Bernabé Zapata Miralles

Bernabé Zapata Miralles
Zapata Miralles na Monte-Carlo Masters 2022
PřezdívkaBerni[1]
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození12. ledna 1997 (26 let)[2]
Místo narozeníValencie, Španělsko[2]
BydlištěValencie, Španělsko
Výška183 cm[2]
Hmotnost79 kg[2]
Profesionál od2015[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 182 641 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů20–33
Tituly0 ATP, 4 challengery, 8 ITF
Nejvyšší umístění37. místo (22. května 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open4. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2021, 2022, 2023)
US Open2. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů1–12
Tituly0 ATP, 0 challengeů, 1 ITF
Nejvyšší umístění404. místo (21. srpna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open1. kolo (2023)
US Open1. kolo (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230913a13. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernabé Zapata Miralles (* 12. ledna 1997 Valencie) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2023 na 37. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 404. místě. Trénují ho Carlos Navarro´a Samuel Ribeiro.[2]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 valencijskou základní skupinou finále proti Česku. V duelu podlehl Tomáši Macháčovi. Češi zvítězili 3:0 na zápasy.[4]

Soukromý život

Narodil se roku 1997 ve Valencii do rodiny Wilfreda Zapaty a Lucii Mirallesové. Má sestry Martu a Belen. K tenisu jej v pěti letech přivedl starší bratr David. Ve čtrnácti letech jej začal trénovat Carlos Navarro. Za preferovaný povrch uvedl ve Španělsku tradiční antuku a jako silný úder forhend. Jeho manželkou se stala Miriam Zapatová.[5][1]

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP Tour debutoval ve dvaceti jedna letech květnovým Geneva Open 2018 po zvládnuté kvalifikaci. Na úvod dvouhry porazil devadesátého muže žebříčku Floriana Mayera,[6] než jej vyřadil sedmý nasazený Ital Andreas Seppi. V září 2020 vybojoval první challengerový titul, když ovládl turnaj v severoitalském Cordenons dotovaný 88 520 eury. Ve finále zdolal 17letého juniora Carlose Alcaraze z třetí světové stovky po třísetovém průběhu.[7] Druhý vítězný zápas v hlavní soutěži túry ATP dosáhl na březnovém Dubai Tennis Championships 2021, kde opět prošel kvalifikační soutěží. Přes australskou světovou čtyřicítku Johna Millmana postoupil do druhého kola, v němž jej zastavil třicátý sedmý hráč světa Lorenzo Sonego.[8]

Příjem v kvalifikaci Wimbledonu 2022

Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu French Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru přehrál Australana Marca Polmanse. V úvodním pařížském kole však nenašel recept na Alcaraze. První utkání na majorech vyhrál během US Open 2021, kde si v pětisetové bitvě poradil s dalším krajanem Felicianem Lópezem. Oběma španělským soupeřům patřila na žebříčku 97. příčka. Do série Masters premiérově zasáhl na Monte-Carlo Rolex Masters 2022 po průchodu kvalifikací. V prvním utkání dvouhry ale podlehl členu elitní třictíky Alexi de Minaurovi. V pěti předchozích kvalifikačních soutěžích mistrovské kategorii skončil vždy v prvním kole.[9]

Na French Open 2022 se stal prvním Španělem v historii, jenž v grandslamové dvouhře postoupil z kvalifikace až do čtvrtého kola.[1] Ve druhé fázi poprvé zdolal člena elitní světové patnáctky, čtrnáctého v pořadí Taylora Fritze[10] a poté v pěti setech i světovou šestadvacítku Johna Isnera. Cestu soutěží v osmifinále ukončil třetí hráč klasifikace Alexander Zverev.[11] Bodový zisk jej po skončení, 6. června 2022, premiérově posunul do první světové stovky.[10][12] Na žebříčku se posunul ze 130. na 97. místo.[9]

Na úvod únorového Córdoba Open 2023 porazil v nejdelším utkání turnaje, časem 3 hodiny a 26 minut, krajana Roberta Carballese Baenu.[13] Následně však podlehl Chilanovi Tomási Barriosovi Verovi z třetí světové stovky. První kariérní semifinále si zahrál na dvou navazujících turnajích, Argentina Open 2023[14] a Rio Open 2023.[15] V následném vydání světové klasifikace z 27. února 2023 se posunul na nové maximum, 42. příčku. Do osmifinále Mastersu se poprvé probojoval na antukovém Mutua Madrid Open 2023.[16]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (4 D; 0 Č)
ITF (8 D; 1 Č)

Dvouhra (12 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.červenec 2015Gandia, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Albert Alcaraz Ivorra1–6, 7–5, 7–6(7–2)
2.listopad 2015Marsá al-Qantáwí, TuniskotvrdýTunisko Anis Ghorbel6–4, 6–4
3.duben 2016Majadahonda, ŠpanělskoantukaChile Bastian Malla6–7(4–7), 7–6(8–6), 4–0skreč
4.srpen 2016Vigo, ŠpanělskoantukaItálie Alberto Brizzi6–3, 6–3
5.září 2016Madrid, Španělskoantuka (h)Argentina Gonzalo Villanueva6–2, 6–1
6.červen 2017Kaltenkirchen, NěmeckoantukaSlovinsko Nik Razborsek6–4, 7–5
7.červenec 2017Getxo, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Carlos Taberner6–3, 3–6, 6–3
8.červenec 2017Gandia, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Sergio Gutiérrez Ferrol6–3, 5–7, 7–5
9.září 2020Cordenons, ItálieantukaŠpanělsko Carlos Alcaraz6–2, 4–6, 6–2
10.květen 2021Heilbronn, NěmeckoantukaKolumbie Daniel Elahi Galán6–3, 6–4
11.srpen 2021Poznaň, PolskoantukaČesko Jiří Lehečka6–3, 6–2
12.srpen 2022Meerbusch, NěmeckoantukaRakousko Dennis Novak6–1, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.září 2015Sabadell, ŠpanělskoantukaNorsko Viktor DurasovicŠpanělsko Juan Samuel Arauzo Martinez
Německo Jean-Marc Werner
6–4, 6–1

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernabé Zapata Miralles na anglické Wikipedii.

  1. a b c Bernabe Zapata Miralles | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Bernabé Zapata Miralles na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230913a13. září 2023
  3. Bernabé Zapata Miralles na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230913a13. září 2023
  4. Bernabé Zapata Miralles na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230913a13. září 2023
  5. Bernabé Zapata: "Mi sueño era jugar con Federer, me quedo con esa espina". MARCA [online]. 2023-03-07 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. Donaldson Sets Wawrinka Clash In Geneva. ATP Tour, Inc. [online]. 2018-05-21 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Cordenons: Alcaraz si inchina, 1° centro per Zapata Miralles. Federtennis [online]. 2020-09-01 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (italsky) 
  8. Sonego e Sinner agli ottavi del torneo Atp di Dubai - Rai Sport. RaiSport [online]. 2021-03-16 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (italsky) 
  9. a b Bernabe Zapata Miralles | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Bernabe Zapata Miralles Upsets Taylor Fritz At Roland Garros. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-25 [cit. 2023-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-25. (anglicky) 
  11. Tennis – Roland-Garros 2022: Zverev upends Zapata Miralles. Tennis Majors [online]. 2022-05-29 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Zapata Miralles looks to repeat Roland-Garros form. Wimbledon.com [online]. 2022-06-28 [cit. 2023-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-28. (anglicky) 
  13. Bernabe Zapata Miralles Wins Record-Breaking Match In Cordoba. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-07 [cit. 2023-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-15. (anglicky) 
  14. Argentina Open: Zapata Miralles reaches last four. Tennis Majors [online]. 2023-02-18 [cit. 2023-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-19. (anglicky) 
  15. Zapata Miralles reaches first ATP 500 semi in Rio. Tennis Majors [online]. 2023-02-24 [cit. 2023-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-24. (anglicky) 
  16. Hunted By 'Cheetah-Like' Sebastian Baez, Stefanos Tsitsipas Lives Another Day | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-01 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zapata Miralles WMQ22 (4) (52191116418).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Zapata Miralles WMQ22 (4)
Zapata Miralles MCM22 (11) (52036395616).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Zapata Miralles MCM22 (11)