Benzoan sodný

Benzoan sodný
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	natrium-benzoát
Ostatní názvy	Sodná sůl kyseliny benzoové Benzoát sodný Benzenkarboxylát sodný Sodná sůl kyseliny dracylikové Sodná sůl kyseliny fenylkarboxylové[zdroj?]
Anglický název	Sodium benzoate
Německý název	Natriumbenzoat
Funkční vzorec	C6H5COONa
Sumární vzorec	C7H5NaO2
Vzhled	Bílá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	532-32-1
SMILES	O=C([O-])C1=CC=CC=C1.[Na+]
Číslo RTECS	DH6650000
Vlastnosti
Molární hmotnost	144,11 g/mol
Teplota tání	410–430 °C
Teplota varu	rozklad
Hustota	1,44 g/cm3
Disociační konstanta pKa	9,8
Rozpustnost ve vodě	66 g/100 ml (20 °C)
Bezpečnost
GHS07 [1] Varování[1]
R-věty	Žádné nebezpečí
S-věty	Žádné nebezpečí
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benzoan sodný (natrium-benzoát) je sodná sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod svým E kódem E 211. Dále má také své uplatnění v pyrotechnice.

Výskyt

Kyselina benzoová, její soli a estery jsou běžně obsaženy ve většině ovoce, především v bobulovitých plodech. Brusinky jsou velmi bohatým zdrojem benzoové kyseliny. Kromě ovoce se benzoáty přirozeně vyskytují v houbách, skořici, hřebíčku a několika mléčných výrobcích (jako výsledek bakteriálního kvašení). Pro komerční účely je tato látka připravována chemicky z toluenu.

Příprava

Benzoan sodný může být v laboratoři připraven neutralizací kyseliny benzoové hydroxidem sodným. Při této reakci vzniká benzoan sodný a voda.

C₆H₅COOH + NaOH → C₆H₅COONa + H₂O

Použití

Kyselina benzoová (E210) a benzoáty jsou používány jako konzervační prostředky v kyselých výrobcích proti kvasinkám a plísním. Jsou neúčinné proti bakteriím a v produktech s pH 5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší rozpustnosti.

Dále se také benzoan sodný používá v pyrotechnice jako pohon do pískavých složí, s chloristanem draselným jako oxidačním činidlem, obvykle v poměru 3:7.^[2] Po nalisování a zapálení tato směs vydává pískavé zvuky. Nicméně užití této směsi jako raketového paliva má i své stinné stránky, totiž při nesprávném nebo přílišném nalisování může směs způsobit výbuch, jelikož je velmi citlivá na nárazy.

Rovnice spalování benzoanu sodného:

2 C₆H₅COONa + 15 O₂ → 14 CO₂ + 4 H₂O + 2 NaOH

Nebezpečí

• Denní příjem benzoanu sodného je doporučen do 5 mg/kg tělesné hmotnosti.^[zdroj?]
• V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat histamin a způsobovat pseudoalergické reakce.
• V kombinaci s vitamínem C (neboli E300) se tvoří benzen, který je silný Karcinogen.
• Může poškozovat strukturu DNA působí jako Teratogen
• Může vyvolávat dědičné choroby jako je Parkinsonova nemoc.
• Z těchto i dalších důvodů je v některých státech použití benzoanu sodného omezeno jen na úzký okruh potravin: Nealkoholické nápoje, sirup, sojová omáčka (max 0,6g/kg), margarín (max. 1g/kg), kaviár (max 2,5g/kg).
• V ČR se benzoan sodný neboli E211 používá široce. Je v českých džusech, českých salátech s majonézou, v českých nakládaných okurkách a mnoha výrobcích made in ČR. Dříve se prodával jako bílý prášek v sáčku pod názvem "PETOL" jako konzervační prostředek pro domácnost - působí bakteriostaticky a fungistaticky. V ovocných zavařeninách a kompotech se měnil na benzen (díky vitamínu C), navíc byla často překročena jeho maximální dávka (0,1% váhy potraviny). Jeho výroba byla zakázána.
• Celosvětová výroba benzoanu sodného se odhaduje na 60 000 tun ročně. WHO varuje před zatížením životního prostředí tímto jedem[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benzoát sodný na Wikimedia Commons