Beneš ze Cvilína

Beneš ze Cvilína
Povoláníkněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodBenešovici
PříbuzníMilota z Dědic, Tobiáš z Bechyně a Ondřej z Tvorkova (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Beneš ze Cvilína (Beneš z Lobensteina) pocházel z významného rodu Benešoviců. Ti se ve 13. století rozdělili na pány z Bechyně, z Benešova, z Kravař, z Dubé, a z Dědic.

Životopis

Benešovým otcem byl Vok z Benešova (1219–1222). Beneš měl pravděpodobně 7 bratrů. Prvním byl známý šlechtic Milota z Dědic, neméně známý byl Tobiáš z Bechyně (z Benešova), pozdější pražský biskup. Dalšími bratry byli Robert, Ondřej z Tvorkova, Vok z Kravař a Benešova, Zbyslav (zakladatel větve ze Štráleka) a Jan (zakladatel větve z Bučovic). V letech 1252 až 1253 byl podkomořím Českého království. V roce 1253 založil město Benešov, dnešní Horní Benešov, které spadalo pod Krnovské knížectví.[1]

Beneš ze Cvilína se účastnil bojů na straně českého krále Přemysla Otakara II. V roce 1260 bránil se svým bratrem Ondřejem Opavsko proti uherskému králi Bélovi IV. o Štýrsko.[2] Na straně českého krále bojovala česká a štýrská šlechta, oddíly bratří ze Sponheimu, oddíly slezských knížat, braniborské oddíly i koaliční jednotlivci. Za své věrné služby dostal od krále hrad Cvilín (Lobenstein).[3] V roce 1265 byl však obviněn ze zrady a společně se svým bratrem Milotou z Dědic a rakouským šlechticem Otou z Meissova zatčen. Všichni byli uvězněni na hradě Veveří. Zatímco Milota byl uznán nevinným a propuštěn, Beneš s Otou byli popraveni.

Prameny uvádějí, že Beneš měl dva syny – Beneše z Branic, který zdědil rodové panství, a Voka.

Odkazy

Reference

  1. Zakládací listina města: Z historie města: Horní Benešov. www.hbenesov.cz [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  2. Historie Osoblažska | tremesna.cz. www.tremesna.cz [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. www.severni-morava.cz [online]. [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-05. 

Literatura

  • BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař : z Moravy až na konec světa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 488 s. ISBN 80-7106-682-6. 
  • DVORSKÝ, František. O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť I, O Benešovicích - vyjímaje rod pánů z Kravař. Brno: Musejní spolek, 1907. 132 s. 

Externí odkazy