Benito Pérez Galdós
| Benito Pérez Galdós | |
|---|---|
 Benito Pérez Galdós (1903) | |
| Narození | 10. května 1843 Las Palmas de Gran Canaria |
| Úmrtí | 4. ledna 1920 (ve věku 76 let) ulice Hilarióna Eslavy |
| Místo pohřbení | Almudenský hřbitov |
| Povolání | spisovatel, dramatik, politik, romanopisec, novinář a básník |
| Žánr | dramaturgie, román a divadlo |
| Ocenění | velkokříž Řádu Alfonse XII. (1902) oblíbený syn ostrova Gran Canaria |
| Politická příslušnost | Republikánsko-socialistické spojení Reformní strana |
| Partner(ka) | Lorenza Cobiánová (1879–1891) Emilia Pardo Bazánová (od 1881) Angelina Zampanelliová |
| Příbuzní | Ignacio Pérez Galdós (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benito Pérez Galdós (10. května 1843 Las Palmas de Gran Canaria – 4. ledna 1920 Madrid)[1] byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista.[2]
Život
Benito Pérez Galdós se nikdy neoženil[3][4], udržoval avšak dlouhé roky vztah např. se známou spisovatelkou Emilií Pardo Bazán[5], Conchou Ruth Morell[6], či Lorenzou Cobián[7], která mu také roku 1891[8] porodila dceru Maríu Pérez-Galdós.[9] Roku 1897 se stal členem Španělské královské akademie (RAE).[10][11] Roku 1912 byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za literaturu.[12][13]
Roku 1920 zemřel, byl pochován na madridském hřbitově 'Cementerio de La Almudena'.[12]
Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tematikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.
Dílo
- La sombra (1870)
- La Fontana de Oro (1870)
- El audaz (1871)
- Doña Perfecta (1876)
- Gloria (1877)
- La familia de León Roch (1878)
- Marianela (1878)
- La desheredada (1881)
- El doctor Centeno (1883)
- Tormento (1884)
- La de Bringas (1884)
- El amigo Manso (1882)
- Lo prohibido (1884–85)
- Fortunata y Jacinta (1886–87)
- Celín, Trompiquillos y Theros (1887)
- Miau (1888)
- La incógnita (1889)
- Torquemada en la hoguera (1889)
- Realidad (1889)
- Ángel Guerra (1890–91)
- Tristana (1892)
- La loca de la casa (1892)
- Torquemada en la cruz (1893)
- Torquemada en el purgatorio (1894)
- Torquemada y San Pedro (1895)
- Nazarín (1895)
- Halma (1895)
- Misericordia (1897)
- El abuelo (novela) (1904)
- Casandra (1905)
- El caballero encantado (1909)
- La razón de la sinrazón (1909)
Fotogalerie
Benito Pérez Galdós (1863)
Benito Pérez Galdós (1883)
Benito Pérez Galdós (1901)
Benito Pérez Galdós (1909)
Benito Pérez Galdós (1914)
Odkazy
Reference
- ↑ Benito Pérez Galdós: libros y biografía autor. Lecturalia.com [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Biografia de Benito Pérez Galdós. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Biografía de Benito Pérez Galdós In: buscabiografias.com
- ↑ Benito Pérez Galdós: biografía y obra - AlohaCriticón [online]. 2015-08-02 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ POUSA, LUÍS. Emilia Pardo Bazán a Benito Pérez Galdós: «Te como un pedazo de mejilla y una guía del bigote» [online]. La Voz de Galicia, 2013-04-13 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Pérez Galdós, Benito. www.escritores.org [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Lazos parragueses de Pérez Galdós. El Comercio. www.elcomercio.es [online]. 2008-09-07 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ José Luis Mora García sobre Benito Pérez Galdós. www.ensayistas.org [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Las mujeres de Galdós [online]. blogs.20minutos.es [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ CEBRIÁN, Juan Antonio. MI GALERÍA DE FAVORITOS: Benito Pérez Galdós, el gran cronista de la España decimonónica. www.elmundo.es [online]. 2006 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Benito Pérez Galdós | Real Academia Española. www.rae.es [online]. [cit. 2016-07-18].
- ↑ a b Biografía de Benito Pérez Galdós. www.biografias.es [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
- ↑ ÁLVAREZ, Cristino. Benito Pérez Galdós y el puchero canario [online]. abc.es, 2014-08-25 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benito Pérez Galdós na Wikimedia Commons 
Osoba Benito Pérez Galdós ve Wikicitátech- (španělsky) Benitoperezgaldos.es
- Benito Pérez Galdós v Databázi knih
Média použitá na této stránce
Benito Pérez Galdós hacia 1863 Fotografía de la Familia Pérez-Galdós que se expone en la Casa-Museo Pérez Galdós (Las Palmas de Gran Canaria).
Fotografía del escritor español Benito Pérez Galdós publicada en 1914 para ilustrar un artículo de El Caballero Audaz que criticaba la creación de un comité que proponía organizar una colecta nacional en favor del escritor
Autor: Centre de Documentació i Museu de les Arts Escèniques, Licence: CC BY-SA 3.0
María Guerrero i Fernando Díaz de Mendoza a casa de Benito Pérez Galdós a San Quintin (Santander). 1900-1910
Benito Pérez Galdós escribiendo su novela Zumalacárregui. Fotografía de Manuel Compañy.
Autor: Asqueladd (derivative work), Licence: CC0
Firma de Benito Pérez Galdós
Fotografía del escritor español Benito Pérez Galdós publicada en 1915 con motivo de de haber promovido un homenaje a los fundadores de la revista La Esfera
D. Benito Pérez Galdós, obra del fotógrafo Christian Franzen, recogido en la revista española Alrededor del Mundo (Madrid).
Benito Pérez Galdós