Benjamin Guggenheim

Benjamin Guggenheim
Narození	26. října 1865 Filadelfie, Pensylvánie Spojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí	15. dubna 1912 (ve věku 46 let) RMS Titanic, severní Atlantik
Příčina úmrtí	utonutí (potopení Titanicu)
Místo pohřbení	severní Atlantik
Alma mater	Columbia College Peirce School of Business
Povolání	podnikatel
Znám jako	jedna z obětí zaoceánské lodi RMS Titanic
Choť	Florette Seligman (1894–1912)
Děti	Peggy Guggenheimová Hazel Guggenheim McKinley Benita Rosalind Guggenheimová
Rodiče	Meyer Guggenheim a Barbara Guggenheim
Rod	Guggenheimova rodina
Příbuzní	William B. Guggenheim, Isaac Guggenheim, Murray Guggenheim, Solomon R. Guggenheim, Simon Guggenheim a Daniel Guggenheim (sourozenci) Pegeen Vailová Guggenheimová[1] (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benjamin Guggenheim (26. října 1865 Filadelfie, Pensylvánie – 15. dubna 1912 RMS Titanic, severní Atlantik) byl americký podnikatel a bohatý člen rodiny Guggenheimů. Patřil k nejvýznamnějším americkým cestujícím na palubě RMS Titanic a zahynul spolu s dalšími 1 495 lidmi, když se loď při své první plavbě potopila a vzala s sebou 1 496 z 2 208 cestujících na palubě.

Narodil se ve Filadelfii v Pensylvánii jako pátý ze sedmi synů do rodiny bohatého důlního magnáta Meyera Guggenheima a jeho ženy Barbary. Rodiče Meyera Guggenheima byli židovského původu:^[2] jeho otec byl švýcarský Žid narozený v Lengnau v kantonu Aargau^[3] a matka byla německá Židovka. Meyer Guggenheim se na lodi do Spojených států seznámil s Barbarou Meyersovou (1834–1900) a o čtyři roky později, kolem roku 1852, se s ní oženil.^[4] Benjamin byl prvním členem své rodiny, jenž šel na vysokou školu, v roce 1882 nastoupil na Columbia College a imatrikuloval se v ročníku 1887. Většina předmětů mu však připadala nudná a po druhém roce studia zanechal.^[5][6][7] Navštěvoval také Peirceovu obchodní školu (nyní Peirce College), tehdy jednu z nejvýznamnějších obchodních škol v zemi.^[8]

V roce 1894 se oženil s Florette Seligmanovou (1870–1937),^[9] dcerou Jamese Seligmana, staršího partnera firmy J. & W. Seligman & Co., a Rosy Seligman, rozené Content. Její rodina pocházela z Baiersdorfu ve Francích v Německu. Společně měli tři dcery: Benitu Rosalind Guggenheimovou (1895–1927), Marguerite „Peggy“ Guggenheimovou (1898–1979) a Barbaru Hazel Guggenheimovou (1903–1995).

Guggenheim zdědil po matce velké obnosy peněz. Kvůli obchodním záležitostem se od své ženy odcizil a často se zdržoval mimo jejich newyorský domov. Udržoval si byt v Paříži ve Francii.^[10]

Na palubě RMS Titanic Guggenheima doprovázela jeho milenka, francouzská zpěvačka Léontine Aubartová (1887–1964), tajemník Victor Giglio (1888–1912), šofér René Pernot (1872–1912) a služebná paní Aubartové Emma Sägesserová (1887–1964). Jeho palubní lístek měl číslo 17593 a stál 79 liber 4 s (jiné zdroje uvádějí cenu 56 liber 18 s 7 d). On a Giglio obsadili kajutu B84, zatímco Aubartová a Sägesserová kajutu B35. Pernot obsadil neznámou kajutu druhé třídy.^[12]

Guggenheim a Giglio během nárazu Titanicu na ledovec spali, těsně po půlnoci lodního času je probudily Aubartová a Sägesserová, které náraz cítily. Sägesserová později citovala Giglia, který řekl: „Nevadí, ledovce! Co je to ledovec?“^[zdroj?] Pokojový stevard Henry Etches se zastavil u Guggenheimovy kajuty B-84, vzbudil Guggenheima a Giglia a řekl jim, aby se oblékli. Během evakuace se stevard Etches vrátil do Guggenheimovy kajuty; Guggenheim na první zaklepání otevřel dveře, z čehož Etches usoudil, že se magnát teprve odebral k odpočinku a svlékl se do postele. Etches vstoupil do pokoje, vytáhl jejich tři záchranné vesty a jednu z nich Guggenheimovi nasadil. „To bude bolet“, postěžoval si Guggenheim. Etches jim pomohl natáhnout přes oba těžké svetry. Giglio a Guggenheim zůstali spolu, když opouštěli kajutu a vycházeli na palubu. Etches je z povzdálí pozoroval^[13][12] a později vypověděl, že Guggenheim a jeho komorník chodili od jednoho záchranného člunu k druhému a ujišťovali se, že ženy a děti jsou v bezpečí na palubě člunů, a že oba byli důstojníkům velmi nápomocni.^[14]

Guggenheim si nakonec uvědomil, že situace je daleko vážnější, než naznačoval.^[12] Rose Amelie Icardová, která potopení Titanicu přežila, v dopise napsala: „Milionář Benjamin Guggenheim se poté, co pomohl zachránit ženy a děti, lépe oblékl a do knoflíkové dírky si dal růži, a čekal na smrt.“^[15][16][17] Nějakou dobu po příchodu na palubu zahlédl Etches Guggenheima a Giglia – byli oblečeni do večerních šatů a sundali si svetry a záchranné vesty. Guggenheim vysvětlil: „Oblékli jsme se do toho nejlepšího a jsme připraveni jít ke dnu jako gentlemani.“^[12] Etches, který potopení přežil, si Guggenheimův vzkaz nahrál, aby ho mohl jeho ženě předat: „Kdyby se mi něco stalo, vyřiďte mé ženě v New Yorku, že jsem udělal vše, co bylo v mých silách, abych splnil svou povinnost.“^[12] Etches dále sledoval, jak Guggenheim a Giglio kolem člunů č. 7 a 5 a „pomáhají ženám a dětem“. Guggenheim opakovaně křičel „ženy mají přednost“ a oba muži byli důstojníkům „velkou pomocnou silou“. Jiný stevard údajně uvedl, že Guggenheim přes něj poslal své ženě další zprávu, v níž stevarda žádal, aby jí vyřídil: „Tuto hru jsem hrál až do konce a na palubě lodi nezůstala žádná žena, neboť Ben Guggenheim byl zbabělec. Vyřiďte jí, že mé poslední myšlenky budou patřit jí a našim děvčatům.“ Podle stevarda si Guggenheim „zapálil doutník a odebral se na palubu lodi, aby pomohl naplnit záchranné čluny“.^[18] Když Aubartová a Sägesserová neochotně nastupovaly do záchranného člunu č. 9, Guggenheim byl údajně na palubě poblíž a v němčině pronesl: „Brzy se zase uvidíme! Je to jen oprava. Zítra Titanic opět vypluje.“^[19] Etches uvedl: „Krátce poté, co bylo spuštěno několik posledních člunů a palubní důstojník mi přikázal obsadit veslo, jsem panu Guggenheimovi zamával na rozloučenou, a to bylo naposledy, co jsem ho a Giglia viděl.“^[12] Guggenheim a Giglio, stejně jako Guggenheimův šofér Pernot, zahynuli během potopení lodi. Jejich těla nebyla nikdy nalezena.

Guggenheimova rodina včetně jeho bratra Roberta doufala, že se jim podaří získat zprávy o jejich milovaném, o němž tisk před příjezdem lodi Carpathia do New Yorku informoval, že je mezi pohřešovanými. Zprávu, že Guggenheim zemřel, potvrdila bezdrátová depeše odeslaná z lodi a přijatá 18. dubna 1912. Etches vyprávěl rodině o tom, že Guggenheim byl během plavby jedním z jeho svěřenců. Dále jim vyprávěl o Guggenheimových činech a o poslední laskavosti, o kterou ho požádal. Etches předložil dopis, předal jej vdově a sdělil: „To je vše, co řekl, na víc nebyl čas.“ Rodina byla za zprávu a návštěvu velmi vděčná.^[20]

• Camillo Guercio (1953) (Titanic)
• Victor Thorley (1956) Kraft Television Theatre; A Night to Remember)
• Harold Goldblatt (1958) A Night to Remember) (britský film)
• John Moffatt (1979) S.O.S. Titanic; TV film)
• Joseph Kolinski (1997) Titanic; muzikál Broadway)
• Michael Ensign (1997) Titanic
• David Eisner (2012) Titanic; TV seriál/3 díly)^[21]

• Guggenheimova rodina

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benjamin Guggenheim na anglické Wikipedii.

• FITCH, Tad; LAYTON, J. Kent; WORMSTEDT, Bill. On A Sea of Glass: The Life & Loss of the R.M.S. Titanic. [s.l.]: Amberley Books, 2012. ISBN 978-1848689275. 
• EATON, John P.; HAAS, Charles A. Titanic: Triumph and Tragedy. 2. vyd. [s.l.]: W.W. Newton & Company, 1995. ISBN 0-393-03697-9. 
• LORD, Walter. A Night to Remember. Příprava vydání Nathaniel Hilbreck. [s.l.]: Owl Books, 2004. ISBN 0-8050-7764-2. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benjamin Guggenheim na Wikimedia Commons
• Benjamin Guggenheim v Internet Movie Database (anglicky)
• Encyclopedia Titanica Biography of Benjamin Guggenheim
• Benjamin Guggenheim na Titanic-Titanic.com
• Encyclopedia Titanica Biography of Emma Sägesser