Berlínské fotografické ateliéry v 19. století
Berlínské fotografické ateliéry v 19. století je téma vědeckého projektu, které bylo zahájeno v roce 2003 s výhledem na několik dalších let na Univerzitě aplikovaných věd v Berlíně v rámci programu muzeologie.[1] Pod vedením profesorky Sibylly Einholzové se spolupracuje se společností pro dějiny Berlína založené v roce 1865 a jejíž fotografická sbírka je jedním ze základů výzkumného projektu.[2] Na oficiálních stránkách lze nalézt abecední seznam fotoateliérů, příklady zadních stran fotografií, vybrané tematické snímky (rodiny, děti, módní fotografie oblečení nebo městské veduty) a stručnou historii na téma fotografických ateliérů v Berlíně.
Stav výzkumu
Pro období 1870-1890 vypátrali dosud (únor 2008) studenti více než 800 jmen fotografů, kteří jsou prezentováni v inovované on-line databázi s adresami a letopočty. „Pokud se v Berlíně započítají všechny ateliéry od roku 1850 do roku 1900, jejich počet přesáhne 1500“.[1][3]
Známí fotografové
- Martin Balg
- Emil Bieber
- Philipp Graff
- Wilhelm Halffter
- Julius Kricheldorff
- Albert Meyer (fotograf)
- Neue Photographische Gesellschaft
- Julius Cornelius Schaarwächter
- Friedrich Albert Schwartz
Odkazy
Reference
- ↑ a b Prof. Dr. Sibylle Einholz: Berliner Fotografenateliers...(viz odstavec Externí odkazy)
- ↑ Die Geschichte Berlins (viz odstavec Externí odkazy)
- ↑ http://www.berliner-fotografenateliers.de/listen/c_atelier.htm
Související články
- Photographischer Verein zu Berlin
- Deutscher Photographen-Verein
Literatura
- Ludwig Hoerner: Das photographische Gewerbe in Deutschland 1839–1914: GFW-Verlag, Düsseldorf 1989, ISBN 3-87258-000-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Berlínské fotografické ateliéry v 19. století na Wikimedia Commons
- (německy) Sibylle Einholz: bisherige Datenbank zu Berliner Fotografenateliers
- (německy) Die Geschichte Berlins... Historische Fotografien
Média použitá na této stránce
Zadní strana Meyerovy fotografie ozdobená tituly, 1896.
Wilhelm Halffter, Leipziger Strasse 91, Berlin: Hoffmann von Fallersleben; Carte-de-visite, um 1860 (?), Privatbesitz. Grösse des leicht unregelmäßig per Hand geschnittenen und auf der Rückseite mit einem bräunlichen Zier-Logo des Ateliers bedruckten Kartons circa 9,7 cm x 6,1 cm; Grösse des (Albumin-?) Fotopapiers circa 8,9 cm x 5,2 cm. --Bernd Schwabe in Hannover (talk) 18:43, 24 December 2009 (UTC