Beneš-Mráz Be-550 Bibi

Beneš-Mráz Be-550 Bibi
Beneš-Mráz Be-550 Bibi s motorem Walter Mikron II
Beneš-Mráz Be-550 Bibi s motorem Walter Mikron II
Určenísportovní letoun
VýrobceBeneš-Mráz
ŠéfkonstruktérPavel Beneš
První let28.12.1936
UživatelČeskoslovensko
Velká Británie, Francie, Egypt
Výroba1936-1940
Vyrobeno kusů19-25
Další vývojBeneš-Mráz Be-555 Super Bibi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beneš-Mráz Be-550 Bibi byly československé sportovní dvoumístné dolnoplošníky z druhé poloviny třicátých let 20. století, které byly vyrobeny ve firmě Beneš-Mráz v Chocni,[1] která je vyvinula v plodném roce 1936. Letouny byly určeny pro sportovní a turistické létání.

Beneš-Mráz Be-550 Bibi, prototyp (1936)

Vznik a vývoj

Jednalo se o další model do řady úspěšných předválečných letadel této firmy, která byla vyráběna pro sportovní účely. Světovou premiéru si prototyp Be-555 odbyl od 13. listopadu 1936 na XV. mezinárodním aerosalónu v Paříži, kde vzbudil značnou pozornost.[2] Představení neimatrikulovaného prototypu v Paříži se ukázalo jako předčasné, neboť záhy se objevili vážní zájemci a ty bylo nutno odkázat s možnými dodávkami na pozdější dobu. První let se uskutečnil až 28. prosince 1936.[3] První sériové stroje byly k dispozici až v polovině roku 1937 (OK-BEP, OK-BET).[1]

Beneš-Mráz Be-550 Bibi, prototyp (1936)

Letoun se sedadly vedle sebe zkonstruovaný ing. Pavlem Benešem byl v roce 1936 svého druhu ojedinělou konstrukcí v celém světovém letectví*. Lehká turistická letadla této kategorie s motory o výkonu 40-60 k (29-44 kW) dosahovala v té době maximální rychlosti 140-155 km/h (např. RWD-16, Koolhoven F.K.53 Junior, Rogožarski SIM-VI, Zlín Z-XII), zatímco Be-550 dosahovala maximální rychlosti 180 km/h a cestovní rychlosti 155 km/h.[4]

Celkem bylo v letech 1937-8 rozpracováno 19, z nichž některé se dostaly nebo byly prodány do Velké Británie, Francie a Egypta. Značná část rozpracovaných draků vzhledem k napjaté politické situaci před II. světovou válkou však zůstala nedokončena. Podle[3] letounů Be-550 bylo vyrobeno 25. V československém leteckém rejstříku jich bylo zaneseno jen pět.[5]

* Jugoslávské školní letadlo SIM-II navržené Ing. Sime Milutinović měl paralelní sedadla. Letadlo létalo v letech 1930 až 1937.

Popis letounu

Letoun Be-550 byl dolnokřídlý jednoplošník, jehož křídlo bylo složeno ze tří částí. Střední část byla vcelku s trupem a obě krajní, odnímatelné části byly upevněny na závěsech. Křídlo bylo dřevěné s dýhovaným potahem. Dřevěný, dýhovaný, šestihranný trup byl vyroben v jednom celku s nástavky křídla, stabilizační a kýlovou plochou. Dvoumístný kokpit byl umístěn téměř v těžišti letadla. Kryt kabiny měl na obou stranách vpřed odklopitelná dvířka se zasouvatelnými postranními okénky. Za sedadly byl prostor pro zavazadla. Řízení bylo dvojité s jedinou, rozvidlenou pákou a zdvojenými nožními pedály.[6]

Beneš-Mráz Be-550 Bibi, rekordní letoun (1938)

Podvozek byl složen ze dvou samostatných částí upevněných na hlavním nosníku křídla. Odpérováním byl gumovými prstenci s třecím tlumičem. Každá z polovin podvozku byla opatřena aerodynamickými kryty. "Kalhotové" kryty byla u pozdějších strojů nahrazeny profilováním podvozkové vzpěry a kapkovitým krytem kola. Ostruha byla vyrobena z listových pružin.[7]

Motorové lože bylo svařeno z ocelových trubek a neslo pružně uložený invertní čtyřválcový vzduchem chlazený motor Walter Mikron II o výkonu 44-48 kW/60-65 k. Dvě benzínové nádrže (2x30 l) byly umístěny v nástavcích křídel trupu, z nichž palivo dopravovalo čerpadlo ke karburátoru. Olejová nádrž s objemem 10 l byla umístěna pod motorem u protipožární stěny.[4]

Be-550 (OK-BET), vítězný letoun z Národního letu 1937 po přeletu do Velké Británie (1939)

Použití

Od poloviny roku 1937 byla letadla dodávána jednotlivým aeroklubům Aeroklubu RČs., Ministerstvu veřejných prací, některá zůstala v majetku továrny Beneš-Mráz. Byly to např. letouny s imatrikulací OK-MAE, OK-BEU, OK-BET, OK-BES, OK-BEP atd.[5]

Ve dnech 24.-26. září 1937 se letoun Be-550 (OK-BET, výr. č. 2, imatrikulován 22. září 1937) za pilotáže Vladislava Krejčího a Karla Divíška z Moravskoslezského aeroklubu zúčastnil 3. ročníku Národního letu RČs. V celkovém pořadí zvítězil rychlostí 186,8 km/h a při závodu spotřeby dosáhl spotřeby 6,5 kg na 100 km.[8] Dne 12. května 1938 byl vytvořen škpt. Jaroslavem Polmou a kpt. Františkem Zeleným s tímto letounem Be-550 (OK-BES, výr. č. 4) na trati 100 km mezinárodní rychlostní rekord 174,064 km/h. Rekord byl proveden na rychlostním trojúhelníku Praha - Benátky - Říp - Praha. Bylo použito pohonné směsi Biboli, kterou dodala Společnost pro zpeněžení lihu.[9]

Letoun s imatrikulací OK-BET (výr. č. 2) přeletěl v roce 1939 do Velké Británie. Z československého leteckého rejstříku byl vymazán 10. ledna 1940. Zachoval se tam po celou válku a po generální opravě v roce 1947 byl využíván k dopravním účelům s imatrikulací G-AGSR. Kariéra tohoto letadla, prodaného později soukromému majiteli, skončila 25. října 1951 po nehodě u městečka White Waltham v hrabství Berkshire.[10]

Jeden letoun byl v roce 1939 prodán do Egypta (výr. č. 9, SU-ACD).[11] Měl tovární krémovou barvu s červenými a černými pruhy. Svoji kariéru ukončil v roce 1947 v Palestině s registrací VQ-PAQ.[12] V roce 1939 bylo několik letadel po okupaci Československa zabaveno fašistickým Německem a následně byly použity v leteckých školách Luftwaffe.[13] Společnost Décauville z Francie zakoupila v roce 1937 na tento letoun výrobní a prodejní práva. Za přispění techniků z továrny Beneš-Mráz byl postaven ve Francii jeden letoun, ale následně se firma dostala do hospodářských potíží a ve výrobě nepokračovala.

Uživatelé

Specifikace

Údaje podle[1][4]

Technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 11,5 m
  • Délka: 7,15 m
  • Výška: 1,9 m
  • Nosná plocha: 14 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 340 kg
  • Vzletová hmotnost: 560 kg
  • Plošné zatížení: 37,2 kg/m²
  • Pohonná jednotka: invertní řadový vzduchem chlazený čtyřválec Walter Mikron II
  • Vrtule: dvoulistá, dřevěná, okovaná

Výkony

  • Maximální rychlost: 180-195 km/h
  • Cestovní rychlost: 155-170 km/h
  • Přistávací rychlost: 60 km/h
  • Čas výstupu do 1000 m: 6:30 min.
  • Praktický dostup: 3500 m
  • Teoretický dostup: 4000 m
  • Dolet: 750 km

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 203–204, 264–265, 297. 
  2. ↑ BENEŠ, Pavel. Československý průmysl na XV. mezinárodní letecké výstavě v Paříži. Letectví. Listopad 1936, roč. XVI. (1936), čís. 11, s. 433–4. Dostupné online. 
  3. ↑ a b FLIEGER, Jan. Beneš-Mráz Be-550 Bibi [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 3.2.2004 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c -, k. Nejrychlejší dvousedadlové letadlo s motorem o 50 k.s.. Letectví. Únor 1937, roč. 17. (1937), čís. 2, s. 51–53. Dostupné online. 
  5. ↑ a b RUSEK, Tomáš. Imatrikulace letadel [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2020-01-20 [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Letadla Be továrny ing. P. Beneš - ing. J. Mráz v Chocni. Letectví. Květen-červen 1937, roč. 17. (1937), čís. 5–6, s. 245–8. Dostupné online. 
  7. ↑ Beneš-Mráz Be-50, Be-252, Be-550, Be-555. Bulletin Walter. Červen 1939, roč. 1939, čís. 2, s. 100. 
  8. ↑ Národní let RČs 1937. Letectví. Říjen 1937, roč. 17. (1937), čís. 10, s. 434–8. Dostupné online. 
  9. ↑ SI. Mezinárodní rychlostní rekord letadla Bibi - Be 550. Letectví. Červen 1938, roč. 18. (1938), čís. 6, s. 229. Dostupné online. 
  10. ↑ BLENEAU, Jean-Louis. Aircraft G-AGSR Data [online]. airport-data.com, 2010-08-17 [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Civil Aircraft Register - Egypt [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Benes Mraz Be.550 Bibi [online]. Wings palete [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. 
  13. ↑ VOLKOV, Dale. Be.550 Bibi (rusky) [online]. http://www.airwar.ru (Уголок неба) [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Beneš-Mráz Be-550 Bibi, rekordní letoun (1938).jpg
Beneš-Mráz Be-550 Bibi, rekordní letoun (1938)
Beneš-Mráz Be-550 Bibi (1936) 02.jpg
Beneš-Mráz Be-550 Bibi, prototyp (1936)
Beneš-Mráz Be-550 Bibi (1936) 01.jpg
Beneš-Mráz Be-550 Bibi, prototyp (1936)
Mraz-Bibi-1254.jpg
(c) The Flight magazine archive from Flightglobal, CC BY-SA 4.0
Benes-Mraz Be.550 Bibi, Heston, 1939
Walter Mikron a Beneš-Mráz Be-550 Bibi (1936) 2.jpg
Walter Mikron a Beneš-Mráz Be-550 Bibi (1936)