Benjamin Urban
Benjamin Urban | |
---|---|
Narození | 25. listopadu 1906 Jakubovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. října 1949 (ve věku 42 let) Věznice na Cejlu Československo |
Národnost | německá |
Povolání | truhlář |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Benjamin Urban (25. listopadu 1906 Jakubovice – 3. října 1949[1] Věznice na Cejlu) byl český stolař a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1949 popraven.
Životopis
Narodil se v roce 1906 v Jakubovicích otci Benjaminovi, tesařovi, a matce Anně.[2][3] Měl rovněž dva sourozence, bratra Cyrila a sestru Františku. V mládí se vyučil stolařem a do roku 1943 tuto profesi i vykonával. V roce 1943 byl nuceně odeslán do Düsseldorfu, kde pomáhal odklízet škody po leteckém bombardování. Po návratu z Německa pracoval jako lesní dělník a zapojil se do protinacistického odboje. V srpnu 1945 se přestěhoval do Hrabišína, kde pracoval jako zemědělec. Byl členem sociálnědemokratické strany. Se svou ženou Františkou měl tři děti.[4]
Po Únoru 1948
Po komunistickém převratu v roce 1948 se zřejmě v únoru 1949 stal členem protikomunistického odboje. V rámci své odbojové činnosti měla skupina například shromažďovat zbraně, páchat krádeže a různá přepadení. V dubnu 1949 byl však zatčen poté, co byla činnost skupiny rozkryta. Po zatčení byl Urban vzat do vazby, kde byl poté mučen a v květnu 1949 obviněn z řady trestných činů. V červnu 1949 byl v politickém procesu za trestné činy velezrady, loupeže, nedokonané vraždy, podvodu, omezování osobní svobody a hanobení republiky odsouzen k trestu smrti a ztrátě občanských práv. V červenci 1949 rozsudek potvrdil po Urbanově odvolání také Nejvyšší soud. Neúspěšná byla rovněž Urbanova žádost o udělení prezidentské milosti.[4] Popraven byl v říjnu 1949 spolu s Janem Sedláčkem.[5] Několik dalších osob bylo v procesu odsouzeno k dlouholetým trestům odnětí svobody včetně dvou doživotních trestů. Po sametové revoluci byl v lednu 1991 rehabilitován v případech trestného činu velezrady a hanobení republiky. V březnu 1994 byl rehabilitován zcela. Symbolicky byl pohřben na Ďáblickém hřbitově v Praze.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Benjamin Urban. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c TRKAN, Tomáš. Skupina „Jan Sedláček a spol.“ před Státním soudem v Brně. , 2021 [cit. 2024-07-02]. . Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. . Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Symbolický hrob: Benjamin Urban (* 1906 - † 1949) na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově v Praze. Čestné pohřebiště bylo zbudováno při severní zdi Ďáblického hřbitova v devadesátých letech dvacátého století v místě, kde byly hromadně pohřbívány oběti protikomunistického odboje.