Bernadeta Pánčiová

Bernadeta Pánčiová
Narození12. června 1924
Mužla
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. března 2015 (ve věku 90 let)
Povolánířeholnice
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm IV. třídy (1991)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bernadeta Pánčiová, vlastním jménem Aurélia-Štefánia Pánčiová (12. června 1924, Mužla30. března 2015) byla slovenská řeholnice z Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul, zakladatelka hnutí Rodina Neposkvrněné.

V roce 1940 vstoupila do kongregace vincentek-satmárek jako kandidátka, absolvovala Učitelkou akademii v Bratislavě a několik let úspěšně učila. Ještě jako kandidátka utrpěla ve škole v tělocviku úraz a musela se podrobit náročné operaci. Tím začaly její zdravotní problémy. [1]

Po roce 1950 musela jako ostatní řeholní sestry školství opustit.[2]

Rok bola v internačním táboře v Rožňavě, potom byla spolu s ostatními sestrami vyvezena do Varnsdorfu. Zde ji provinciální představená jmenovala magistrou novicek, tuto službu zastávala až do roku 1989.[1] V roce 1958 se vrátila na Slovensko a pracovala jako účetní v charitním domově v Dolním Smokovci. V roce 1973 se vrátila do Ružomberoka. Vzhledem k narůstajícím zdravotním problémům se musela několikrát podrobit těžkým operacím.[1]

Na svatodušní svátky v roce 1975 založila hnutí Rodina Neposkvrněné – skupina nemocných tehdy reagovala na výzvu papeže Pavla VI., aby se celý svět zapálil evangelizací lásky. Na tento úmysl se začali denně modlit růženec. Z modliteb vytvořili duchovní kytici, kterou jako vánoční dárek odeslali do Vatikánu.[1] Toto hnutí se začalo rychle šířit a v roce 1991 bylo oficiálně schváleno papežem Janem Pavlem druhým.

I když byla sama tělesně postižena, pomáhala nemocným zabezpečovat jejich potřeby a pomůcky, organizovala pro ně duchovní cvičení, které sama vedla. V roce 1991 se z její iniciativy uskutečnila první slovenská vlaková pouť nemocných do Lurd.[2]

V roce 1991 se stala nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Život plný lásky: Sr. Bernadeta Pánčiová [online]. zasvatenyzivot.sk [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  2. a b PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 178–179. 

Literatura

  • PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 178–179. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
TCH Rad T-G-Masaryka 4tr (1990) BAR.svg
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992).