Ben Shelton

Ben Shelton
Ben Shelton na US Open 2022
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	9. října 2002 (21 let)[1]
Místo narození	Atlanta, Georgie Spojené státy americké[1]
Bydliště	Gainesville, Florida Spojené státy americké[1]
Výška	193 cm[1]
Hmotnost	88 kg[1]
Profesionál od	2022[1]
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 752 352 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	24–25
Tituly	1 ATP, 3 challengery, 1 ITF
Nejvyšší umístění	15. místo (23. října 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2023)
French Open	1. kolo (2023)
Wimbledon	2. kolo (2023)
US Open	semifinále (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	13–17
Tituly	0 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění	80. místo (21. srpna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	2. kolo (2023)
Wimbledon	1. kolo (2023)
US Open	2. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open	semifinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231023a23. října 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ben Shelton (* 9. října 2002 Atlanta) je americký profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. S otcem Bryanem Sheltonem vytvořili čtvrtou dvojici otce a syna, jejíž oba členové vyhráli turnaj ATP ve dvouhře.^[2] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 15. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 80. místě. Trénují ho Dean Goldfine a otec Bryan Shelton.^[4][1]

Soukromý život a akademický tenis

Narodil se roku 2002 v georgijské metropoli Atlantě do tenisově založené rodiny. Otec Bryan Shelton figuroval na padesátém pátém místě žebříčku ATP a v letech 1991 a 1992 vyhrál travnatý Hall of Fame Open. V roce 2013 se stal hlavním koučem univerzitního týmu Florida Gators, za nějž začal později nastupovat i syn. Matka Lisa Sheltonová je sestrou bývalé světové čtyřky ve čtyřhře Todda Witskena. Sestra Emma Sheltonová hrála také tenis na floridské univerzitě.^[4]

Tenis začal hrát v deseti letech. Rodina žije v severofloridském Gainesville, kde po maturitě na Buchholzově střední škole nastoupil v roce 2021 na Floridskou univerzitu. V akademickém tenise reprezentoval vysokoškolský tým Florida Gators. V sezóně 2021 se stal členem vítězného družstva, které ovládlo americký univerzitní šampionát NCAA. V dubnu 2022 se premiérově posunul na 1. místo žebříčku ITA, akademického okruhu organizovaného Intercollegiate Tennis Association. Jako konečná jednička se v dané sezóně stal tenistou roku ITA, k čemuž mu dopomohl i květnový titul z dvouhry amerického univerzitního mistrovství NCAA 2022. Na cestě za vítězstvím porazil jako 547. hráč žebříčku ATP^[5] Ondřeje Štylera z Michiganu a ve finále pak Augusta Holmgrena ze San Diega.^[6][4] Poté co obdržel divokou kartu do srpnového Western & Southern Open 2022 v Cincinnati, oznámil ukončení univerzitní dráhy a vstup mezi profesionály.^[7]

Tenisová kariéra

V rámci okruhu ITF debutoval v červnu 2021, když na turnaji v illinoiském Champaign, dotovaném 15 tisíci dolary, podlehl v úvodním kole Jihoafričanu Khololwamu Montsimu. První trofej získal o měsíc později v témže champaignském areálu na pětadvacetisícovce po finálovém vítězství nad Nizozemcem Gijsem Brouwerem z páté světové stovky. Ve druhém kole kvalifikace US Open 2021 mu stopku vystavil další zástupce nizozemského tenisu Botic van de Zandschulp. Během července 2022 se jako kvalifikant probojoval přes Jasutaku Učijamu do finále georgijského challengeru Georgia's Rome Challenger, v němž nestačil na Číňana Wu I-pinga.^[8][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval červencovým Atlanta Open 2022, když ve svém rodišti obdržel divokou kartu. Po vítězství nad indickým kvalifikantem Ramkumarem Ramanathanem vypadl se světovou pětadvacítkou Johnem Isnerem až po ztrátě tiebreaku rozhodující sady.^[9] Opět na divokou kartu zasáhl do srpnového Western & Southern Open 2022 ze série Masters, kde na úvod poprvé zdolal člena elitní světové stovky, padesátého šestého v pořadí Lorenza Sonega.^[10] Poté zvládl duel i proti pátému muži žebříčku Casperu Ruudu, v němž nečelil žádné brejkové hrozbě, a připsal si první výhru nad hráčem světové desítky.^[5] Ve třetí fázi uhrál jen dva gamy na jedenáctého hráče klasifikace Camerona Norrieho. Bodový zisk jej debutově posunul do elitní dvoustovky tenistů, když během tří měsíců vystoupal o více než tři sta míst na 171. příčku.^[5][11]

Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu US Open 2022 po zisku divoké karty. V pětisetové bitvě, zahrnující tři zkrácené hry, však nenašel recept na Portugalce Nuna Borgese z počátku druhé stovky.^[12] V listopadu 2022 triumfoval jako nejmladší hráč v historii na třech challengerech v řadě, když ve 20 letech zvítězil během tří týdnů v Charlottesvillu, Knoxvillu a Champaigni. Bodový zisk jej ve druhé polovině listopadu poprvé posunul do elitní světové stovky, na 97. místo. Rovněž se stal nejmladším Američanem v Top 250.^[13][14] Patnáctizápasovou neporazitelnost ukončil v kvalifikaci lednového Adelaide International 2023 Australan James Duckworth. Jednalo se o vůbec první utkání Sheltona odehrané mimo území Spojených států.^[13] Na navazujícím ASB Classic 2023 v Aucklandu zdolal v úvodním kole Sebastiana Báeze než jej vyřadil Francouz Quentin Halys.^[11]

Při první účasti na australském grandslamu, Australian Open 2023, postoupil do čtvrtfinále přes Čanga Č’-čena, s nímž ovládl supertiebreak páté sady, Chilana Nicoláse Jarryho, Australana Alexeje Popyrina^[15] a po pětisetovém průběhu krajana J. J. Wolfa, čímž si zajistil posun do první padesátky světové klasifikace.^[16] Mezi poslední osmičkou však nestačil na třicátého pátého muže žebříčku Tommyho Paula ve čtyřech setech.^[17] Přes krajany Taylora Fritze a světovou desítku Francese Tiafoea se probojoval do semifinále zářijového US Open 2023, v němž podlehl druhému hráči klasifikace Novaku Djokovićovi ve třech setech. Ve 20 letech se stal nejmladším americkým semifinalistou newyorského grandslamu od Michaela Changa v roce 1992. V následném vydání žebříčku poprvé pronikl do světové dvacítky, na 19. místo.^[18][19] První trofej na túře ATP vyhrál na říjnovém Japan Open Tennis Championships 2023 v Tokiu. Blízko vyřazení se ocitl v semifinále, když proti kvalifikantovi Marcosi Gironovi prohrál úvodní sadu a ve druhé otočil nepříznivý vývoj ze stavu 2–5. Ve finále pak zdolal 30letého Aslana Karaceva po dvousetovém průběhu. Stal se tak držitelem prvního kariérního titulu ATP v kategorii ATP 500 od Musettiho v Hamburku 2022. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 15. místo žebříčku ATP.^[2][20]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 1 (1–0)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	červenec 2023	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Mackenzie McDonald	Máximo González Andrés Molteni	7–6(7–4), 2–6, [6–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (4 tituly)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	červenec 2021	Champaign, Spojené státy	tvrdý	Gijs Brouwer	7–6(7–4), 6–3
1.	říjen 2022	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý (h)	Christopher Eubanks	7–6(7–4), 7–5
2.	listopad 2022	Knoxville, Spojené státy	tvrdý (h)	Christopher Eubanks	6–3, 1–6, 7–6(7–4)
3.	listopad 2022	Champaign, Spojené státy	tvrdý (h)	Aleksandar Vukic	0–6, 6–3, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červenec 2021	Champaign, Spojené státy	tvrdý	Eliot Spizzirri	Čchong Jun-song Rio Noguči	6–4, 6–0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ben Shelton (tennis) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ben Shelton na Wikimedia Commons
• Ben Shelton na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Ben Shelton na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Ben Shelton na Facebooku
• Ben Shelton na Twitteru
• Ben Shelton na Instagramu