Berežská župa (Československo)

Berežská župa
Území
Sídlo župyBerehovo (1919–1921)
Mukačevo (1921–1926)
ZeměPodkarpatská Rus
Zeměpisné souřadnice48°18′ s. š., 22°39′ v. d.
Vznikzáří 1919[1]
Zánik1. července 1926[2]
Základní informace
Rozloha3 347 km²[3]
Počet obyvatel216 395 (1921)[3]
Hustota zalidnění64,7 obyv./km²
Počet okresů5 + město Mukačevo (1924)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berežská župa (v letech 1921–1926 někdy též Mukačevsko-berežská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Podkarpatské Rusi v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena převážně vydělením z uherské Berežské župy. Existovala v letech 1919–1926, původně měla rozlohu 2 899 km², po roce 1921 pak 3 347 km². Jejím správním centrem bylo v letech 1919–1921 Berehovo a následně do roku 1926 Mukačevo.

Historický vývoj

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Když československá armáda obsadila v první polovině roku 1919 většinu Podkarpatské Rusi, byla dne 6. června 1919, kvůli konsolidaci poměrů na tomto území během odchodu maďarských komunistických a rumunských jednotek, neoficiálně vyhlášena vojenská diktatura pod velením francouzského generála v československých službách Edmonda Hennocquea. Podkarpatská Rus byla postupně rozčleněna na čtyři župy, které vycházely z administrativních celků vytvořených zde Uherskem. Jedním z těchto celků byla i Berežská župa, která vznikla z jižní části původní uherské Berežské župy. Samotné Berehovo bylo československým vojskem pod velením Jana Hostaše obsazeno 22. července 1919.[4][5] V Berehově byla v září 1919 zřízena expozitura mukačevského županského úřadu, ještě v témže roce však začal úřad vykonávat svou činnost jako samostatný s plnou působností.[6] Při reorganizaci podkarpatoruských žup v roce 1921 získala Berežská župa část území zrušené Mukačevské župy, zatímco část jejího stávajícího území nově připadla župě Marmarošské.

Expozituru županského úřadu vedl rusínský právník Ivan Želtvaj, pozdější župan Užhorodské župy.[7] V čele župy měl stát vládou jmenovaný župan, došlo však pouze k jmenování dočasného správce župy. Tím byl pravděpodobně až do září 1921 Antonín Licht,[8] který se po sloučení berežské a mukačevské župy k 15. září 1921 vzdal politické služby na Podkarpatské Rusi.[9] Sídlo župy se nacházelo v Berehovu, po reorganizaci žup v roce 1921 v Mukačevu.[10]

Berežská župa existovala do 30. června 1926. K 1. červenci 1926 byly všechny župy na Podkarpatské Rusi sloučeny v jedinou, Podkarpatoruskou župu.[2][10]

Geografie

Berežská župa se nacházela na jižní Podkarpatské Rusi, v okolí řek Tisy a Boržavy. Na západě sousedila s Užhorodskou župou, na severu původně s Mukačevskou župou (zrušena 1921), na východě pak s Marmarošskou župou. Jižní hranice byla zároveň státní hranicí s Maďarskem, od roku 1921 byla severní hranice župy zároveň státní hranicí s Polskem.[11]

Administrativní členění

Před reorganizací v roce 1921 se Berežská župa členila na pět slúžňovských okresů (Berehovo, Chust, Iršava, Kosino a Sevluš) a jedno město se zřízeným magistrátem (Berehovo), které bylo na úrovni okresu. Po roce 1921 se situace kvůli snižování počtu okresů měnila, a nakonec byla Berežská župa tvořena pěti slúžňovskými okresy (Berehovo, Iršava, Mukačevo, Svalava a Nižní Verecky) a jedním magistrátním městem (Mukačevo).[1][12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ŠVORC, Peter. Zakletá zem: Podkarpatská Rus 1918–1946. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-754-2. S. 87–88. 
  2. ↑ a b Vládní nařízení č. 84/1926 Sb., o reorganisaci župní správy v území Podkarpatské Rusi. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
  3. ↑ a b Státní úřad statistický: Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921. Praha. 1924.
  4. ↑ POP, Ivan. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-237-6. S. 298. 
  5. ↑ SZAKÁL, Imre. A csehszlovák hatalomátvétel Beregszászban az elsõ világháborút követően. Honismeret. 2016, čís. 2, s. 23. Dostupné online. 
  6. ↑ SCHELLE, Karel. Správní organizace Podkarpatské Rusi v meziválečném Československu [online]. Pravnilabyrint.cz, 2015-07-30 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ SZAKÁL, Imre. [egymásra zuhanó sűrű történések…” A csehszlovák hatalomátvétel Beregszászban az első világháborút követően]. In: KÓNYA, Peter. Prvá svetová vojna v Karpatoch. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity v Prešove, 2016. ISBN 978-80-555-1717-9. S. 295–30. (maďarsky)
  8. ↑ A beregszászi magyar gimnázium története 1864 - 1989. Budapest: [s.n.], 1990. S. 20. 
  9. ↑ Změny v politické službě na Podkarpatské Rusi. Lidové noviny. 1921-10-20, s. 5. Dostupné online. 
  10. ↑ a b RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdalena. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-7429-768-7. S. 55–56. 
  11. ↑ GALLO, Lucie. Populační vývoj na Podkarpatské Rusi od roku 1918. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce Zdeněk Pavlík. s. 85. Dostupné online.
  12. ↑ POLÁŠEK, Vladimír; PAVLOV, Andrej. Demografický vývoj Podkarpatské Rusi v letech 1919-1937 [online]. Czechdemography.cz [cit. 2020-04-24]. S. 17. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“