Benito Pérez Galdós

Benito Pérez Galdós
Benito Pérez Galdós (1903)
Benito Pérez Galdós (1903)
Narození10. května 1843
Las Palmas de Gran Canaria
Úmrtí4. ledna 1920 (ve věku 76 let)
ulice Hilarióna Eslavy
Místo pohřbeníAlmudenský hřbitov
Povoláníspisovatel, dramatik, politik, romanopisec, novinář a básník
Žánrdramaturgie, román a divadlo
Oceněnívelkokříž Řádu Alfonse XII. (1902)
oblíbený syn ostrova Gran Canaria
Politická příslušnostRepublikánsko-socialistické spojení
Reformní strana
Partner(ka)Lorenza Cobiánová (1879–1891)
Emilia Pardo Bazánová (od 1881)
Angelina Zampanelliová
PříbuzníIgnacio Pérez Galdós (sourozenec)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Benito Pérez Galdós (1915)
Benito Pérez Galdós (uprostřed)

Benito Pérez Galdós (10. května 1843 Las Palmas de Gran Canaria – 4. ledna 1920 Madrid)[1] byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista.[2]

Život

Benito Pérez Galdós se nikdy neoženil[3][4], udržoval avšak dlouhé roky vztah např. se známou spisovatelkou Emilií Pardo Bazán[5], Conchou Ruth Morell[6], či Lorenzou Cobián[7], která mu také roku 1891[8] porodila dceru Maríu Pérez-Galdós.[9] Roku 1897 se stal členem Španělské královské akademie (RAE).[10][11] Roku 1912 byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za literaturu.[12][13]

Roku 1920 zemřel, byl pochován na madridském hřbitově 'Cementerio de La Almudena'.[12]

Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tematikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.

Dílo

  • La sombra (1870)
  • La Fontana de Oro (1870)
  • El audaz (1871)
  • Doña Perfecta (1876)
  • Gloria (1877)
  • La familia de León Roch (1878)
  • Marianela (1878)
  • La desheredada (1881)
  • El doctor Centeno (1883)
  • Tormento (1884)
  • La de Bringas (1884)
  • El amigo Manso (1882)
  • Lo prohibido (1884–85)
  • Fortunata y Jacinta (1886–87)
  • Celín, Trompiquillos y Theros (1887)
  • Miau (1888)
  • La incógnita (1889)
  • Torquemada en la hoguera (1889)
  • Realidad (1889)
  • Ángel Guerra (1890–91)
  • Tristana (1892)
  • La loca de la casa (1892)
  • Torquemada en la cruz (1893)
  • Torquemada en el purgatorio (1894)
  • Torquemada y San Pedro (1895)
  • Nazarín (1895)
  • Halma (1895)
  • Misericordia (1897)
  • El abuelo (novela) (1904)
  • Casandra (1905)
  • El caballero encantado (1909)
  • La razón de la sinrazón (1909)

Fotogalerie

  • Benito Pérez Galdós (1863)
    Benito Pérez Galdós (1863)
  • Benito Pérez Galdós (1883)
    Benito Pérez Galdós (1883)
  • Benito Pérez Galdós (1901)
    Benito Pérez Galdós (1901)
  • Benito Pérez Galdós (1909)
    Benito Pérez Galdós (1909)
  • Benito Pérez Galdós (1914)
    Benito Pérez Galdós (1914)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Benito Pérez Galdós: libros y biografía autor. Lecturalia.com [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ Biografia de Benito Pérez Galdós. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Biografía de Benito Pérez Galdós In: buscabiografias.com
  4. ↑ Benito Pérez Galdós: biografía y obra - AlohaCriticón [online]. 2015-08-02 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ POUSA, LUÍS. Emilia Pardo Bazán a Benito Pérez Galdós: «Te como un pedazo de mejilla y una guía del bigote» [online]. La Voz de Galicia, 2013-04-13 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pérez Galdós, Benito. www.escritores.org [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Lazos parragueses de Pérez Galdós. El Comercio. www.elcomercio.es [online]. 2008-09-07 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ José Luis Mora García sobre Benito Pérez Galdós. www.ensayistas.org [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Las mujeres de Galdós [online]. blogs.20minutos.es [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ CEBRIÁN, Juan Antonio. MI GALERÍA DE FAVORITOS: Benito Pérez Galdós, el gran cronista de la España decimonónica. www.elmundo.es [online]. 2006 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Benito Pérez Galdós | Real Academia Española. www.rae.es [online]. [cit. 2016-07-18]. 
  12. ↑ a b Biografía de Benito Pérez Galdós. www.biografias.es [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ ÁLVAREZ, Cristino. Benito Pérez Galdós y el puchero canario [online]. abc.es, 2014-08-25 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Galdós ca. 1863.jpg
Benito Pérez Galdós hacia 1863 Fotografía de la Familia Pérez-Galdós que se expone en la Casa-Museo Pérez Galdós (Las Palmas de Gran Canaria).
Pérez Galdós 1914.png
Fotografía del escritor español Benito Pérez Galdós publicada en 1914 para ilustrar un artículo de El Caballero Audaz que criticaba la creación de un comité que proponía organizar una colecta nacional en favor del escritor
Perez Galdós María Guerrero Díaz de Mendoza-MAE-F1890.jpg
Autor: Centre de Documentació i Museu de les Arts Escèniques, Licence: CC BY-SA 3.0
María Guerrero i Fernando Díaz de Mendoza a casa de Benito Pérez Galdós a San Quintin (Santander). 1900-1910
Benito Pérez Galdós escribiendo Zumalacárregui, de Compañy.jpg
Benito Pérez Galdós escribiendo su novela Zumalacárregui. Fotografía de Manuel Compañy.
Firma de Benito Pérez Galdós.svg
Autor: Asqueladd (derivative work), Licence: CC0
Firma de Benito Pérez Galdós
Benito Pérez Galdós 1915.png
Fotografía del escritor español Benito Pérez Galdós publicada en 1915 con motivo de de haber promovido un homenaje a los fundadores de la revista La Esfera
Benito Pérez Galdós, de Franzen.jpg
D. Benito Pérez Galdós, obra del fotógrafo Christian Franzen, recogido en la revista española Alrededor del Mundo (Madrid).