažéři
• Průměr rotoru: 10,16 m
• Délka trupu: 12,11 m
• Výška: 2,83 m
• Plocha rotoru: 81,1 m²
• Prázdná hmotnost: 777 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 1451 kg
• Pohonná jednotka: 1× turbohřídelový motor Allison 250-C20J o výkonu 310 kW

Výkony

• Maximální rychlost: 224 km/h (122 KIAS)
• Stoupavost u země: 6,9 m/s
• Praktický dostup: 4115 m
• Dolet: 693 km
• Poměr výkon/ hmotnost: 420 W/kg

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bell 206 na anglické Wikipedii.

Související články

• AgustaWestland AW109
• Eurocopter AS 350
• Eurocopter AS 355
• MBB Bo 105
• Srážka vrtulníku a ultralehkého letadla na Mallorce

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bell 206 na Wikimedia Commons
• (anglicky) Bell Helicopter Textron oficiální stránky
• (česky) Databáze všech vrtulníků Bell 206 v ČR Helidat.cz
• (česky) (anglicky) Alfa Helicopter Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine. oficiální stránky
• (česky) Bell 206L-3 LongRanger III. a L-4 LongRanger IV článek na stránkách vrtulnik.cz
• (česky) Bell 206L4T TwinRanger článek na stránkách vrtulnik.cz