Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská

Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
brunšvicko-lüneburská vévodkyně
Narození	14. března 1652 Paříž
Úmrtí	12. srpna 1730 Asnières-sur-Seine
Manžel	Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
Potomci	Anna Žofie Brunšvicko-Lüneburská Šarlota Brunšvicko-Lüneburská Jindřiška Marie Brunšvicko-Lüneburská Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Otec	Eduard Falcký
Matka	Anna Gonzagová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská (Benedikta Henrietta Filipina; 14. března 1652, Paříž – 12. srpna 1730, Asnières-sur-Seine) byla německá princezna, třetí a nejmladší dcera Eduarda Falckého a jeho francouzské manželky Anny Gonzagy. Benedikta se sňatkem s Janem Fridrichem Brunšvicko-Lüneburským stala brunšvicko-lüneburskou vévodkyní. Byla předkem Ludvíka XVI. a Ludvíka Filipa II. Orleánského, stejně jako několika evropských panovníků 21. století.

Mládí

Narodila se v Paříži jako dcera Eduarda Falckého a Anny Gonzagy. Jejími prarodiči ze strany otce byli Fridrich Falcký a Alžběta Stuartovna. Ze strany matky pak Karel I. Gonzaga a Kateřina Lotrinská, dcera Karla II. Lotrinského. Benedikta byla nejmladší ze tří dcer.

Benedikta byla vychovávána Luisou de La Fayette, dvořankou, která se stala jeptiškou, známou jako Sestra Luisa Angelika.

Manželství a pozdější život

V šestnácti letech byla provdána za vzdáleného bratrance, Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského, který byl starý jako její otec a bezdětný. Svatba se konala 30. listopadu 1668. Ze svazku, který byl dojednán francouzským diplomatem Gourvillem, vzešly čtyři dcery.

Jan Fridrich zemřel v roce 1679 bez mužského dědice a vévodství zdědil jeho protestantský mladší bratr Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, manžel Benediktiny tety Žofie Hannoverské. Po manželově smrti se Benedikta vrátila do rodné Francie a usídlila se u své sestry, princezny z Condé.

Dopisovala si s Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem. Benedikta zemřela v 78 letech v Asnieres, rezidenci její zesnulé sestry poblíž Paříže, 12. srpna 1730.

Potomci

• 1. Anna Žofie Brunšvicko-Lüneburská (10. 2. 1670 Hannover – 24. 3. 1672 tamtéž)^[1]
• 2. Šarlota Brunšvicko-Lüneburská (8. 3. 1671 Hannover – 29. 9. 1710 Modena)

  ⚭ 1696 Rinaldo d'Este (25. 4. 1655 – 26. 10. 1737), vévoda z Modeny a Reggia^[2]

• 3. Jindřiška Marie Brunšvicko-Lüneburská (9. 3. 1672 Hannover – 4. 9. 1687 Paříž)^[3], svobodná a bezdětná
• 4. Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. 4. 1673 Lüneburg – 10. 4. 1742 Vídeň)^[4]

  ⚭ 1699 Josef I. Habsburský (26. 7. 1678 Vídeň – 17. 4. 1711 tamtéž), císař Svaté říše římské, král uherský a český^[5]

Tituly a oslovení

• 14. března 1652 – 30. listopadu 1668 Její Jasnost falckraběnka Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
• 30. listopadu 1668 – 18. prosince 1679 Její Jasnost brunšvicko-lüneburská vévodkyně
• 18. prosince 1679 – 12. srpna 1730 Její Jasnost brunšvicko-lüneburská vévodkyně vdova

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benedicta Henrietta of the Palatinate na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská na Wikimedia Commons