Belvedere
Belvedere | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Stát | Rakousko |
Adresa | Vídeň, Rakousko |
Založeno | 1907 |
Zeměpisné souřadnice | 48°11′29″ s. š., 16°22′51″ v. d. |
Webové stránky a Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Belvedere (tradiční výslovnost bez e na konci) je muzeum evropského umění, s hlavním sídlem v zámku Belveder a v jeho přilehlých objektech mezi ulicemi Himmelpfortgasse, Prinz-Eugen-Straße 27 a Rennweg 6, ve 3. městském okrese Landstraße. Je součástí rakouských Spolkových muzeí (Bundesmuseen) a jeho sbírky tvoří výtvarná díla od středověku do 21. století. Těžištěm je rakouské malířství od pozdní gotiky přes baroko až po secesi, zejména je zde světově proslulá sbírka obrazů Gustava Klimta.
Budovy
Muzejní budovy mají tři sídla s expozicemi:
- Horní Belvedere (největší, severní objekt) s pokladnou v bývalém domku správce; parkem spojený s dolním Belvederem.
- Dolní Belvedere s přilehlou oranžerií a konírnou; sbírka gotické malby (oltářní desky) a zčásti i plastiky
- Belvedere 21 - moderní výstavní síň sezónních výstav současného umění, ve Schweizer Garten (při Arsenalstrasse), asi 2 km jižně od areálu.
Historie
Palác Evžena Savojského byl již od svého počátku místem uměleckých sbírek, jeho stavebník byl proslulým mecenášem a sběratelem umění. V letech 1781–1891 zde byla umístěna část rakouských císařských sbírek umění. Z iniciativy veřejnosti, požadující muzeum moderního umění, zde byla takto zaměřená galerie otevřena roku 1903, původně jako Moderní galerie (Moderne Galerie), poté C. a k. rakouská státní galerie (K. k. Österreichische Staatsgalerie), po pádu monarchie jen Rakouská státní galerie, později Rakouská galerie Belvedere (Österreichische Galerie Belvedere). Zkrácené jméno Belvedere muzeum získalo roku 2007.
V roce 1871 se stal ředitelem obrazárny v Belvederu rakouský malíř Eduard von Engerth.
- Michael Pacher: Bičování, 1497/1498
- Jacob van Schuppen: Evžen Savojský, 1718
- Ferdinand Georg Waldmüller, Elisabeth Waldmüllerová, umělcova matka, 1930
- Johann Knapp: Pocta Jacquinovi, 1821–1822
- Caspar David Friedrich: Skály v Děčínské vrchovině, 1822/1823
- Hans Makart: Pět smyslů, 1872/1879
- Gustav Klimt: Polibek, 1908–1909
- Egon Schiele: Portrét Eduarda Kosmacka, 1910
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Belvedere na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Dargestellt ist die Felsengruppe des Neurathener Felsentores (heute: Kleine Steinschleuder).[1]
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Südansicht des oberen Belvederes im 3. Wiener Gemeindebezirk Landstraße.
Die barocke Schlossanlage ließ Prinz Eugen von Savoyen nach Plänen von Johann Lukas von Hildebrandt errichten. Das obere Belvedere diente ihm als Repräsentations- und Festschloss und wurde von 1717 bis 1723 gebaut. Zuvor ließ er von 1712 bis 1716 das untere Belvedere als Sommerwohnsitz errichten. Aktuell (2018) wird das untere Belvedere als auch das obere von der Österreichischen Galerie Belvedere genutzt.
Autor: Dobroš, Licence: CC BY 4.0
Belvedere 21, výstavní pavilon, Vídeň Belveder Quartier