Berlínské fotografické ateliéry v 19. století

Příklad zadní strany carte de visite (CDV) Alberta Meyera s adresou jeho ateliéru
Ukázka fotografie Wilhelma Halfftera, jednoho z prvních německých fotografů, logo berlínského ateliéru na Leipziger-Strasse 91, asi 1860
Související informace naleznete také v článku Fotografický ateliér.

Berlínské fotografické ateliéry v 19. století je téma vědeckého projektu, které bylo zahájeno v roce 2003 s výhledem na několik dalších let na Univerzitě aplikovaných věd v Berlíně v rámci programu muzeologie.[1] Pod vedením profesorky Sibylly Einholzové se spolupracuje se společností pro dějiny Berlína založené v roce 1865 a jejíž fotografická sbírka je jedním ze základů výzkumného projektu.[2] Na oficiálních stránkách lze nalézt abecední seznam fotoateliérů, příklady zadních stran fotografií, vybrané tematické snímky (rodiny, děti, módní fotografie oblečení nebo městské veduty) a stručnou historii na téma fotografických ateliérů v Berlíně.

Stav výzkumu

Pro období 1870-1890 vypátrali dosud (únor 2008) studenti více než 800 jmen fotografů, kteří jsou prezentováni v inovované on-line databázi s adresami a letopočty. „Pokud se v Berlíně započítají všechny ateliéry od roku 1850 do roku 1900, jejich počet přesáhne 1500“.[1][3]

Známí fotografové

Odkazy

Reference

  1. a b Prof. Dr. Sibylle Einholz: Berliner Fotografenateliers...(viz odstavec Externí odkazy)
  2. Die Geschichte Berlins (viz odstavec Externí odkazy)
  3. http://www.berliner-fotografenateliers.de/listen/c_atelier.htm

Související články

  • Photographischer Verein zu Berlin
  • Deutscher Photographen-Verein

Literatura

  • Ludwig Hoerner: Das photographische Gewerbe in Deutschland 1839–1914: GFW-Verlag, Düsseldorf 1989, ISBN 3-87258-000-0.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Albert Meyer 2.jpg
Zadní strana Meyerovy fotografie ozdobená tituly, 1896.
Hoffmann von Fallersleben, Carte-de-visite von W. Halffter, Berlin, Bild- und Rückseite.jpg
Wilhelm Halffter, Leipziger Strasse 91, Berlin: Hoffmann von Fallersleben; Carte-de-visite, um 1860 (?), Privatbesitz. Grösse des leicht unregelmäßig per Hand geschnittenen und auf der Rückseite mit einem bräunlichen Zier-Logo des Ateliers bedruckten Kartons circa 9,7 cm x 6,1 cm; Grösse des (Albumin-?) Fotopapiers circa 8,9 cm x 5,2 cm. --Bernd Schwabe in Hannover (talk) 18:43, 24 December 2009 (UTC