Benešov nad Černou

Benešov nad Černou
Pohled na Benešov nad Černou od televizního vysílače (od východu).
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kaplice
Obec s rozšířenou působností	Kaplice (správní obvod)
Okres	Český Krumlov
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°43′46″ s. š., 14°37′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 376 (2024)[1]
Rozloha	57,10 km²[2]
Nadmořská výška	661 m n. m.
PSČ	382 82
Počet domů	566 (2021)[3]
Počet částí obce	13
Počet k. ú.	9
Počet ZSJ	15
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Benešov nad Černou 126 382 82 Benešov nad Černou obec.benesovncernou@tiscali.cz
Starostka	Veronika Zemanová Korchová
Oficiální web: www.benesovnc.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Benešov nad Černou
Další údaje
Kód obce	545406
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov nad Černou (do roku 1948 Německý Benešov,^[4] německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor na říčce Černá (přítok Malše), v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km západně), Trhové Sviny (13 km severně) a Nové Hrady (15 km východně).

Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Vesnici založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic a podle zakladatele také nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple svatého Jakuba Většího na kostel nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic.^[5] V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.

V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve druhé polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy. V červnu 1619 bylo městečko vypáleno uherským vojskem pod velením Dampierra.^[6]

Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé polovině 19. století přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován na Německý Benešov. V té době ve městě žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.

Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na asi na sto, což tvořilo přibližně 6 % populace.

Dne 8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. Dne 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny místních Němců se změnil i název a status města. Od roku 1948 bylo přejmenováno na Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.

Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981. Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981–1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km².

Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Přestože byla v posledních letech^[kdy?] opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. Vesnice je relativně často postihována povodněmi na říčce Černé – v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.

Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. října 2022.^[7]

Ve městě se několikrát konala dobrovolnická brigáda SummerJob.^{[kdy?][zdroj?]}

• Počet obyvatel: 1 237
• Národnost:
  • česká : 76,8 %
  • slovenská : 12,5 %
  • ukrajinská : 4,9 %
  • německá : 1,5 %
• Náboženské vyznání: věřící : 42,0 % , z toho:
  • římskokatolická církev : 85,9 %
  • pravoslavná církev : 3,1 %
• Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
  • nezaměstnaní: 6,32 %
  • zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
  • ve stavebnictví: 9,9 %
  • v zemědělství: 6,2 %
  • ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
  • v obchodu: 4,0 %

Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svinů a Pohorské Vsi.

• Kaplice – Benešov nad Černou – Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD Autobusy České Budějovice, prov. Kaplice)
• Trhové Sviny – Benešov nad Černou – (Pohorská Ves) – Kaplice (ČSAD JIHOTRANS prov. T. Sviny)
• Hranice – Nové Hrady – Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS prov. T. Sviny)

• Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. století.
• Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570
• Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně dva gotické domy spojené v jeden. Vybudovány byly ve 14. století, v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
• Kašny na náměstí
• Vodní mlýn – technická památka v údolí Černé
• Fara
• Morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého na náměstí – vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha

• Josef Gangl, rakouský herec, básník a spisovatel
• Fritz Huemer-Kreiner, spisovatel a básník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov nad Černou na Wikimedia Commons
• Galerie Benešov nad Černou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Benešov nad Černou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)