Benešův mlýn
Benešův mlýn | |
---|---|
Benešův mlýn ze břehu Lužnice | |
Účel stavby | |
mlýn, vodní elektrárna, rekreační objekt, čistička odpadních vod | |
Základní informace | |
Výstavba | 1855 |
Stavebník | Alois Firstar |
Další majitelé | obec Tábor |
Současný majitel | Vítězslav Veselý |
Poloha | |
Adresa | Dražice, Česko |
Souřadnice | 49°24′42,59″ s. š., 14°37′56,2″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Benešův mlýn, dříve zvaný též Vendulák nebo Bendulák, či mlýn Veselých je někdejší poměrně impozantní mlýn v Táboře-Klokotech stojící na pravém břehu řeky Lužnice, asi 2 km od centra města.
Dějiny
Benešův mlýn byl postaven roku 1855 na náklady Aloise Firstara. V roce 1884 mlýn již patřil mlynáři Bendulákovi (Vendulákovi). Do roku 1888 byl spolumajitelem mlýna také Jaroslav Jinota. Později pak přešel mlýn do vlastnictví rodu Benešů. Ti také postavili cestu nad mlýnem, která v současné době slouží jako pěší a cyklistická stezka vedoucí k restauraci Harrachovka a dále k nové lávce u Harrachovky (dříve dřevěná Thanabauerova lávka). Do doby druhé světové války byl mlýn zhruba poloviční. Poté však přestal kapacitně dostačovat, byl rozšířen a bylo nainstalováno nové, výkonnější zařízení mlýna. Došlo však k technickému naddimenzování. Dosavadní mlýnské vodní kolo kapacitně nestačilo na množství energetické výroby. Benešovi pak pravděpodobně mlýn prodali.[1]
V době po roce 1948 byl ve mlýně sklad nábytku a částečně bytové prostory, které však byly z důvodu špatného technického stavu vystěhovány.
V 90. letech 20. století přešel objekt do soukromého vlastnictví a poté do majetku banky. 2. dubna 1996 mlýn od banky koupil jeho současný majitel Vítězslav Veselý, který jej zrekonstruoval a vybudoval malou vodní elektrárnu.[1]
Technické údaje
Současný majitel Vítězslav Veselý v Benešově mlýně vybudoval malou vodní elektrárnu s pěti kaplanovými turbínami, která elektrickou energií zásobuje vilovou čtvrť v Klokotech.
Zajímavosti
Benešův mlýn se také objevil ve filmové komedii Petra Nikolaeva Proč bychom se netopili z roku 2007.[1]
Reference
Související články
Na Lužnici po proudu směrem od Tábora se nacházejí ještě další mlýny:
- Kvěchův mlýn
- Matoušovský mlýn
- Bredův mlýn
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešův mlýn na Wikimedia Commons
- Kvěchův, Žabkovský mlýn (Na Papírně) na vodnimlyny.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Benešův mlýn na Lužnici na okraji Tábora