Benjamin Fragner

PhDr. Benjamin Fragner
PhDr. Benjamin Fragner (2018)
PhDr. Benjamin Fragner (2018)
Narození5. ledna 1945 (79 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníchief executive officer, redaktor, učitel a architekt
OceněníCena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2021)
Rodiče
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benjamin Fragner (* 5. ledna 1945, Praha) je český historik architektury a industriální archeolog, jeden ze tří synů významného architekta Jaroslava Fragnera a jeho manželky, herečky a fotografky Věry Gabrielové. Je kurátorem, organizátorem a spoluautorem řady odborných akcí a výstav. Zabývá se dějinami techniky a teorií architektury a urbanismu.

Život a dílo

Po maturitě na SVVŠ v Praze (1963) studoval v letech 1964-1970 na Fakultě sociálních věd University Karlovy v Praze.[1]

Od roku 1968 do roku 1979 byl redaktorem Českého rozhlasu v Praze. Poté pracoval jako redaktor, od roku 1990 šéfredaktor Technického magazínu. Roku 1985 obhájil rigorózní práci (PhDr). V roce 1986 založil Sekci ochrany průmyslového dědictví při Národním technickém muzeu v Praze. Je členem vědecké rady NTM a korespondentem Mezinárodní organizace pro ochranu průmyslového dědictví TICCIH.[2] Je předsedou Komise pro průmyslové dědictví MK ČR a členem stálé komise Ministerstva kultury ČR pro hodnocení návrhů na prohlášení věci za kulturní památku. Od roku 2002 je ředitelem Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze.[3]

Zabývá se možnostmi záchrany industriálních památek a jejich dalšího využití.[4] V rámci výzkumného projektu Industriální topografie mapuje spolu s kolegy z Fakulty architektury ČVUT zaniklé, přestavěné i přeživší industriální stavby a areály.

Od roku 1998 je šéfredaktorem časopisu Fórum architektury a stavitelství,[5][6] a členem redakční rady internetového časopisu Stavební fórum. Přispívá odbornými články do časopisů Zprávy památkové péče,[7] Architectural Design, Architekt, Ateliér, Era 21, Stavební listy, Stavebnictví, Umění a řemesla, Vesmír.

Publikace

  • Benjamin Fragner (ed.), Průmyslové dědictví / Industrial Heritage. Sborník příspěvků k mezinárodnímu bienále Industriální stopy, České vysoké učení technické 2008, ISBN 978-80-01-04067-6
  • Tomáš Šenberger, Benjamin Fragner, Eva Dvořáková, Industriál_paměť_východiska, Nakladatelství TITANIC 2007, ISBN 978-80-86652-33-7
  • Alena Hanzlová, Benjamin Fragner, Industriální stopy/ Vestiges of industry. Architektura konverzí průmyslového dědictví v České republice 2000-2005, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT 2005, ISBN 80-239-5440-7
  • Benjamin Fragner, The illustrated History of Architecture. The Development of Towns and Cities, London 1994
  • Benjamin Fragner (ed.), Průvodce - Industriální skanzen Čechy a Morava, Praha 1992 (zvláštní příloha čas. Technický magazín T-92)
  • Benjamin Fragner, E. Hlaváček (eds.), Industriální architektura - nevyužité dědictví, Praha 1990
  • Benjamin Fragner, Labyrinty měst. Bloudění jejich minulostí a přítomností, Praha 1984
  • Benjamin Fragner, Cesty bez konce. O pěšinách, stezkách, silnicích, dálnicích a také o krajině, Praha 1982

Ocenění

2021. Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury za iniciování a dlouhodobé vedení výzkumu průmyslového dědictví i odbornou popularizaci jeho výstupů.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Diplomová práce: Nezvalův boj o moderní umělecký názor v období poetismu, 1970.
  2. ↑ Benjamin Fragner, National Report for Czech Republic. The Search for Topics on Industrial Heritage in the Czech Republic, Patrimoine de l'Industrie-Industrial Patrimony 15, 2006, p. 59-68
  3. ↑ FA ČVUT: PhDr. Benjamin Fragner
  4. ↑ Benjamin Fragner, Oživení průmyslových památek - šance pro bydlení, in: Regenerace bytových domů. Dynamika proměn bydlení. Sborník z konference, Ostrava 2007, s. 69-74
  5. ↑ Benjamin Fragner, Italský (industriální) skanzen, FAS 9, 2001, č. 6, s. 66-67
  6. ↑ Benjamin Fragner, Postindustriální cesta, FAS 10, 2002, č. 5, s. 62-75
  7. ↑ Benjamin Fragner, Konverze industriálních staveb jako prostředek generování nových urbanistických aktivit a otazníků, ZPP 64, 2004, s. 284-288
  8. ↑ Na Nove scéně byli vyhlášeni laureáti Státních cen a Cen Ministerstva kultury pro rok 2021 Archivováno 1. 11. 2021 na Wayback Machine. (mkcr.cz).

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 321, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce