Benigna Maďarová
Benigna Maďarová | |
---|---|
Narození | Desetiletí od 1460 |
Úmrtí | 1526 |
Povolání | aristokratka |
Choť | Pavel Kinižský |
Rodiče | Blažej Maďar |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Benigna Maďarová z Mere (maďarsky Magyar de Mere Benigna, či jen Magyar Benigna, † po roce 1523) byla uherská šlechtična, dcera Blažeje Maďara. V Maďarsku je považována za významnou renesanční postavu.
Život
Benigna byla dcerou uherského vojevůdce Blažeje Maďara (Balász Magyar). Ten si na vojenských výpravách oblíbil talentovaného Pavla Kinižského z abovské Kiniže. Toto přátelství zpečetil adopcí Pavla Kinižského a později mu dal za manželku i svou mladou dceru Benignu.
V roce 1494 Pavel Kinižský zemřel a z mladé Benigny se stala velmi bohatá vdova, jež zdědila majetky po svém v roce 1490 zesnulém otci. Vlastnila panství v Pováží, včetně hradu Strečno. [1]
V roce 1495 se Benigna vdala za Marka Myslenoviče (Mišljenoviće), chorvatsko-slavonsko-dalmatského bána a kapitána Budínského hradu, jenž však v roce 1508 zemřel po pádu z koně.
Třetí manželství uzavřela Benigna o rok později (1509) s Gregorem Kerek, kterého údajně po deseti letech manželství pro jeho krutost a chamtivost nechala shodit z hradní bašty. Za tento čin byla odsouzena ke ztrátě hlavy a majetků, král ji však nakonec omilostnil.
Roku 1523 prodala hrad Strečno králi Janu Zápolskému. Další zprávy o ní nejsou, podle maďarské historiografie údajně zemřela v roce 1526. [2]
Literární památka
Do historie se zapsala hlavně maďarsky napsanou modlitební knihou (Czechův rukopis), kterou pro ni vytvořili mniši v paulinském klášteře sv. Michala v Nagyvázsony. Zachovala se ve dvou exemplářích: Feštetićském kodexu z roku 1493 a Czechově kodexu z roku 1513. [3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benigna na maďarské Wikipedii.
- ↑ BERNÁTOVÁ, M.: Benigna zo Strečna. In: MÚZA 2013. Dostupné online: http://www.floowie.com/sk/citaj/muza-2013/#/strana/6/zvacsenie/100/
- ↑ BERNÁTOVÁ, Martina - SLANÁ, Andrea: Hrad Strečno. Žilina: Považské múzeum 2015, str. 13 – 15. ISBN 978-80-88877-72-1
- ↑ http://nyelvemlekek.oszk.hu/ism/festeticskodex