Benno Beneš

Pater Benno Beneš, SDB
řeholní kněz
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	salesiáni
Noviciát	1966
Sliby
doživotní	1970
Svěcení
Kněžské svěcení	1972 Poznaň
Osobní údaje
Datum narození	19. dubna 1938
Místo narození	Osek, Československo Československo
Datum úmrtí	1. prosince 2020 (ve věku 82 let)
Místo úmrtí	Řepy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benno Beneš (19. dubna 1938 Osek – 1. prosince 2020 Praha-Řepy) byl český římskokatolický kněz, v letech 1993 až 1999 provinciál české salesiánské provincie.

Životopis

Ve svém rodišti chodil do základní školy. V Oseku na něj zapůsobili salesiáni, kteří po válce přišli do zdejšího kláštera, kde působili od roku 1946 až do likvidace kláštera v roce 1950. Se salesiány udržoval kontakt i během docházky na chemickou průmyslovou školu v Mostě. ^[1]

Po vojenské základní službě pracoval v uhelné laboratoři v Oseku. V roce 1965 odešel na nové pracoviště do Výzkumného ústavu paliv v Praze. V roce 1967 se stal salesiánem. Věnoval se práci s mládeží, jezdil se studenty na letní pobyty, mimo jiné do Bulharska a Rumunska. V roce 1972 byl v Poznani tajně vysvěcen na kněze. Od roku 1973 byl zástupcem provinciála salesiánů.

V roce 1993 byl jmenován na šest let provinciálem české provincie. Staral se o misie v Bulharsku, působil na salesiánské škole Jabok v Praze.^[1] Provinciálem byl do roku 1999, poté od roku 2003 působil v salesiánské komunitě v Teplicích.

V roce 2015 obdržel v Mostě Zlatou holubici míru, ocenění za zásluhy o porozumění mezi národy. Oceněn byl jeho příspěvek k dialogu a smíření mezi Čechy a Němci a úsilí o odbourávání nežádoucích historických bariér v regionu.^[2]

Zemřel 1. prosince 2020 u sester boromejek v Domově sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benno Beneš na Wikimedia Commons
• Vzpomínky k 70. narozeninám B. Beneše Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.
• Volali na mě: „Germán, germán!“ (rozhovor v KT 12/2015