Benedikt Josef Labre

Svatý
Benedikt Josef Labre
vyznavač
sv. Benedikt Labre (portrét od A. Cavallucciho, 1795)
sv. Benedikt Labre (portrét od A. Cavallucciho, 1795)
Církevřímskokatolická
MetropoleCambrai (dnes Lille)
Diecézearraská
Osobní údaje
Rodné jméno
(Benoît-Joseph Labre (fr.))
Datum narození26. března 1748
Místo narozeníAmettes (Pas-de-Calais), Francouzské království
Datum úmrtí26. dubna 1783
Místo úmrtíŘím, Papežský stát
Místo pohřbeníSanta Maria ai Monti v Římě
Národnostfrancouzská
Vyznánířímskokatolické
RodičeJean Labre a Anna Barbe Grandisiere
OvlivnilJohn Thayer (1755 – 1815)
Svatořečení
Začátek procesuIhned po pohřbu
Beatifikace20. května 1860
beatifikoval Pius IX.
Kanonizace8. prosince 1883
kanonizoval Lev XIII.
Svátek16. duben, připomínka
Uctíván církvemiŘímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributykříž na prsou, miska, poutnická hůl, růženec
Patronosob bez domova a mentálně postižených
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Benedikt Josef Labre (26. března 1748 Amettes, Pas-de-Calais26. dubna 1783 Řím, Papežský stát) byl francouzský poutník a mystik, zdržující se zejména v Římě. Již během svého života byl mnohými vnímán jako svatý. Kanonizační proces byl zahájen po jeho pohřbu v roce 1783, v roce 1860 byla uzavřena prvotní část s titulem blahoslavený. V roce 1883 byl prohlášen za svatého. Je uctíván jako patron lidí bez domova, mentálně nemocných, opuštěných a odmítaných.

Život

Benedikt Josef Labre se narodil 26. března 1748 v Amettes, ležící v hrabství Artois. Pocházel z 15 dětí. Otec si povšiml zvláštní povahy svého nejstaršího syna a s domněnkou, že by mohl být vhodným kandidátem pro kněžskou službu jej svěřil k výchově svému bratrovi Františkovi. František Labre byl sám kněz a začal Benedikta učit základy latiny. Vzdělával jej i ve čtení, psaní a katechismu.

Když bylo Benediktovi 16 let, oznámil rodičům přání vstoupit do kláštera. Ideálně však do co možná nejpřísnějšího; řádu cisterciáků přísné observance (tzv. trapisté). To se ovšem nesetkalo s pochopením jak ze strany rodičů, tak ze strany trapistů v opatství La Trappe. Druhý pokus o přijetí do kláštera proběhl u mnichů z kartuziánského řádu. Kartuziáni jej přijali, avšak po čase musel odejít, protože pobyt v prostorách kláštera v něm vyvolával nevolnosti, které se projevovaly zejména zvracením. Benedikt stále toužil po tom nejpřísnějším možném klášterním životě, proto se vydal potřetí, konkrétně do dalšího trapistického kláštera v Sept Fons. I tam byl nakonec odmítnut. Zkusil ještě jednou pobyt v jiném kartuziánském klášteře, kde mu však nakonec představený řekl: Prozřetelnost vás nevolá k našemu způsobu života. Následujte Boží vnuknutí.[1]

Výzvu otce představeného Benedikt zkoumal během následujících 15 let života. Během té doby pěšky putoval Evropou po poutních místech a postupně rozpoznával, že právě to od něj Bůh chce. Živil se ovocem a kořínky, které našel, když dostal nějaký dar, nikdy si jej nenechával pro sebe, vždy nalezl někoho ještě potřebnějšího, než byl on sám. Potulným způsobem žil, zdržoval se zejména v Římě.[2]

Benedikt s sebou vždy nosil Bibli, breviář a Následování Krista. Vzdělával se v křesťanském učení, o kterém pak mluvil s lidmi z okraje společnosti, hlavně s bezdomovci. Svým zjevem působil jako jeden z nich, a proto jej často lidé litovali: „ubohý nešťastník“. On odpovídal: „Proč nešťastník? Nešťastníci jsou lidé v pekle, kteří ztratili Boha navždy.“[1]

Připojil se k třetímu řádu Františkánů. Horlivě hlásal evangelium a ve zbývajícím čase většinou klečel v jednom z (římských) kostelů a modlil se (často až 40 hodin v kuse). Ještě v den smrti byl na dvou pobožnostech (byl předvečer Zeleného čtvrtka) a večer zemřel. Ihned po smrti se začaly šířit zprávy o uzdraveních, ke kterým mělo dojít na jeho hrobě a na jeho přímluvu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benedict Joseph Labre na anglické Wikipedii.

  1. a b Svatý bezdomovec Benedikt Josef Labre [online]. ofm.cz [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  2. Svatý Benedikt Josef Labre [online]. Catholica.cz [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Royal Standard of the King of France.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Královská standarda francouzského krále (používaný jako státní vlajka Francouzským královstvím v období absolutní monarchie). Používaná byla v letech 1638 až 1790.