Benjamin Urban

Benjamin Urban
Narození25. listopadu 1906
Jakubovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. října 1949 (ve věku 42 let)
Věznice na Cejlu
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostněmecká
Povolánítruhlář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Benjamin Urban (25. listopadu 1906 Jakubovice3. října 1949[1] Věznice na Cejlu) byl český stolař a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1949 popraven.

Životopis

Symbolický hrob na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově v Praze

Narodil se v roce 1906 v Jakubovicích otci Benjaminovi, tesařovi, a matce Anně.[2][3] Měl rovněž dva sourozence, bratra Cyrila a sestru Františku. V mládí se vyučil stolařem a do roku 1943 tuto profesi i vykonával. V roce 1943 byl nuceně odeslán do Düsseldorfu, kde pomáhal odklízet škody po leteckém bombardování. Po návratu z Německa pracoval jako lesní dělník a zapojil se do protinacistického odboje. V srpnu 1945 se přestěhoval do Hrabišína, kde pracoval jako zemědělec. Byl členem sociálnědemokratické strany. Se svou ženou Františkou měl tři děti.[4]

Po Únoru 1948

Po komunistickém převratu v roce 1948 se zřejmě v únoru 1949 stal členem protikomunistického odboje. V rámci své odbojové činnosti měla skupina například shromažďovat zbraně, páchat krádeže a různá přepadení. V dubnu 1949 byl však zatčen poté, co byla činnost skupiny rozkryta. Po zatčení byl Urban vzat do vazby, kde byl poté mučen a v květnu 1949 obviněn z řady trestných činů. V červnu 1949 byl v politickém procesu za trestné činy velezrady, loupeže, nedokonané vraždy, podvodu, omezování osobní svobody a hanobení republiky odsouzen k trestu smrti a ztrátě občanských práv. V červenci 1949 rozsudek potvrdil po Urbanově odvolání také Nejvyšší soud. Neúspěšná byla rovněž Urbanova žádost o udělení prezidentské milosti.[4] Popraven byl v říjnu 1949 spolu s Janem Sedláčkem.[5] Několik dalších osob bylo v procesu odsouzeno k dlouholetým trestům odnětí svobody včetně dvou doživotních trestů. Po sametové revoluci byl v lednu 1991 rehabilitován v případech trestného činu velezrady a hanobení republiky. V březnu 1994 byl rehabilitován zcela. Symbolicky byl pohřben na Ďáblickém hřbitově v Praze.[4]

Odkazy

Reference

  1. Benjamin Urban. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. 
  2. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. 
  3. Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. 
  4. a b c TRKAN, Tomáš. Skupina „Jan Sedláček a spol.“ před Státním soudem v Brně. , 2021 [cit. 2024-07-02]. . Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. . Dostupné online.
  5. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Benjamin Urban (1906 1949) Dablicky Hrbitov Praha.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Symbolický hrob: Benjamin Urban (* 1906 - † 1949) na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově v Praze. Čestné pohřebiště bylo zbudováno při severní zdi Ďáblického hřbitova v devadesátých letech dvacátého století v místě, kde byly hromadně pohřbívány oběti protikomunistického odboje.