Bell AH-1Z Viper

AH-1Z Viper
Určení	bitevní vrtulník
Původ	Spojené státy americké
Výrobce	Bell Helicopter
První let	8. prosince 2000
Zařazeno	2010
Charakter	ve službě
Uživatel	USMC Bahrajnské královské letectvo Vzdušné síly AČR
Výroba	2000–dosud
Vyrobeno kusů	229[1]
Vyvinuto z typu	Bell AH-1W SuperCobra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bell AH-1Z Viper je americký dvoumotorový bitevní vrtulník, který byl vyvinut na bázi stroje AH-1W SuperCobra. Zkonstruován byl hlavně pro potřeby americké námořní pěchoty, která ho zařadila do služby v roce 2010, ale později si našel zákazníky i na zahraničním trhu.

Hlavní rotor vrtulníku je čtyřlistý a vyrobený z kompozitních materiálů. Pohání ho dvojice turbohřídelových motorů T700-GE-401C, z nichž každý má výkon 1 800 koní. Vrtulník dosahuje maximální rychlosti 370 km/h a s externími palivovými nádržemi doletí až 685 km. Maximální dostup stroje je více než 6 000 m a rychlost stoupání dosahuje 14 m/s.

Kokpit dvoučlenné posádky má tandemové uspořádání, přičemž vrtulník může být pilotovaný z předního i zadního stanoviště. Všechny relevantní parametry mise jsou zobrazeny prostřednictvím barevných displejů. Digitální 3D mapa umožňuje posádce lepší navigaci. Jedním z klíčových vylepšení, kterým se Viper odlišuje od předchůdců z rodiny vrtulníků Cobra, je přilbový zaměřovač Top Owl od společnosti THALES. Tyto helmy zobrazují pilotům informace o misi, letové údaje a jsou propojeny s palubními zbraňovými systémy, kterým dodávají souřadnice cíle.^[2]

Základní výzbroj vrtulníku tvoří tříhlavňový rotační kanón M197 ráže 20 mm s palebným průměrem 750 nábojů. Na konce křídel AH-1Z lze umístit dvojici raket vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder. Na čtyřech závěsných bodech pod křídly mohou být neseny bloky neřízených raket vzduch-zem Hydra 70 ráže 70 mm, řízené rakety vzduch-zem AGM-114 Hellfire nebo zápalné pumy Mk 77.

Jedním z nejdůležitějších prvků avioniky AH-1Z je Target Sight System (TSS), který obsahuje senzor infračerveného zobrazování (FLIR) třetí generace. Ze všech vrtulníkových avionických systémů světa TSS údajně poskytuje nejdelší dosah, nejmenší chvění a nejvyšší přesnost zbraní. Vrtulník však může být vybaven i dalším senzorem, kterým je radiolokátor AN/APG-78 Longbow.

AH-1Z Viper sdílí až 84 % svých součástek (včetně avioniky) s užitkovým vrtulníkem UH-1Y Venom, který je také ve službě u námořní pěchoty, což významně snižuje náklady na údržbu.

Bahrajn Bahrajn

• Bahrajnské královské letectvo v listopadu 2018 objednalo 12 vrtulníků v hodnotě 912 milionů dolarů a plánuje k vrtulníkům objednat i výzbroj v podobě řízených střel AGM-114 Hellfire.^[3] Dodávka prvních šesti kusů byla realizována v roce 2022.^[4]

Česko Česko

• V srpnu roku 2019 se na stránkách ministerstva obrany ČR objevila zpráva, že dojde k zakoupení 4 kusů Bell AH-1Z Viper (společně s 8 kusy Bell UH-1Y Venom) pro Vzdušné síly Armády České republiky. Smlouva by měla být podepsána v průběhu roku 2019 a dodávky by měly začít v roce 2023.^[5]
• 18. 8. 2022 oznámila ministryně obrany Jana Černochová, že USA převedou dalších 6 ks AH-1Z (spolu s dalšími 2 UH-1Y) Česku bezplatně (česká strana má platit pouze modernizaci a transfer).^[6] První dva kusy byly na základnu Náměšť nad Oslavou dopraveny 26. července 2023.^[7]

Spojené státy americké Spojené státy americké

• Námořní pěchota - v roce 2010 objednala 189 vrtulníků AH-1Z, přičemž 131 z nich vznikne modernizací starších strojů AH-1W SuperCobra a 58 bude nových. K srpnu 2018 měla námořní pěchota 86 vrtulníků AH-1Z a dalších 103 má být ještě dodáno.^[8]

Nigérie Nigérie

• Nigerijské letectvo - v dubnu 2022 schválilo americké ministerstvo zahraničí možný prodej 12 strojů do Nigérie.^[9] V únoru 2024 byl prodej schválen i americkým ministerstvem obrany.^[10]

Pákistán Pákistán

• Pákistánské armádní letectvo - dodávka objednaných vrtulníků byla přerušena z důvodu politické situace v Pákistánu

Slovensko Slovensko

• V březnu 2023 oznámil slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, že Slovensko dostane významnou slevu na nákup 12ks těchto vrtulníků jako kompenzaci za přesun 13 letounů MiG-29 na Ukrajinu, částečně se má také jednat o kompenzaci za zpoždění dodávek stíhacích letounů F-16 od USA.^[11][12][13]

• Posádka: 2
• Délka trupu: 17,8 m
• Průměr nosného rotoru: 14,6 m
• Výška: 4,37 m
• Kapacita paliva: 1561 litrů
• Užitečné zatížení: 2 620 kg
• Max. vzletová hmotnost: 8 390 kg
• Pohonná jednotka: 2x turbohřídelový motor T700-GE-401C
• Výkon pohonné jednotky: 1 800 koní

• Maximální rychlost: 370 km/h
• Cestovní rychlost: 257 km/h
• Dolet: 685 km s externími palivovými nádržemi
• Akční rádius: 242 km
• Praktický dostup: více než 6 000 m
• Maximální přetížení: -0,5 / + 2,5 g^[14]

• 1 x automatický kanón M197 ráže 20 mm s palebným průměrem 750 nábojů
• 6 závěsníků
  • Rakety vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder
  • 76x neřízené rakety vzduch-země Hydra 70 ráže 70 mm
  • 28x raket se soupravou APKWS (laserové navádění)^[15]
  • 16x řízené protitankové rakety AGM-114A / B / C
  • 16x řízené protilodní rakety AGM-114F
  • Zápalné pumy Mk 77^[16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bell AH-1Z Viper na slovenské Wikipedii.

• AH-64
• Kamov Ka-52

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bell AH-1Z Viper na Wikimedia Commons