Berlín

Berlín
Berlin
Berlín – znak
znak
Berlín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška34 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
spolková zeměBerlín
Administrativní dělení12 obvodů
Berlín
Berlín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha891,1 km²
Počet obyvatel3 664 088 (2021)[1]
Hustota zalidnění4 111,8 obyv./km²
Etnické složeníNěmci, Turci, Srbové, Arabové, Poláci
Náboženské složeníProtestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství, Judaismus, Sunnitský islám
Správa
StarostaFranziska Giffey (od 2021)
Vznik1244
Oficiální webwww.berlin.de
Telefonní předvolbamezinárodní: +49 30
z Německa: 030
PSČ10001–14199
Označení vozidelB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berlín (německy Berlin) je hlavní a největší město Německa a zároveň i spolková země Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) Berlín patří k největším městům v Evropě a je největším městem Evropské unie. Žije zde přibližně 3,66 milionu[1] obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína obývá přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě.

Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly (přítoku Labe) v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, kanály a jezera.

Existence města je prvně doložena ze 13. století. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství, jeho váha však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše. Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel, byť po druhé světové válce byl hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Její zbytky jsou dnes turistickou atrakcí a galerií (East Side Gallery). Po sjednocení Německa roku 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu (Reichstag).

Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale, nebo Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeií nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934, především z dílny Bruno Tauta. K dalším symbolům města patří Braniborská brána a berlínský televizní vysílač (Berliner Fernsehturm), nejvyšší stavba v Německu.

Dějiny města

Související informace naleznete také v článcích Dějiny Berlína a Rozdělení Berlína.
Pád Berlínské zdi, 1989

První historicky doložené zmínění Berlína pochází z roku 1244. Roku 1451 se Berlín stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů, 1701 pak hlavním městem Pruského království, 1871 hlavním městem nově založené Německé říše.

Berlín byl v minulosti tolerantním městem, kde nalezlo útočiště mnoho pronásledovaných uprchlíků, mimo jiné hugenoti z Francie (po r. 1685) a protestanti z Čech (po r. 1730), jejichž někteří potomci, žijící v tzv. Českém Rixdorfu (Böhmisch-Rixdorf), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky.[2] Ve dvacátých letech 20. století se z Berlína stává evropská metropole s bohatým politickým, vědeckým a hlavně kulturním životem. Tolerance končí roku 1933 příchodem Hitlera k moci.

Po druhé světové válce, kdy město bylo z velké části zničeno (např. 40 procent obytné plochy), byl Berlín rozdělen do čtyř okupačních sektorů. Počátkem studené války se Berlín dostal do středu konfliktů mezi vítěznými mocnostmi. Již roku 1948 dochází k Berlínské blokádě (kdy veškeré zásobování města se koná výlučně leteckým spojením) a posléze k politickému rozdělení města. K faktickému rozdělení dochází stavbou Berlínské zdi 13. srpna 1961.[3]

Po pádu Berlínské zdi roku 1989 začíná nová kapitola města. Berlín se stává městem se zázemím a hlavním městem SRN.

Geografie

Berlín leží na severovýchodě Německa, zhruba 70 km západně od hranic s Polskem, je obklopen spolkovou zemí Braniborsko (Brandenburg). Městem protéká řeka Spréva (Spree), vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové plochy; mimo mnoha parků a obdobných zelených ploch se na území města nachází i lesní porosty (17,9 % celkové plochy).

Průměrná výška nad mořem: 34 m n. m. Nejvyšší bod: Teufelsberg, 115 m n. m. (jedná se o umělý násyp, vzniklý ze zbytků stavebního materiálu vybombardovaných domů).

Vzdálenost Berlín–Praha činí kolem 350 km. Cesta vlakem trvá necelých pět hodin, cesta letadlem kolem 40 minut.

Obyvatelstvo

Struktura obyvatelstva podle věku a zaměstnání

Věková struktura obyvatel obce Berlín roku 2020

Věková struktura se po sjednocení Berlína normalizovala. Dřívější západní část města trpěla svou polohou: přes vysoký počet studentů bylo přestárnutí obyvatelstva aktuálním problémem, zejména vzhledem k omezenému počtu nových pracovních míst. Ve struktuře obyvatelstva podle zaměstnání je v popředí výrazně sektor služeb. Současná situace je charakterizována následujícími čísly (koncem roku 2002):

Věková strukturaStruktura podle sektorů
věkpodílvěkpodílsektorpodíl
pod 65,0 %20–4539,7 %zemědělství0,54 %
6–157,8 %45–6026,8 %výrobní odvětví19,27 %
15–205,3 %přes 6015,4 %služby80,19 %

Struktura obyvatelstva podle národností

Již Západní Berlín se vyznačoval relativně vysokým podílem cizinců. Z celkového počtu 1,8 milionu obyvatel (roku 1989) ve městě bydlelo např. 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců).

Struktura podle národnosti[4]
původabsolutněpodíl *)
Evropa339 0027,3 %
Evropská unie128 14827,7 %
Asie66 98314,4 %
Afrika17 7503,8%
Turecko116 66525,2%
Polsko42 8899,2%
Srbsko a Černá Hora24 3375,2%
Rusko14 0653,0%
Chorvatsko11 3782,5%
Bosna a Hercegovina10 4632,3%
*) podíl na počtu občanů neněmecké národnosti

Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu[4] činil celkový počet ve městě hlášených občanů neněmecké národnosti k 30. červnu 2006 463 723 (13,9 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel činí 3 398 205). K největším národnostním menšinám patří turecká národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané Polska a poté Srbska a Černé Hory.[5] Problematické je posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %), kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v Libanonu, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.

Trend dalšího růstu občanů neněmecké národnosti se prosazuje i nadále. K 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel; ve srovnání s 31. prosincem 2005 to znamená přírůstek o 1,5 procent.[6]

Pohled na Velkou synagogu, jednu z největších v Evropě

Uvedená čísla je ovšem třeba brát i v jiném ohledu s rezervou. Německo nerozlišuje mezi národností a státní příslušností. V Berlíně žije např. i velká skupina tzv. vystěhovalců ze zemí bývalého SSSR, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti němčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou ve výše uvedených číslech zachyceni.

V důsledku koncentrace obyvatel jiných národností do jistých obvodů nebo jejich částí má tento stav mimo kulturní pestrosti i negativní stránky – základní školy, kde podíl cizinců činí i přes 90 procent žáků, nejsou v některých čtvrtích Berlína výjimkou. Integrační modely sedmdesátých a osmdesátých let, zpočátku nadějné, ztroskotaly, částečně se dá hovořit o uzavřených ghettech různých menšin cizinců. Jedná se zejména o arabské resp. palestinské přistěhovalce či nositele azylu, ale též i o jistou část tureckého obyvatelstva, které v Berlíně žije mnohdy již ve třetí generaci (která je pak integrována méně než ona druhá).

V Berlíně existuje i velká židovská obec, se svými 11 000 členy (podle jiných údajů pak 13 000) největší židovská obec v Německu. V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. To znamená, že méně než jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust.

Berlín má v současnosti také jednu z největších izraelských diaspor na světě. Mnoho Izraelců bylo s to získat v posledních dvou desetiletích německé občanství, jelikož jejich prarodiče byli před druhou světovou válkou a holocaustem německými státními příslušníky. Smutnou zajímavostí je, že v mnoha případech se jednalo i o osoby, jež byly zavražděny v nacistických vyhlazovacích táborech (tj. ačkoliv oni sami za války zahynuli, většinou s celými rodinami, alespoň jeden jejich potomek ale holocaust nějakým způsobem přežil, po válce měl sám v Izraeli děti a zejména z generace zase jejich dětí – tj. z tzv. "Třetí generace" po holocaustu – dnes pocházejí tito optanti). V r. 2017 se jednalo o více než 33 tisíce osob[7]; počet Izraelců žijící a pracující v Německu je však ještě daleko větší. V souvislosti s tímto fenoménem je Berlín často v poslední době nazýván jako "izraelské hlavní město Evropy".

Správa

Související informace naleznete také v článku Volby v Berlíně.

Spolková země Berlín je vedle Hamburku a Brém jedním ze tří městských států Spolkové republiky Německo. V čele města stojí primátor (regierender Bürgermeister), volený poslaneckou sněmovnou (Abgeordnetenhaus).

Ve spolkových orgánech Německa je Berlín zastoupen 23 mandáty ve spolkovém sněmu a 4 mandáty ve spolkové radě. Strany, které v Berlíně kandidují při volbách, odpovídají až na malé výjimky stranám v Německu.

Od roku 2011 vládne v Berlíně tzv. velké koalice SPD a CDU.

Administrativní dělení

12 berlínských městských obvodů

Berlín se tradičně dělí do obvodů (Bezirk). Po sjednocení města měl Berlín 23 obvodů, zákonem o územní reformě z roku 1998 byl jejich počet k 1. lednu 2001 snížen na 12, přičemž v některých případech došlo ke sloučení bývalých západních a východních obvodů.

číslonázevrozloha (km²)počet obyvatel
(30.6.2018)[8]
hustota zalidnění
(obyv./km²)
1Berlin-Mitte39,47&0000000000379610.000000379 610&0000000000009618.0000009 618
2Friedrichshain-Kreuzberg20,16&0000000000285963.000000285 963&0000000000014185.00000014 185
3Pankow103,01&0000000000404534.000000404 534&0000000000003927.0000003 927
4Charlottenburg-Wilmersdorf64,72&0000000000338923.000000338 923&0000000000005237.0000005 237
5Spandau91,91&0000000000241905.000000241 905&0000000000002632.0000002 632
6Steglitz-Zehlendorf102,50&0000000000307088.000000307 088&0000000000002996.0000002 996
7Tempelhof-Schöneberg53,09&0000000000349265.000000349 265&0000000000006579.0000006 579
8Neukölln44,93&0000000000329767.000000329 767&0000000000007340.0000007 340
9Treptow-Köpenick168,42&0000000000267167.000000267 167&0000000000001586.0000001 586
10Marzahn-Hellersdorf61,74&0000000000267452.000000267 452&0000000000004332.0000004 332
11Lichtenberg52,29&0000000000288320.000000288 320&0000000000005514.0000005 514
12Reinickendorf89,46&0000000000263920.000000263 920&0000000000002950.0000002 950

Již dlouhou dobu se uvažuje o sloučení Berlína s Braniborskem. V referendu roku 1996 bylo toto však zamítnuto (především voliči v Braniborsku mj. vzhledem k velké zadluženosti Berlína). Termín nového referenda není zatím udán.

Partnerská města

Praha

Níže uvedená partnerství uzavřelo město Berlín jako celek (stav k 16. prosinci 2006[9]); jednotlivé obvody mají další partnerská města.

Ekonomika

Související informace naleznete také v článku Finance a hospodářství v Berlíně.

Sjednocený Berlín se v mnoha ohledech stal symbolem nové doby, skončení studené války. Tyto pozitivní aspekty se ovšem netýkají současného stavu hospodářství hlavního města Německa, a již v žádném případě její finanční situace.

Celkem lze říci, že Berlín se stal obětí své polohy a trpí silnými vlivy hospodářsky zaostalých tzv. nových spolkových zemí, jež se dodnes nacházejí na seznamech podprůměrně vyvinutých regionů Evropské unie.

Důležité parametry hospodářského vývoje jsou většinou vysoce neuspokojivé, zejména nezaměstnanost je jedna z nejvyšších v Německu.

Doprava

Související informace naleznete také v článku Doprava v Berlíně.

Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.

I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest vlaků typu Eurocity v 2hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží je Berlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.

Berlín v průběhu času disponoval více letišti (viz Berlínská letiště): Tempelhof, Tegel a Schönefeld. První z nich, Tempelhof ležící uvnitř města, fungovalo do roku 2008, také Tegel byl v roce 2020 uzavřen ve prospěch (dříve východoberlínského a po sjednocení méně využívaného) letiště Schönefeld, ležícího na jihovýchod od Berlína, které bylo rozšířeno a poblíž bylo v listopadu 2020 uvedeno do provozu nově vybudované a nyní jediné berlínské mezinárodní letiště Berlín-Braniborsko (Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt).

Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy; po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinaci metra, městské železnice, tramvajové a autobusové sítě.

V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná rikšu - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).

Vzdělání

Kultura

Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. Současná situace a výhledy do budoucnosti jsou však silně ovlivněny finanční krizí města (diskuse o zavření nebo sloučení oper, o subvencích pro kulturní a vědecká zařízení atd.).

Nejvýznamnější kulturní zařízení

Z kulturních, uměleckých a vědeckých zařízení a událostí lze jmenovat jen výběr:

Friedrichstadt-Palast
  • Kromě nesčetných divadel, malých forem a kabaretů celkem tři operní domy: Státní opera, Německá opera a Komická opera (Staatsoper unter den Linden, Deutsche Oper, Komische Oper)
  • Friedrichstadt-Palast, divadlo s 1895 místy a s největším jevištěm na světě (2854 m2).
  • Obchodní dům Kaufhaus des Westens (KaDeWe).
  • Mnoho muzeí, z nichž nejznámější jsou Pergamonské muzeum a Nové muzeum (s originálem sošky Nefertiti).
  • Botanická zahrada Berlín a dvě zoologické zahrady, jedna z nich se známým akváriem
  • Stará a Nová Národní galerie.
  • Berlínský filmový festival se v Berlíně každoročně pořádá od roku 1951 a jako hlavní cenu zde porota uděluje "Zlatého medvěda".
  • Christopher street day, jeden z největších pochodů za práva homosexuálů.
  • Karneval kultur (Karneval der Kulturen), velký průvod městem, většinou o letnicích, kde se během asi tří dnů prezentuje většina v Berlíně žijících národností (2004: asi 1,5 milionu účinkujících a návštěvníků).
  • Berlínská filharmonie, mezi jejíž dirigenty patřil Herbert von Karajan. Současným šéfdirigentem je Kirill Petrenko.

Z dalších pozoruhodností a památek je možno jmenovat Říšský sněm (Reichstag), Braniborskou bránu, světoznámou třídu Unter den Linden stejně tak jako Karl-Marx-Allee, zámek Schloss Charlottenburg, bývalý přechod Checkpoint Charlie, East Side Gallery (zbytek Berlínské zdi), televizní věž Fernsehturm, chrám Berliner Dom a zříceninu kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, jednu z největších evropských synagog na Oranienburger Straße, památník obětem holocaustu, Kurfürstendamm a Alexanderplatz (bývalé „západní“ a „východní“ centrum města), celý nový komplex na Postupimském náměstí (Potsdamer Platz) a v nejbližším okolí (kde v devadesátých letech minulého století vznikla více méně celá nová čtvrt‘), v neposlední řadě pak i památky v blízké Postupimi.

Památky UNESCO

Na území města se nacházejí hned tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO.

Zelené plochy

Berlínská filharmonie

Berlín se chlubí i rozsáhlými zelenými plochami. K nejznámějším patří např. Tiergarten, ležící poměrně v centru města, oblíbený pro procházky, známý jako místo kde se pořádá Love Parade a kde je možno na víkend i opékat selata a zejména - jak to činí turečtí obyvatelé - jehňata.

Památky související s židovskou obcí

V důsledku své minulosti má Berlín i mnoho památek, souvisejících s berlínskou židovskou obcí. K těm nejznámějším patří:

Sport

V Berlíně se konaly v roce 1936 olympijské hry. V roce 2006 se zde hrálo finále mistrovství světa ve fotbale. Obě události se konaly na Olympijském stadionu (Olympiastadion). Ten dnes poskytuje místo pro 74 400 diváků a v roce 2015 rovněž hostil finále Ligy mistrů UEFA, v srpnu 2009 se zde konalo mistrovství světa v atletice.

Ve městě sídlí fotbalové kluby Hertha, Union a Dynamo, hokejový klub Eisbären a basketbalový klub Alba. K velkým sportovním akcím patří Berlínský maraton, který se od roku 1974 každoročně koná zpravidla poslední neděli měsíce září. V roce 2013 bylo v některém z více než 2 300 berlínských sportovních a fitness klubů registrováno přibližně 600 000 Berlíňanů.[10]

K dalším celosvětově známým událostem patří i každoroční maratonský běh městem.

Odkazy

Reference

  1. a b Dostupné online. [cit. 2022-01-12]
  2. ADÁMEK, Martin. Berlínská čtvrť Český Rixdorf: po stopách Čechů v Německu. Radynacestu.cz [online]. 19. 2. 2018 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (cz) 
  3. Berlínská zeď - za noc vyrostla, za noc spadla. ČT24 [online]. Česká televize, 13. 8. 2011 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Tisková zpráva Statistického zemského úřadu Berlín z 19. září 2006, Statistisches Landesamt Berlin Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine (download PDF); částečně vlastní propočty; údaje berou v úvahu národnost, která byla udána.
  5. Počet (a podíl) občanů ze všech států bývalé Jugoslávie činí více než dvojnásobek.
  6. Údaje statistického úřadu Statistisches Landesamt Berlin k 31. prosinci 2006, cit. podle Berliner Zeitung, č. 93, 21./22. April 2007, str. 21
  7. http://www.timesofisrael.com/over-33000-israelis-have-taken-german-citizenship-since-2000/
  8. Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2018 [online]. www.statistik-berlin-brandenburg.de [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (německy) 
  9. Podle www.berlin.de Archivováno 6. 2. 2007 na Wayback Machine.
  10. Landessportbund Berlin: Der LSB Berlin. web.archive.org [online]. 2014-10-04 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 

Literatura

  • PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. ISBN 80-86197-09-3. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Germany location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Germany (Wp article: en:Germany)
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Berlin Hauptbahnhof0514.JPG
Autor: MaryG90, Licence: CC BY-SA 3.0
Berlin Hauptbahnhof
BerlinerMiam.jpg
Autor: Lear 21, Licence: CC BY-SA 4.0
Berliner Pfannkuchen in verschiedenen Variationen, 2022
Eisbaeren augsburg o2.jpg
(c) Cujo301 na projektu Wikipedie v jazyce němčina, CC BY-SA 3.0 de
Spielsituation Eisbären Berlin gegen Augsburg Panther in der O2 World
Berlin Philharmonie asv2018-05 img1.jpg
Autor: A.Savin (WikiCommons), Licence: FAL
Philharmonie (concert hall) in Berlin
BabylonBerlinFilmset.jpg
Autor: Lear 21, Licence: CC BY-SA 4.0
Dreharbeiten zur Filmserie Babylon Berlin in Potsdam-Babelsberg (2016)
Flag of Namibia.svg
Flag of Namibia
Schlachtensee in Berlin2019.jpg
Autor: Lear 21, Licence: CC BY-SA 4.0
Schlachtensee sun bathing lawn in Berlin, Germany (2019)
Berlin Brandenburg Airport Terminal 1.jpg
(c) Arne Müseler / www.arne-mueseler.com, CC BY-SA 3.0 de
Berlin Brandenburg Airport Terminal 1
ShowBerlin.jpg
Autor: Lear 21, Licence: CC BY-SA 4.0
"Arise" Show at the Friedrichstadt-Palast in Berlin, Germany (2021)
Berlin RKI building Nordufer asv2021-03 img1.jpg
Autor: A.Savin (WikiCommons), Licence: FAL
The Robert Koch Institute building at Wedding, Nordufer in Berlin, Germany
Flag of Rhineland-Palatinate.svg
Civil and state flag of the state Rhineland-Palatinate
Flag of Hesse (state).svg
State service flag of Hesse
Berlin Neue Synagoge 2010.jpg
Autor: Kuli, Licence: CC0
Berlin, Neue Synagoge
Flag of Bavaria (striped).svg
Flag of Bavaria (striped)
Alte Försterei Eröffnungsspiel 03.jpg
Autor: Christian Liebscher (Platte), Licence: CC BY-SA 3.0
Opening of Stadion An der Alten Försterei, Berlin
Flag of the United Arab Republic (1958–1971).svg
Flag of Egypt (1958-1971) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Potsdamer Platz beim Festival of Lights 2021.png
Autor: LeSalonElodie, Licence: CC BY-SA 4.0
Illuminierte Gebäude auf dem Posdamer Platz mit Lichtkunstinstallation "Erde".
Bikinihaus Berlin-1210760.jpg
Autor: Harald Krichel, Licence: CC BY-SA 3.0
Bikini-Haus, Berlin. In the background: Gedaechtniskirche, Upper West and Zoofenster
Berlin panorama.jpg
Autor: A_Peach, Licence: CC BY 2.0
The Bundestag at the Spree river in Berlin, Germany (2019)
East Side Gallery - Thierry Noir - 2011.jpg
Autor: Paul VanDerWerf from Brunswick, Maine, USA, Licence: CC BY 2.0
Mural by Thierry Noir, entitled "Hommage To The Young Generation". Painted on remnants of the Berlin Wall at the East Side Gallery, Berlin.
West and East Germans at the Brandenburg Gate in 1989.jpg
(c) Lear 21 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
The Fall of the Berlin Wall, 1989. The photo shows a part of a public photo documentation wall at the Brandenburg Gate, Berlin. The photo documentation is permanently placed in the public.
Prague (6365119737).jpg
Autor: Moyan Brenn from Italy, Licence: CC BY 2.0
Prague, panoramic view from Charles Bridge east tower
Olympiastadion Berlin Sep-2015.jpg
Autor: Martijn Mureau, Licence: CC BY-SA 4.0
An overview of the Olympic Stadium in Berlin, Germany
Berlin - Aerial view - 2016.jpg
(c) Avda / www.avda-foto.de, CC BY-SA 3.0
Aerial view over Berlin, 2016
Siemensturm 04.jpg
Autor: Alexrk2, Licence: CC BY-SA 3.0
Siemensturm in Berlin-Siemensstadt
AltersstrukturBerlin2020.png
Autor: Amt für Statistik Berlin-Brandenburg, Licence: CC BY-SA 3.0
Population pyramid of Berlin in 2020.
3806 Berlin.JPG
Autor: Spyrosdrakopoulos, Licence: CC BY-SA 4.0
Oberbaum bridge
Flag of Berlin.svg
Autor:
  • Flaggenentwurf: unbekannt
  • diese Datei: Jwnabd
, Licence:
Flag of Berlin
Nr 2 Berlin Panorama von der Siegessäule 2021.jpg
Autor: Lear 21, Licence: CC BY-SA 4.0
Berlin Cityscape, shot from Siegessäule (Victory Columnn) in Germany, October 2021
Humboldt University And Bebelplatz.jpg
Autor: Ryan Hadley from Seattle, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Walk of Ideas "Modern Book Printing" with Humboldt University in background
Karte der Berliner Wasserstraßen.png
Autor: This map results from a map request to the Kartenwünsche in the Kartenwerkstatt. You can make as well a request for a new map., Licence: CC BY-SA 2.5
Map of the waterways in the region of Berlin
Botanischer Garten Berlin-Dahlem 10-2014 photo01 pond.jpg
Autor: A.Savin (WikiCommons), Licence: CC BY-SA 3.0
Berlin-Dahlem Botanical Garden in autumn 2014 / one of the ponds
Berlin, administrative divisions (+districts -boroughs -pop) - de - colored.svg
Autor: TUBSEmail Silk.svg Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of administrative divisions of XY (see filename)