Belle Époque

Plakát Alfonse Muchy (1897).

Belle Époque [bɛleˈpɔk] (francouzsky Krásná doba, krásné časy) je slovní označení období evropských dějin mezi lety 1890 a 1914. Ve Francii je to počátek desetiletí Třetí republiky, ve Velké Británii pak jde o období konce vlády královny Viktorie a vlády Eduarda VII. Symboly půvabných a bezstarostných „krásných časů“ jsou pompézní brazilské divadlo Amazonas (1896) či parník „Titanic“ (1912), ale i Eiffelova věž v Paříži či plakáty Alfonse Muchy.

Historické konsekvence

Samotný název vznikl a zakořenil až po první světové válce, v kontrastu s jejím traumatickým dopadem. Slovní spojení odkazuje na období silného technického pokroku, ekonomických úspěchů, míru v politických vztazích, rozkvětu kultury ve Francii, Velké Británii, Rakousku-Uhersku, Německu, Itálii, Belgii aj. po prusko-francouzské válce v letech 1870–1871, současně s nostalgickou vzpomínkou na předválečné čtvrtstoletí jako na bezstarostně minulé časy. Období bylo považováno za epochu rozkvětu, míru a spokojenosti v Evropě, bylo však přerváno výbuchem velké války, v důsledku které zanikly tři velké monarchie střední a východní Evropy (Německo, Rakousko-Uhersko a Rusko) a na jejich místě vznikla dvě jiná impéria – nacistické Německo a bolševické Rusko.

„Módní kráska“ (herečka Grace Palotta), 1892
Stavba Eiffelovy věže, 1888

Charakteristika

Technický pokrok způsobil, že život se stal snazším a kulturní život dosáhl nebývalé úrovně. Hovoří se o zlatém věku automobilů a vzduchoplavců, bulvárů a kaváren, kabaretů a mořských lázní, období rozkvětu fotografie, zrodu kinematografie a vzniku metra (metro vzniklo v roce 1863), úspěchů přírodních věd, nových technologií a medicíny, vzniká sociologie, prudce se rozvíjí etnologie a archeologie díky řadě archeologických odkryvů. V umění panuje secese a impresionismus, vzniká moderna a modernismus v umění a literatuře, řeší se „ženská otázka“ (objevují se sufražetky a feministické hnutí); rodí se bolševismus.

Společnost věřila na pokrok a blahobyt, třebaže se současně objevuje i dekadence, spojená s pojmem fin de siècle. V té době rostlo i uvědomění dělnické třídy; vznikala různá socialistická hnutí a revoluční strany.

Odkazy

Literatura

  • BERNARD, Michel. Prague, belle époque. Praha: Aubier, 2008. 493 s. ISBN 978-2-7007-2363-2. (česky) 
  • HAAS, Willy. Die Belle Epoque. Mnichov: K. Desch, 1967. 388 s. (německy) 
  • KŘIVSKÝ, Petr; SKŘIVAN, Aleš. Století odchází : světla a stíny "belle époque". Praha: Aleš Skřivan ml., 2004. 341 s. ISBN 80-86493-12-1. (česky) 
  • REARICK, Charles. Pleasures of the Belle Epoque: Entertainment and Festivity in Turn-of-the-Century France. New Haven: Yale UP, 1986. 388 s. Dostupné online. (anglicky) 
  • WEBER, Eugen. France, Fin de Siècle. Cambridge: Belknap Press, 1988. 308 s. ISBN 9780674318137. (anglicky) 
  • WINOCK, Michel. La belle époque. La France de 1900 à 1914. Paříž: Perrin, 2002. (francouzsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce