Berberské jazyky

Berberské jazyky
Přibližné rozšíření
Přibližné rozšíření
Rozšířeníseverní Afrika (Alžírsko, Maroko, Niger, Mali, Burkina Faso, Libye, Tunisko, Egypt) a diaspora v Evropě
Počet mluvčíchpřibližně 45 milionů
Počet jazyků~20
KlasifikaceAfroasijské jazyky
ISO 639-2ber
Dělení
Dělení
  • východní skupina
  • severní skupina
  • tamašek
  • zenaga
  • jazyky nezařazené
    (numidština †, guančtina †)

Berberské jazyky jsou větví afroasijské jazykové rodiny, do níž patří jazyky čadské, egyptština a dále jazyky kušitské, omoské a semitské.

Berberskými jazyky se hovoří v severní Africe a většinou koexistují s arabštinou. Patří k nim tamašek (tuaregština), riff (tarafit), kabylština a také již vymřelý jazyk Kanárských ostrovů guančtina.

Historie a vývoj jazyků

Nejstarším důkazem o berberských jazycích jsou dvě slova na stéle egyptského faraóna Antefa II. (11. dynastie), kde se uvádějí jména libyjských psů. Rovněž lze některá egyptská osobní jména identifikovat jako berberská. Obecně se má za to, že značně nesrozumitelný libyjský jazyk, ve kterém se v severní Africe nalezlo na tisíc nápisů, je raná berberština. Několik staletí před naším letopočtem přišla v důsledku fénické kolonizace berberština do styku s féničtinou, o čemž svědčí fénické výpůjčky v současných berberských jazycích. V této době převzali Berbeři punské písmo a z něho se vyvinula libyjsko-berberská abeceda tifinaġ, která je dosud příležitostně užívána některými berberskými národy, například Tuaregy. Po dobytí severní Afriky Římany převzala berberština větší množství latinských slov. Od té doby až do islámské expanze byla berberská nářečí kontinuálně rozšířena od Egypta k Atlantiku. V jejím důsledku pronikla do severní Afriky arabština a zejména v severních oblastech došlo k naprostému roztříštění berberského jazyka. Oba jazyky se navzájem ovlivnily, ovšem arabský vliv na berberská nářečí byl daleko silnější, a proto se ve slovníku současných berberských jazyků vyskytuje velké množství arabských výpůjček. V nedávné době do berberských jazyků pronikla slova z evropských jazyků, především francouzštiny.

Gramatika

Podstatná jména

U podstatných jmen rozeznáváme rod ženský a mužský, číslo a dva pády (základní a předmětný).

Přídavná jména

Přídavná jména se dělí na dva typy - volná a příklonková a rozeznáváme u nich číslo, dva rody a tři pády.

Slovesa

Při časování sloves rozeznáváme osobu, číslo, čas, způsob, slovesný i jmenný rod a vid. Minulé časy jsou obecně čtyři - aorist, silný aorist (v dokonavém a nedokonavém vidu), perfektum a negativní perfektum. Některé berberské jazyky mají ještě další dva minulé časy.

Fonologie

Zvukový systém berberských jazyků je ve značné míře podobný. Souhlásky se vyznačují vlastnostmi typickými pro afroasijské jazyky, jako je zdvojení znělých nebo existence faryngalizovaných souhlásek. S ohledem na významný vliv arabštiny je třeba brát tyto podobnosti s jistou rezervou. Fonémy [sˁ], [h] a [ʕ] jsou tak shodné s arabštinou, že je nelze považovat za původní berberské. Následující tabulka uvádí protoberberské fonémy dle Kossmanna[1] (přitom [ɣ] a [q] jsou alofony). *Vysvětlení zkratek n. = neznělé, z. = znělé, f. = faryngalizované

 biabiálylabiodentályalveolárypalatályveláryuvuláry
n.z.f.n.z.f.n.z.f.n.z.f.n.z.f.n.z.f.
Plozivy b    tdcɟ kg q  
Nazály m     n          
Vibranty      r           
Frikativy β f  szç   ɣ    
Aproximanty
a laterální aproximanty
 w     l  ʎ       

Na druhé straně samohlásky nejsou u berberských jazyků jednotné, na severu to jsou a, i, u a ə, na jihu to jsou dlouhé a:, e:, i:, o: a u: a krátké ə a æ. Jejich rozsáhlý rejstřík prakticky znemožňuje zrekonstruovat původní protoberberštinu.

Písmo

Arabiský rukopis v berberském nářečí tašelhit

Přestože berberská kultura byla dlouhodobě postavena na ústní tradici, existují starobylé písemné památky ve formě nápisů na skalách a artefaktech. Jsou psány zleva doprava libyjsko-berberskou abecedou, která vznikla z punského písma a která se používala mezi 3. stoletím př. n. l. a 3. stoletím n. l. Abeceda měla dvě varianty: východní se 24 znaky, z nichž 22 je rozluštěno, a západní, primitivnější, o 13 znacích. Z libyjsko-berberské abecedy se u Tuaregů vyvinulo písmo tifinaġ, které tradičně nezaznamenávalo kromě koncovek samohlásky. Po islamizaci začali severní Berbeři používat upravené arabské písmo. Z pozdější doby se občas se vyskytují písemnosti, ve kterých jsou do písma tifinaġ vloženy arabské znaky pro samohlásky. Ve 20. století vznikla úpravou písma tifinaġ nová abeceda, která se používá především v Libyi a Maroku, v Nigeru je nazývána šifinaġ. Na druhé straně latinka převládá v Alžírsku, Mali a Nigeru.

Dělení

Přestože neexistuje název pro souhrn berberských jazyků, tradiční věda je považuje za jazyk, který se rozpadá na několik desítek, nebo dokonce několik stovek jednotlivých dialektů. Jejich vlastní označení tamazight, tamašek, tamahaq jsou dialektickými varietami stejného slova. Současná věda se zhruba od druhé poloviny 20. století přiklání k názoru, že jde spíše o jednotlivé jazyky. Hlubší klasifikace na nářečí a jejich skupiny je značně problematická, protože rozšíření jazyků, zejména severní skupiny, je nesouvislé.

Jazyky s největším počtem rodilých mluvčích (každý zhruba 3 milióny) jsou tamazight a tašelhit v Maroku a kabylština v Alžírsku. Největší souvislou oblast rozšíření má jazyk kočovných Tuaregů tamašek (~ 1,7 miliónu km²). Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue;[2] mrtvé jazyky jsou označeny †.

Východní skupina
jazyknářeční skupinadialektodhadovaný počet mluvčíchzkratkaoblastpísmopoznámka
awdžíla-sokna awdžíla3 000aujLibye  
 sokna5 600swnLibye  
siwa  30 000sizEgypt  
Severní skupina
jazyknářeční skupinadialektodhadovaný počet mluvčíchzkratkaoblastpísmopoznámka
atlaská berberština tamazight3 000 000tzm Archivováno 1. 11. 2011 na Wayback Machine.Marokoarabské, latinka, tifinaġ 
 tašelhit3 000 000shiMaroko (Střední Atlas)arabské, tifinaġ 
 židovská berberština2 000jbe Archivováno 23. 10. 2012 na Wayback Machine.Izraelhebrejsképůvodně Vysoký Atlas, přesídlení 1950-60
kabylština  3 000 000kab Archivováno 22. 1. 2009 na Wayback Machine.Alžírskoarabské, latinka, tifinaġ 
zenativýchodníghadamès12 000gha Archivováno 19. 11. 2007 na Wayback Machine.Libye, Tunisko  
nafusi260 000jbn Archivováno 23. 10. 2012 na Wayback Machine.Libye, Tuniskoarabské 
senedsdsTunisko  
 ghomaragho Archivováno 13. 8. 2011 na Wayback Machine.Maroko pro rif vzájemně srozumitelné (1939)
mzab-warglatagargrent5 000ouaAlžírsko  
tamazight (temacine)6 000tjoAlžírsko  
taznatit40 000grrAlžírsko  
tumzabt70 000mzbAlžírsko  
rífsinhadžasjsMaroko  
tarifit1 700 000rifMarokoarabské, latinka, tifinaġ 
šawíjatašawit9 000shyAlžírskoarabské, latinka, tifinaġ 
tidikelttamazight (tidikelt)1 400 000tiaAlžírskoarabské, latinka, tifinaġ 
šenwa  76 000cnu Archivováno 3. 10. 2012 na Wayback Machine.Alžírsko  
Tamašek
jazyknářeční skupinadialektodhadovaný počet mluvčíchzkratkaoblastpísmopoznámka
tamašeksevernítamahaq (tahaggart)62 000thv Archivováno 1. 11. 2011 na Wayback Machine.Alžírsko, Libye, Nigerarabské, tifinaġ 
jižnítamajaq (tawallammat)640 000ttq Archivováno 19. 1. 2012 na Wayback Machine.Niger, Malilatinka, tifinaġpřechodně v důsledku kočování i Nigérie
tamajeq (tayart)250 000thz Archivováno 19. 1. 2012 na Wayback Machine.Nigerlatinka, tifinaġ 
tamašeq280 000taq Archivováno 1. 11. 2011 na Wayback Machine.Mali, Burkina Fasolatinka, tifinaġ 
Zenaga
jazyknářeční skupinadialektodhadovaný počet mluvčíchzkratkaoblastpísmopoznámka
zenaga  200zenMauritánie  

Odkazy

Reference

  1. KOSSMANN, Maarten. Essai sur la phonologie du proto-berbère. Köln: Rüdiger Köppe Verlag, 1999. 314 s. ISBN 978-3-89645-035-7. (francouzsky) 
  2. LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Berber. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Berbers.png
Distributions of Berbers in western North Africa.
Legend
  • Dark Blue : Tuaregs
  • Purple : Zaians (Middle-Atlas mountains Berbers, also called Amazighs in a specifically sense or Brabers)
  • Yellow : Riffis
  • Light purple : Chenwis
  • Red : Kabyles
  • Green : Chawis
  • Orange : Saharian Berbers (Zenagas, Mozabites, Siwis)
  • Light Blue : Chleuhs
Credits
  • Created by Ayadho.
  • Based on an older version uploaded by Agurzil.
  • I didn't keep the legend within to let it be reusable in every language.
MuhammadAwzal-Al Hawd-Leiden MS Or 23.354.jpg
Photocopy of the first page of a manuscript of Muḥammad in 'Alī Awzal, al-Ḥawd part I, Leiden MS Or. 23.354. Original size of written area 180 x 110 mm. Adapted from N van den Boogert (1997) Berber Literary Tradition of the Sous, Plate 1.