Bergmanova cyklizace

Bergmanova cyklizace, též označovaná jako Masamuneova-Bergmanova cyklizace, Masamuneova-Bergmanova reakce nebo Masamuneova-Bergmanova cykloaromatizace je přesmyková reakce, ke které dochází při zahřívání endiynů za přítomnosti vhodných donorů vodíku a tvorbě derivátu benzenu.[1][2] Objevili ji japonsko-americký chemik Satoru Masamune a americký chemik Robert G. Bergman.

Jedná se o nejdůkladněji prozkoumanou cykloaromatizační reakci.[3]

Bergmanova cyklizace
Bergmanova cyklizace

Reakce začíná pyrolýzou (za teploty nad 200 °C) za vzniku velmi reaktivního para-benzynového biradikálu. Radikál reaguje s donorem vodíku, například cyklohexa-1,4-dienem, čímž vznikne derivát benzenu. Při použití tetrachlormethanu se vytvoří 1,4-dichlorbenzen a s methanolem vzniká benzylalkohol.

Pokud je enynová skupina součástí 10členného uhlovodíkového kruhu, jako je cyklodeka-3-en-1,5-diyn, a reaktant tak má vysoké kruhové napětí, tak může reakce proběhnout i při 37 °C.

Bergmanova reakce cyklodeka-3-en-1,5-diynu

Takové 10členné kruhy obsahují i některé přírodní sloučeniny, například kalicheamicin; bylo přitom zjištěno, že jsou uvedené látky cytotoxické. Tyto látky vytvářejí výše popsané radikály, které způsobují jedno- i dvoustranná přerušení DNA.[4] Probíhají pokusy využít tyto vlastnosti v lékařství, konkrétně u monoklonálních protilátek, jako je mylotarg.[5]

Biradikálově pravděpodobně vznikají také některé biomolekuly nalezené u mořských organismů, například sporolidy, obsahující chlorbenzenové skupiny; zdroji halogenů jsou zde halogenidové soli. Jako příklad lze uvést reakci endiyenu cyklodeka-1,5-diyn-3-enu, bromidu lithného (jako zdroje halogenu) a kyseliny octové (jež je zdrojem vodíku) v dimethylsulfoxidu při 37 °C:[6][7]

Bergmanova cyklizace s využitím bromidu lithného

Reakce je vůči endiynu prvního řádu a krok určující rychlost představuje tvorba p-benzynu A. Následně halogenid dodá dva elektrony za vzniku nové vazby Br-C a elektron radikálu se přesune na přechodnou vazbu C1-C4, čímž utvoří aniontový meziprodukt B. Tento anion, protože je silnou zásadou, odštěpí protony z dimethylsulfoxidu a vytvoří konečný produkt. V průběhu reakce se nikdy nevytvoří dibromidový nebo divodíkový produkt (tetralin).

Vratná Bergmanova cyklizace diynu spouštěná špičkou mikroskopu atomárních sil: model (nahoře) a obrázek v nepravých barvách (dole)

V roce 2015 vědci z IBM provedli vratnou Masamuneovu-Bergmanovu cyklizaci diynu spuštěnou špičkou mikroskopu atomárních sil a pořídili obrázky jednotlivých molekul diynu účastnících se reakce.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bergman cyclization na anglické Wikipedii.

  1. N. Darby; C. U. Kim; J. A. Salaun; K. W. Shelton; S. Takada; S. Masamune. Concerning the 1,5-didehydro[10]annulene system. Journal of the Chemical Society D. 1971, s. 1516–1517. DOI 10.1039/C29710001516. 
  2. Richard R. Jones; Robert G. Bergman. p-Benzyne. Generation as an intermediate in a thermal isomerization reaction and trapping evidence for the 1,4-benzenediyl structure. Journal of the American Chemical Society. 1972, s. 660–661. DOI 10.1021/ja00757a071. 
  3. R. K. Mohamed; P. W. Peterson; I. V. Alabugin. Concerted Reactions that Produce Diradicals and Zwitterions: Electronic, Steric, Conformational and Kinetic Control of Cycloaromatization Processes. Chemical Reviews. 2013, s. 7089–7129. DOI 10.1021/cr4000682. PMID 23600723. 
  4. May D. Lee; George A. Ellestad; Donald B. Borders. Calicheamicins: discovery, structure, chemistry, and interaction with DNA. Accounts of Chemical Research. 1991, s. 235–243. DOI 10.1021/ar00008a003. 
  5. Luca Banfi; Andrea Basso; Giuseppe Guanti; Renata Riva. Design and synthesis of heterocycle fused enediyne prodrugs activable at will. Arkivoc. 2006, s. 261–275. Dostupné online. DOI 10.3998/ark.5550190.0007.719. 
  6. Charles L. Perrin; Betsy L. Rodgers; Joseph M. O'Connor. Nucleophilic Addition to a p-Benzyne Derived from an Enediyne: A New Mechanism for Halide Incorporation into Biomolecules. Journal of the American Chemical Society. 2007, s. 4795–4799. DOI 10.1021/ja070023e. PMID 17378569. 
  7. Stu Borman. Nucleophilic Addition to a p-Benzyne Derived from an Enediyne: A New Mechanism for Halide Incorporation into Biomolecules. Chemical & Engineering News. 2007-04-02, s. 4795–4799. Dostupné online. 
  8. Bruno Schuler, Shadi Fatayer, Fabian Mohn, Nikolaj Moll, Niko Pavliček, Gerhard Meyer, Diego Peña, Leo Gross. Reversible Bergman cyclization by atomic manipulation. Nature Chemistry. 2016, s. 220–224. DOI 10.1038/nchem.2438. PMID 26892552. Bibcode 2016NatCh...8..220S. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bergman cyclization nuclSubst.png
(c) V8rik, CC BY-SA 3.0
Bergman_cyclization_nuclSubst
Bergman cyclization IBM2.png
Autor: IBM, Licence: CC BY 4.0
Reversible Bergman cyclization induced by an AFM tip: model (top) and false-color AFM images (bottom)
Bergman cyclization.svg
Diagram depicting the chemical reaction known as the Bergman cyclization, including hexenediyne starting material, benzene diradical intermediate, and benzene product