Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí
Náměstí Míru s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Benešov nad Ploučnicí
Obec s rozšířenou působností	Děčín (správní obvod)
Okres	Děčín
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°44′30″ s. š., 14°18′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 602 (2023)[1]
Rozloha	9,77 km²[2]
Nadmořská výška	210 m n. m.
PSČ	407 22
Počet domů	639 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	15
Kontakt
Adresa městského úřadu	nám. Míru 1 407 22 Benešov nad Ploučnicí urad@benesovnpl.cz
Starosta	Petr Jansa
Oficiální web: www.benesovnpl.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Benešov nad Ploučnicí
Další údaje
Kód obce	562351
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov nad Ploučnicí (německy Bensen) je město na řece Ploučnici v okrese Děčín Ústeckého kraje. Žije v něm přibližně 3 600^[1] obyvatel. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou.

Geografická poloha

Město se nachází v severních Čechách na mírném návrší na levém břehu údolí říčky Ploučnice. Sousedními obcemi sídla jsou Dobrná, Heřmanov, Malá Veleň, Františkov nad Ploučnicí a Dolní Habartice.

V údolí proti proudu Ploučnice jihovýchodním směrem od města je obec Františkov nad Ploučnicí se zříceninou hradu Ostrý. Jižně od města u Valkeřic se nachází hora Kohout (589 m n. m.), na kterou se lze dostat z Terezínského údolí po turistické stezce.

Administrativní členění

Město Benešov nad Ploučnicí tvoří místní části Benešov nad Ploučnicí a Ovesná^[4], které zároveň tvoří katastrální území.^[5] Základní sídelní jednotky jsou Benešov nad Ploučnicí-střed, Českolipská, Ovesná, Pod Ovesnou, Sad Míru, Sídliště, Táborský vrch, Terezínské údolí, U hřbitova, U koupaliště, U nádraží, U nové školy, U parku a U rozhledny. ^[6]

Název

Benešov nad Ploučnicí je poprvé zmíněn jako Benessau roku 1311, kdy zdejší panství v letech 1304-1322 drželi páni z Michalovic jako součást nedalekého hradu Ostrý (Schaferstein). Název zřejmě odkazuje k jednomu ze členů rodu, Beneše Věrného z Michalovic († 1322). Názvu města se v průběhu staletí měnil. V Topografii Království českého Josefa Františka Schallera z roku 1878 má Benešov několik různých názvů: český Benessow a německý tvar Bensen, Pensen, Panzen, Bensdorf ad.^[7]

Německý název města Bensen byl používán jako úřední do doby před odsunem zdejšího německého obyvatelstva.

Historie

Místo pravděpodobně vzniklo kolem roku 1230 na obchodní stezce z Prahy vedoucí údolím Labe do Lužice na soutoku potoka Bystrá s Ploučnicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1311 nebo snad již 1283.^[8] Zdejší farní kostel Narození Panny Marie se objevuje v listinách z let 1384, 1409 a 1416.^{[9] [10]} V roce 1392 získal Benešov nad Ploučnicí městská práva. V roce 1426 velkou část města zničili husité a vyvraždili polovinu obyvatelstva.

Od dosavadních majitelů rodu Trčků z Lípy, konkrétně Mikuláše III. přešlo vlastnictví města v roce 1515 na rod Salhausenů z Míšeňska, což pro město znamenalo začátek rozkvětu a ekonomického rozvoje. Noví páni nechali mimo jiné postavit dva zámky: Horní zámek v letech 1522-1524 a Dolní zámek v letech 1540-1544. Oba jsou považovány za zvláště cenné památky ve stylu saské renesance.

Od roku 1562 patřilo město částečně k Benešovskému a Bynoveckému panství. V roce 1631 benešovskou část získala hrabata z Thun-Hohensteinu a bynoveckou část získal v roce 1634 sekavský biskup Jan Marek z Aldringenu. K dalšímu dělení panství došlo v roce 1654 mezi Aldringenovy dědice, takže Benešov patřil čtyřem různým majitelům.

V letech 1820-1830 byla ve zdejším kraji rozšířena silniční síť, což zvýšilo význam Benešova coby obchodního uzlu a podpořilo rozvoj textilního průmyslu po roce 1828. V roce 1869 bylo město napojeno na železniční trať díky České severní dráze a následně se dále rozvinulo ve významnou průmyslovou lokalitu.

Po první světové válce bylo město připojeno k nově vytvořenému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřil Benešov nad Ploučnicí v letech 1938-1945 do okresu Tetschen-Bodenbach, vládního okresu Aussig/Ústí nad Labem, v Sudetské župě Německé říše. Až do roku 1945 bylo město osídleno převážně Němci, po skončení druhé světové války však bylo německy hovořící obyvatelstvo vyvlastněno a vysídleno.

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.^[11]

V současné době ve městě žije přibližně 3 600^[1] osob.

Obyvatelstvo

Osobnosti

• Franz Xaver Huber (1755–1814), rakouský novinář, satirik a libretista
• Theodor Grohmann (1844–1919), rakouský průmyslník, statkář a mecenáš
• Joseph Willomitzer (1849–1900), v Praze působící německý novinář
• Richard Friedrich Fuchs (1870–po roce 1933), německý fyziolog, vysokoškolský pedagog a politik, člen pruské státní rady
• Karl Hossinger (1904–1985), německý politik (KPD, SED)
• Kurt Pscherer (1915–2000), rakouský intendant a režisér
• Fritz Möser (1932–2013), německý umělec
• Roland Ducke (1934–2005), německý fotbalista
• Peter Ducke (* 1941), německý fotbalista
• Frieder Wagner (* 1942), německý filmař

Muzea a galerie

• Muzeum a galerie U svatého Huberta, Kostelní 270

Pamětihodnosti

• Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí, tvořený pěti zámky ve stylu saské renesance, národní kulturní památka.
  • Horní zámek, dle některých badatelů původně vartenberská tvrz
  • Dolní zámek
• Kostel Narození Panny Marie
• Kaple Nejsvětější Trojice
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Socha svatého Vojtěcha
• Sousoší Kalvárie s dřevěným křížem, plošinou a opěrnými zídkami – stojí při cestě na Českou Lípu
• Mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1745 na nárožích se sochami sv. Josefa, Floriána, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského, autory sloupu jsou František Thune z Verneřic a Wenzel z Markvartic, materiálem je křídový pískovec, výška sloupu je 14,5 m.^[16]
• Pomník Jana Švermy^[17]
• Fara čp. 70
• Hrobka Mattauschů^[18]
• Měšťanský dům čp. 17
• Měšťanský dům čp. 71
• Venkovská usedlost čp. 129, ul. Husova
• Venkovská usedlost čp. 381, ulice Husova
• Venkovská usedlost čp. 398, ulice Palackého
• Lípa v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste u kostela nad silnicí do Ovesné; dvojkmen; obvod kmenů 315 cm, 345 cm^[19]
• Modřín u zámku – památný strom, stojí v zámeckém areálu tzv. Horního zámku^[20]
• Tis v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste v chodníku městské komunikace poblíž parku^[21]
• Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů

Doprava

Benešovské nádraží bylo otevřeno roku 1869 na železniční trati 081 z Děčína směrem do České Kamenice a na Jedlovou. O tři roky později byl zprovozněn úsek Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa. Souběžně s tratí a tokem Ploučnice je vedena silnice II/262.

Části města

• Benešov nad Ploučnicí
• Ovesná

Partnerská města

• Heidenau, Německo

Galerie

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov nad Ploučnicí na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Benešov nad Ploučnicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• http://www.benešovnpl.cz^{[nedostupný zdroj]}
• Informace o místním rozvoji Benešova
• http://www.historiebnpl.cz/ - historie města