Beranovka
Beranovka | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Teplá |
Okres | Cheb |
Kraj | Karlovarský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°56′31″ s. š., 12°50′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 10 (2021)[1] |
Katastrální území | Beranovka (3,82 km²) |
PSČ | 364 61 |
Počet domů | 12 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Beranovka | |
Další údaje | |
Kód části obce | 75965 |
Kód k. ú. | 675962 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Beranovka (dříve Německý Beranov[3] (německy Deutsch Borau)[4] je vesnice, část města Teplá v okrese Cheb. Nachází se asi 4,5 km na jih od Teplé. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[5]
Beranovka je také název katastrálního území o rozloze 3,82 km2.[6]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1233.[7] Vesnice patřila k majetkům v držení premonstrátů kláštera Teplá. Během husitských válek byla ves dvakrát zničena a zanikla, ale došlo k její obnově. V červenci 1624 zde vypukl mor a až na čtyři osoby ve dvou dvorech celá ves vymřela. Zbylé dvory zůstaly po léta liduprázdné. Postupně byla ves dosídlena ke konci 17. století. Obyvatelé chodili do na mše do kostela ve Svatém Vojtěchu, kam ves farně spadala. Konaly se zde rovněž svatby, křty a na tamním hřbitově byli občané Beranovky pohřbíváni až do roku 1945. Do Svatého Vojtěcha chodily děti do školy. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se Beranovka téměř vylidnila a zástavba prořídla. V pozdější době začala vesnice sloužit jako rekreační místo chalupářů, kteří zachránili řadu stavení, která by se jinak rozpadla.[4]
V letech 1850–1869 byla vesnice součástí obce Bezvěrov, v letech 1880–1950 samostatnou obcí, v letech 1961–1974 součástí obce Křepkovice a od 1. ledna 1975 se stala součástí města Teplá.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 182 obyvatel, všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 168 | 199 | 207 | 172 | 186 | 182 | 177 | 58 | 65 | 33 | 10 | 5 | 8 | 28 |
Počet domů | 26 | 28 | 28 | 29 | 29 | 29 | 32 | 23 | - | 8 | 4 | 7 | 8 | 12 |
Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů v Křepkovicích |
Další fotografie
- Příjezd do vlastní vesnice
- (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Dům čp. 30
- Památník na návsi
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ a b Beranovka. Tepelský zpravodaj. Srpen 2020, čís. 8, s. 7.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 268.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 354.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Deutsch Borau. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 309.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Beranovka na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Beranov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Beranovka na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Památník na návsi ve vesnici Beranovka u Mariánských Lázní
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Dům čp. 30 v Beranovce, části Teplé
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Příjezdová cesta do vesnice Beranovka u Mariánských Lázní
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Příjezdová cesta do vesnice Beranovka u Mariánských Lázní