Benetice (Světlá nad Sázavou)

Benetice
Lokalita
Charakter	místní část
Obec	Světlá nad Sázavou
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Kraj Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°41′1″ s. š., 15°21′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	17 (2022)[1]
Katastrální území	Benetice u Světlé nad Sázavou (3,81 km²)
Nadmořská výška	555 m n. m.
PSČ	582 91
Počet domů	17 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Benetice
Další údaje
Kód části obce	100170
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benetice (německy Benetitz) jsou vesnice, část města Světlá nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Součástí vesnice je osada Mezilesí, místními obyvateli také nazývaná Hory.

Benetice mají od roku 2003 svůj osadní výbor. Do roku 2011 byl osadní výbor tříčlenný.

V minulosti stávaly v Beneticích sklárny, po kterých se dodnes jmenují některá místa (Na sušírnách, nebo Sklárenský rybník). Poblíž se nachází rekreační středisko, bývalý pionýrský tábor. Na Benetické návsi stojí lípa, která zde byla vysazena v roce 1945 místním hajným Ladislavem Sveřepou.^[3][4]

Nedaleko Benetic se nachází druhý nejvyšší vrchol Světelska a Ledečska – Žebrákovský kopec (601 metrů nad mořem). Z Benetic je krásně vidět hrad Lipnice, na kterém v letech 1999 až 2009 na přelomu července a srpna konal sraz Velorexů.

Název

Název se vyvíjel od varianty Beneczicz (1375, 1425), Byneticze (1591 a 1636), Beneticze (1654) a Benetitz v letech 1787 a 1843. Místní jméno znamenalo ves lidí Beňatových.^[5] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Benetic.

Obyvatelstvo

Historie

Založení Benetic

Zakladatelem vsi je Beňata, podle kterého získala ves své jméno. Původní ves se nacházela jihovýchodně od současných Benetic, u potoka naproti benetické myslivně. Tuto polohu potvrzují zde nalezené úlomky keramiky. Tyto úlomky jsou velmi podobné nálezům z hradů Lipnice a Orlíka u Humpolce, takže pravděpodobně pocházejí z 15. až 16. století. Od svého vzniku byla ves součástí světelského panství, se kterým má společné dějiny.

Místní samospráva

V roce 1850 byly zřízeny okresy a Benetice patřily pod politický a soudní okres v Ledči nad Sázavou. V Beneticích byl založen obecní úřad, pod který patřily také osady Opatovice a Žebrákov. Opatovice se v roce 1931 osamostatnily. V roce 1960 byl obecní úřad zrušen a Benetice připadly pod Místní národní výbor v Mrzkovicích. Od 1. července 1980 jsou Benetice součástí Světlé nad Sázavou.^[18] V roce 2003 byl v Beneticích založen osadní výbor.^[19]

Doprava

V roce 1836^[20] byly započaty práce na stavbě vůbec první silnice spojující město Světlá nad Sázavou a tehdejší okresní město Ledeč nad Sázavou, která vede přes Benetice. Silnice byla dostavěna v roce 1848. V té době byla nynější silnice vedoucí přes Mrzkovice ukončena v Leštince jako cesta. Silnice byla v roce 1971 vyasfaltována.

Část této silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi byla 8. dubna 1988 rozhodnutím ministerstva vnitra ČSR (čj. SD/21 – 1649/88) vyřazena ze silniční sítě a převedena do kategorie účelové komunikace. Povrch této části bývalé silnice mezi Beneticemi a Vilémovicemi byl naposledy rekonstruován v roce 1988.^[21] Od té doby na ní bylo pouze provizorně opraveno několik vymletých děr, takže účelová komunikace dospěla do tak kritického stavu, že na ní byla snížena rychlost na 30 km/h.^[21] Situace dospěla až do stavu, kdy se na projetí silnice uzavírali mezi mladými sázky.^[22] Komunikace je tak považována za vůbec nejhorší komunikaci v kraji Vysočina.^[23] Veškeré žádosti o opravu až do roku 2015 skončily neúspěchem. Pro Kraj Vysočina celá záležitost končí tím, že silnice byla vyřazena ze silniční sítě v roce 1988, takže podle mluvčí kraje Vysočina Jitky Svatošové není Kraj Vysočina vlastníkem této komunikace, a to i přesto, že v oficiálních mapách je Kraj Vysočina jako vlastník uváděn.^[21] Podle starosty Vilémovic tím, že se Kraj komunikace vzdal, komunikace přešla do správy obcí, na jejichž katastru silnice leží, takže malou část komunikace, která leží v katastru Vilémovic se obec Vilémovice snaží vyspravit, zatímco obec Pavlov část komunikace ležící v katastru obce Pavlov opravit nechce.^[21] Opravu nechce zajistit ani Světlá nad Sázavou, podle které by se o opravu měl postarat Kraj Vysočina.^[21] V roce 2016 obyvatelé Benetic požádali o pomoc v této europoslance Tomáše Zdechovského, který poslal žádost o opravu této komunikace přímo hejtmanovi kraje Vysočina Jiřímu Běhounkovi.^[21][24] Po jeho žádosti kraj Vysočina slíbil opravení nejkritičtějších úseků komunikace, tedy tří největších výmolů, které mají být zasypány, aby byla zajištěna sjízdnost pro vozy záchranné služby.^[25]

Kraj Vysočina a město Světlá nad Sázavou se později dohodli na celkové opravě komunikace, po jejíž provedení bude komunikace převedena do majetku města Světlá nad Sázavou.^[23][26] Mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová k této dohodě poznamenala, že občané nemají čekat zázraky, protože případné opravy budou svou zásadností korespondovat s významem komunikace, který je z pohledu 4 500 kilometrů silnic druhé a třetí třídy Kraje Vysočina zanedbatelný.^[23] Podle místostarosty Světlé nad Sázavou Josefa Hnika se město Světlá nad Sázavou případně, podle náročnosti administrace a doby trvání celého procesu, pokusí zařadit komunikaci opět do silniční sítě.^[23]

Autobusové spojení

Autobus do Benetic začal jezdit v roce 1972, po té, co byla vyasfaltována silnice.

V roce 1988 probíhala úprava silnice spojující města Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou přes Mrzkovice, autobusové spoje využívající této silnice byly proto odkloněny na silnici vedoucí přes Benetice, což bylo důvodem pro její opravu.

V roce 1993 došlo ke snížení počtu autobusových spojů do Benetic ze tří na dvě denně. V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu autobusových spojů do Benetic ze dvou na čtyři denně. Později byl počet spojů snížen tak, že pravidelně autobus do Benetic jezdí jednou denně, dvakrát týdně je přidán ještě jeden autobusový spoj.

Skelná huť

Nejspíše po lesní kalamitě na Světelsku byla Vítem Schindlerem asi v roce 1752 založena skelná huť.

Do roku 1752 provozoval huť zakladatel Vít Schindler, po něm ji měl až do roku 1767 pronajatou Josef Schindler, syn Víta Schindlera. Po něm ji převzal František Schindler, který byl nájemcem až do roku 1769. Dalším uváděným nájemcem od roku 1773 je Jan Hoffmann. Za jeho působení v huti pracovalo 58 lidí. Po smrti Jana Hoffmanna vedla huť jeho manželka, která se v roce 1786 znovu vdala. Jejím druhým manželem byl rozsochatecký skelmistr František Seewald, který řízení huti později převzal. Za jeho působení bylo v huti zaměstnáno 25 sklářů (8 až 9 tovaryšů, 1 až 2 učni) a sklo bylo dodáváno především firmě Fischer Kittel z Polevska. Po jeho odchodu v roce 1794 do sklárny ve Chraňboži benetická huť zanikla.

Skelná huť byla původně postavena nad dnešní vesnicí u cesty do Pavlova a v roce 1753 byla přemístěna k rybníku pod benetickou myslivnou. Huť byla dobře vybavena, patřila k ní draslovna, rybník a několik chalup. V huti se vyráběly především nápojové soupravy, z nichž většina byla určena pro vývoz do ciziny.

Přítomnost dnes již neexistující huti připomínají některé místní názvy, třeba Na Sušírnách, nebo Sklárenský rybník.

Jednotné zemědělské družstvo

Po velkém přesvědčování rolníků bylo v obci v roce 1958 založeno jednotné zemědělské družstvo. Ještě téhož roku byly rozorány meze, aby na jaře následujícího roku mohlo začít společné hospodaření. Později se družstvo sloučilo s mrzkovickým družstvem Pokrok a v roce 1975 došlo k jejich sloučení se světelským JZD Nové Lány. V roce 1989 byly pozemky vráceny původním majitelům.

Historie v datech

• 1375 – první písemná zmínka o Beneticích,
• 1742 – založení skelné hutě Vítem Schindlerem,
• 1752 – nájemcem hutě se stává Josef Schindler,
• 1753 – přeložení skelné hutě na nové místo,
• 1767 – 1769 – nájemcem hutě se stává František Schindler,
• 1773 – nájemcem hutě se stává Jan Hoffmann,
• 1786 – převzetí řízení hutě Františkem Seewaldem,
• 1794 – odchod Františka Seewalda a zánik hutě,
• 1832 – stavba nové budovy myslivny,
• 1836 – začátek stavby silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
• 1848 – dokončení stavby silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
• 1850 – zřízení obecního úřadu v Beneticích (patřily pod něj i osady Opatovice a Žebrákov),
• 1869 – sčítání lidu, v Beneticích žilo 136 obyvatel,
• 1916 – odebrání zvonu ze zvoničky pro válečné účely,
• 1931 – osamostatnění Opatovic,
• 1936 – požár, při kterém vyhořela čtyři stavení včetně hostince,
• 1956 – zavedení elektrického proudu,
• 1958 – založení jednotného zemědělského družstva,
• 1960 – zrušení obecního úřadu v Beneticích, obec připadla pod Místní národní výbor v Mrzkovicích
• 1971 – vyasfaltování silnice spojující Světlou nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou,
• 1972 – začátek pravidelné autobusové dopravy,
• 1975 – sloučení benetického a mrzkovického družstva s JZD Nové lány ve Světlé nad Sázavou,
• 1980 – Benetice se staly součástí Světlé nad Sázavou,
• 1989 – navrácení pozemků původním majitelům v restitucích,
• 1999 – požár, při kterém od blesku vyhořelo jedno stavení (18. září),
• 2000 – posvěcení nové zvoničky,
• 2003 – ustanovení osadního výboru,
• 2008 – spuštění internetových stránek vsi,
• 2014 – oprava opevnění hráze vodní nádrže a její odbahnění.^[27]

Místní památky

• Zvonička v rohu návsi. Před ní je na kamenném podstavci umístěn litinový kříž. Zvon není původní, neboť ten původní byl v roce 1916 odebrán pro válečné účely. Původní zvonička byla kovová. Nová zvonička a umělecky renovovaný kříž byly posvěceny dne 5. srpna 2000. Obřad byl vykonán kanovníkem Josefem Růtem z Hradce Králové, jehož otec se v Beneticích narodil. Koncelebroval mu mons. Josef Pospíšil.
• Křížek u cesty do Mezilesí

• Hájenka – Původní budova se nedochovala. V roce 1832 byla na jejím místě postavena současná budova hájenky. Naproti hájence byl postaven pionýrský tábor, jehož se hájenka stala součástí. Pionýrský tábor byl později využíván jako rekreační středisko. Byl zde vybudován venkovní bazén. Za dob socialismu sem jezdili pionýři z různých zemí, hlavně z Maďarska, Polska a Německa.

Okolní obce a osady

• Vilémovice,
• Pavlov,
• Svatojánské Hutě,
• Opatovice,
• Žebrákov,
• Horní Březinka,
• Dolní Březinka,
• Mrzkovice,
• Leštinka,
• Pavlíkov.

Známé osobnosti spojené s Beneticemi

• Ota Pajer – fotograf,
• Monika Mac Donagh Pajerová – předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu,
• Emma Smetanová – herečka, muzikantka a bývalá moderátorka zpráv,
• Kateřina Bursíková Jacques – politička,
• Jiří Sozanský – sochař a malíř.

Fotografie

• 
  Náves (jaro 2009)
• 
  Silnice od Světlé nad Sázavou
• 
  Silnice od Ledče nad Sázavou
• 
  Rekreační středisko v Beneticích
• 
  Pohled z Benetic na druhý břeh řeky Sázavy
• 
  Pohled na obec
• 
  Pohled na obec
• 
  Pohled na obec
• 
  Pohled na obec

Zmínky o Beneticích

V roce 1990 se v Beneticích a blízkém okolí natáčel film Mrtvý les, ve kterém hlavní roli ztvárnil Tomáš Hanák.

Odkazy

Reference

Literatura

• DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin. 1. vyd. Praha: Panorama, 1992. 155 s. ISBN 80-7038-284-8. 
• PLEVA, František. Toulky vrchovinou. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov 337 s. ISBN 978-80-86559-65-0. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benetice na Wikimedia Commons
• Průvodce Benetice ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Benetice ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Benetice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• oficiální webová prezentace