Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)
Berezina | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 613 km |
Plocha povodí | 24 500 km² |
Průměrný průtok | 145 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Minská vysočina 54°53′45,9″ s. š., 27°45′20,13″ v. d. | |
Ústí | |
Dněpr 52°32′59″ s. š., 30°15′0″ v. d. | |
Protéká | |
Bělorusko (Brestská, Vitebská, Mohylevská, Homelská oblast) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dněpr | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Berezina (bělorusky Бярэзіна, rusky Березина) je řeka v Brestské, Vitebské, Mohylevské a Homelské oblasti v Bělorusku. Je dlouhá 613 km. Povodí řeky je 24 500 km².
Průběh toku
Pramení severně od Minské vysočiny a protéká Středoberezinskou rovinou. Břehy na horním toku jsou nízké a převážně bažinaté. Pod městem Barysaŭ (rusky Borisov) je pravý břeh zvýšený. Ústí zprava do Dněpru.
Přítoky
Vodní režim
Průměrný roční průtok vody v ústí činí 145 m³/s.
Využití
Vodní doprava je možná od ústí k přítoku Serguč nad Borisov v délce 505 km. Spolu s touto řekou je součástí Berezinské vodní soustavy, která spojuje povodí Dněpru a Daugavy. Na řece leží města Borisov a Bobrujsk.
Historie
Řeka byla od 18. do 20. století důležitou strategickou hranicí, která hrála velkou roli ve válkách Ruska se Švédskem, Francií a Německem. Nejznámější je Bitva na Berezině, k níž došlo během Napoleonova tažení do Ruska v roce 1812. V létě 1920 během sovětsko-polské války provedla na řece sovětská vojska dva útoky. Během 2. světové války došlo na řece k tuhým bojům v roce 1941 v rámci příhraničních bitev a v roce 1944 v rámci Operace Bagration.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Березина“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Berezina na Wikimedia Commons