Benedikt Littwerig

Jeho Milost Benedikt Simon Littwerig
34. opat cisterciáckého kláštera v Oseku
Církev	římskokatolická
Znak	(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Zasvěcený život
Institut	cisterciáci
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	opat oseckého kláštera (1691–1726)
Osobní údaje
Datum narození	1655
Místo narození	Cheb, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí	1726 (ve věku 70–71 let)
Místo úmrtí	Osek u Duchcova, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Klášter Osek
Povolání	římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedikt Simon Littwerig O.Cist. (1655, Cheb – 1726, Osek u Duchcova) byl česko-německý cisterciácký mnich a v letech 1691–1726 v pořadí 34. opat oseckého kláštera, zastával také funkci generálního vikáře českých cisterciáckých klášterů a vizitátora.

Chebský rodák Simon Littwerig vstoupil do cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova, kde přijal řeholní jméno Benedikt. Studoval v cisterciáckém Collegiu Bernardinu v Praze. Po vysvěcení na kněze působil jako probošt kláštera sester cisterciaček na Starém Brně; jejich konvent byl za josefinských reforem zrušen, a po roce 1783 se na Starém Brně usadili augustiniáni). V roce 1685 se Littwerig vrátil do pražského Bernardina, kde byl ustanoven jako superior (místní představený) a do roku 1690 přednášel filozofii. Kolej byla roku 1693 přímo podřízena klášteru.

9. září 1691 se v kapitulní síni Oseku za předsednictví plaského opata Trojera konala opatská volba, v níž si konvent zvolil Benedikta Littweriga opatem. Období vlády opata Littweriga bylo zlatým věkem rozkvětu Oseka. Opat byl roku 1699 vyslancem české řádové provincie u generální kapituly v Citeaux, dále byl vizitátorem ženských klášterů magdalenitek v Mostě a roku 1694 řešil neshody v konventu cisterciaček v polském Przemętu. V letech 1699–1725 zastával funkci generálního vikáře českých cisterciáckých klášterů a vizitátora, dále roku 1725 od císaře Karla VI. obdržel povolení k rozšíření pražského Bernardina, a měl mnohé další povinnosti mimo Osek.

Do Oseka povolal architekta a stavitele Octavia Broggia, založil barokní komplex kostela s klášterem, letní refektář, klášterní nemocnici s kaplí, lékárnu, pivovar se sladovnou, sýpku s hospodářskými objekty a vstupní branou. Staré budovy dal renovovat. Roku 1725 zřídil dodnes zachovalý barokní sál klášterní knihovny, kterou vybavil mnoha spisy, zejména z teologie, přírodních věd a historie (většinu fondů ovšem zničili Prusové roku 1759).

V městečku Osek roku 1697 založil první průmyslovou manufakturu punčochářskou a zakoupil 9 tkalcovských stavů pro tkalcovskou továrnu na jemné sukno, kterou otevřel roku 1707.^[1] Dal tak práci více než stovce lidí z okolí, a zlepšil jejich životní podmínky. Pečoval rovněž o poutní místo v Mariánských Radčicích, v němž dal postavit barokní kostel obklopený ambity a faru; výstavba byla dokončena až za Littwerigova nástupce Jeronýma Besneckera). Tato fara byla původně plánována jako proboštství, tedy jakási filiálka oseckého kláštera.

Opat Littwerig zemřel v Oseku 25. dubna 1726.

• Dana Stehlíková (ed.) a kolektiv: 1000 let kláštera v Oseku. Unicornis Praha 1996, ISBN 80-901-587-3-0
• SIEGL, Meinrad: Die Abtei Ossegg in Böhmen, in: BRUNNER, Sebastian: Ein Cisterzienserbuch. Würzburg 1881, str. 335–336

• Klášter Osek
• Kostel Panny Marie Bolestné (Mariánské Radčice)
• Seznam opatů cisterciáckého kláštera v Oseku

• Životopis (německy)
• Historie oseckého kláštera Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Předchůdce: Vavřinec Scipio

34. opat cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova Benedikt Simon Littwerig 1691 – 1726

Nástupce: Jeroným Besnecker