Bernard Blier

Bernard Blier
Bernard Blier (Moji přátelé. 1975)
Bernard Blier (Moji přátelé. 1975)
Narození11. ledna 1916
Buenos Aires, Argentina
Úmrtí29. března 1989 (ve věku 73 let)
Saint-Cloud, Hauts-de-Seine, Francie
Místo pohřbeníCimetière parisien de Thiais
Alma materCondorcetovo lyceum
Conservatoire national supérieur d’art dramatique
Aktivní roky1934–1988
ChoťGisèle Brunet (1938–1965)
Annette Blier (1965–1989)
DětiBertrand Blier
César
Čestný César (1989)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernard Blier (11. ledna 1916 Buenos Aires29. března 1989 Saint-Cloud, Hauts-de-Seine) byl francouzský divadelní a filmový herec.

Život a kariéra

Narodil se v Argentině. Jeho otec, Jules Blier, byl biologem v pařížském Pasteurově ústavu.

Po návratu rodiny do Paříže začal studovat na Lycée Condorcet, ale už od roku 1931 jej začalo přitahovat divadlo, ve kterém o tři roky později skutečně herecky debutoval. Krátce nato se přihlásil na pařížskou Conservatoire national supérieur d'art dramatique, ale byl přijat až po třech pokusech, v roce 1937. Na konzervatoři studoval v kurzech u Louise Jouveta a spoznal tam dva ze svých přátel, Françoise Périera a Gérarda Ouryho.

V roce 1937 začal hrát ve filmu a už o rok později se objevil ve snímku Hotel du Nord režiséra Marcela Carného, ve kterém se setkal například s Louisem Jouvetem a s Arletty. Kromě toho nadále hrál v divadle. V dubnu 1938 ze oženil a ze sňatku se příští rok narodil syn, režisér Bertrand Blier. V roce 1939 hrál s Jeanem Gabinem ve významném filmu Den začíná a při natáčení filmu vzniklo mezi oběma muži blízké přátelství. Ve stejném roce získal ocenění poroty konzervatoře.

Po vypuknutí druhé světové války byl mobilizován a zařazen k pěšímu pluku v Mayenne. Později byl zajat a internován v zajateckém táboře Stalag XVII-A v Rakousku.

Po válce začal, kromě divadelních aktivit, spolupracovat s předními francouzskými tvůrci. V padesátých a šedesátých letech 20. století spolupracoval například s Georgesem Lautnerem, Henri Verneuilem nebo Michelem Audiardem a natáčel po boku většiny významných herců, například Jeana Gabina, Jean-Paula Belmonda, Louise de Funèse nebo Lina Ventury. V tomto období rovněž intenzivně hrál v italských filmech.

Z významnějších filmů 70. let lze jmenovat například spolupráci s Pierrem Richardem ve filmu Velký blondýn s černou botou (1972), roli průmyslníka v snímku Tělo mého nepřítele v hlavní roli s Belmondem (1976) nebo Studený bufet z roku 1979.

V osmdesátých letech se začal znovu intenzivněji objevovat v italských filmech. V roce 1985 mu byla diagnostikována rakovina prostaty. O rok později mů bylo uděleno italské filmové ocenění Donatellův David. V březnu 1989 mu byl udělen Čestný César, nicméně, krátce nato, ani ne o měsíc později, své nemoci podlehl. Zemřel na klinice ve francouzském Saint-Cloud.

Filmografie (výběr)

  • 1938 : Hotel du Nord (Hôtel du Nord), režie Marcel Carné
  • 1939 : Den začíná (Le Jour se lève), režie Marcel Carné
  • 1947 : Nábřeží zlatníků (Quai des Orfèvres), režie Henri-Georges Clouzot
  • 1950 : Manéže (Manèges), režie Yves Allégret
  • 1950 : Ztracené vzpomínky (Souvenirs perdus), režie Christian-Jaque
  • 1951 : Adresát neznámý (Sans laisser d'adresse), režie Jean-Paul Le Chanois
  • 1952 : Agence matrimoniale (Agence matrimoniale), režie Jean-Paul Le Chanois
  • 1952 : Je l'ai été trois fois (Je l'ai été trois fois), režie Sacha Guitry
  • 1954 : Scenes de ménage (Scenes de ménage), režie André Berthomieu
  • 1954 : Tajemství ložnic (Secrets d'alcove), víc režisérů
  • 1955 : Husaři (Les Hussards), režie Alex Joffé
  • 1956 : Zločin a trest (Crime et châtiment), režie Georges Lampin
  • 1957 : Quand la femme s'en mêle (Quand la femme s'en mêle), režie Yves Allégret
  • 1958 : Bídníci (Les Misérables), režie Jean-Paul Le Chanois
  • 1958 : Burziáni (Les Grandes familles), režie Denys de La Patellière
  • 1958 : Hráč (Le Joueur), režie Claude Autant-Lara
  • 1959 : Marie-Octobre (Marie-Octobre), režie Julien Duvivier
  • 1959 : Tulák Archimedes (Archimède, le clochard), režie Gilles Grangier
  • 1959 : Velká válka (La Grande Guerra), režie Mario Monicelli
  • 1961 : Kriminálníci (Crimen), režie Mario Camerini
  • 1961 : Le Cave se rebiffe (Le Cave se rebiffe), režie Gilles Grangier
  • 1961 : Le Président (Le Président), režie Henri Verneuil
  • 1962 : Les Petits matins (Les Petits matins), režie Jacqueline Audry
  • 1962 : Matyáš Sandorf (Mathias Sandorf), režie Georges Lampin
  • 1963 : Germinal (Germinal), režie Yves Allégret
  • 1963 : Povedení strejcové (Les Tontons flingueurs), režie Georges Lautner
  • 1963 : Stalo se v Turíně (I Compagni), režie Mario Monicelli
  • 1964 : 100 000 dolarů na slunci (Cent mille dollars au soleil), režie Henri Verneuil
  • 1964 : Báječný paroháč (Il Magnifico cornuto), režie Antonio Pietrangeli
  • 1964 : Honba na muže (La Chasse à l'homme), režie Edouard Molinaro
  • 1964 : Tajný policista (Les Barbouzes), režie Georges Lautner
  • 1964 : Velká nevěra (Alta infedeltà), víc režisérů
  • 1965 : Casanova '70 (Casanova '70), režie Mario Monicelli
  • 1965 : Les Bons vivants (Les Bons vivants), režie Gilles Grangier a Georges Lautner
  • 1966 : Grand restaurant pana Septima (Le Grand restaurant), režie Jacques Besnard
  • 1966 : Otázka cti (Una Questione d'onore), režie Luigi Zampa
  • 1967 : Blázen z laboratoře 4 (Le Fou du labo IV), režie Jacques Besnard
  • 1967 : Cizinec (L'étranger), režie Luchino Visconti
  • 1967 : Idiot v Paříži (Un idiot à Paris), režie Serge Korber
  • 1967 : Kdybych byl špión (Si j'étais un espion), režie Bertrand Blier
  • 1968 : Africké dobrodružství (Riusciranno i nostri eroi a ritrovare l'amico misteriosamente scomparso in Africa?), režie Ettore Scola
  • 1968 : Nepřemožitelná Leontýna (Faut pas prendre les enfants du bon Dieu pour des canards sauvages), režie Michel Audiard
  • 1969 : Můj strýc Benjamin (Mon oncle Benjamin), režie Edouard Molinaro
  • 1970 : Koňská hlava (Le Cri du cormoran, le soir au-dessus des jonques), režie Michel Audiard
  • 1970 : Nepije, nekouří, nedroguje, ale ... povídá! (Elle boit pas, elle fume pas, elle drague pas, mais... elle cause!), režie Michel Audiard
  • 1970 : Roztržitý (Le Distrait), režie Pierre Richard
  • 1971 : Jo (Jo), režie Jean Girault
  • 1971 : V rytmu valčíku (Laisse aller, c'est une valse), režie Georges Lautner
  • 1972 : Elle cause plus, elle flingue (Elle cause plus, elle flingue), režie Michel Audiard
  • 1972 : Velký blondýn s černou botou (Le Grand blond avec une chaussure noire), režie Yves Robert
  • 1972 : Zabiják (Le Tueur), režie Denys de La Patellière
  • 1973 : Nevím nic, ale řeknu všechno (Je sais rien, mais je dirai tout), režie Pierre Richard
  • 1975 : Krást se musí umět (C'est pas parce qu'on a rien à dire qu'il faut fermer sa gueule), režie Jacques Besnard
  • 1975 : Moji přátelé (Amici miei), režie Mario Monicelli
  • 1976 : Calmos (Calmos), režie Bertrand Blier
  • 1976 : Tělo mého nepřítele (Le Corps de mon ennemi), režie Henri Verneuil
  • 1979 : Černá řada (Série noire), režie Alain Corneau
  • 1979 : Studený bufet (Buffet froid), režie Bertrand Blier
  • 1979 : Zdravý nemocný (Il Malato immaginario), režie Tonino Cervi
  • 1981 : Třetí na řadě (Il Turno), režie Tonino Cervi
  • 1981 : Vášeň lásky (Passione d'amore), režie Ettore Scola
  • 1985 : Dva životy Matii Pascala (Le due vite di Mattia Pascal), režie Mario Monicelli
  • 1985 : Moji přátelé III (Amici miei atto III), režie Nanni Loy
  • 1986 : Jen aby to byla holčička (Speriamo che sia femmina), režie Mario Monicelli
  • 1986 : Nenávidím herce (Je hais les acteurs), režie Gérard Krawczyk
  • 1986 : Takhle to děláme v Moskvě (Twist again à Moscou), režie Jean-Marie Poiré
  • 1988 : Běsi (Les Possédés), režie Andrzej Wajda
  • 1989 : Seobe (Seobe), režie Aleksandar Petrović

Ocenění

Externí odkazy

Média použitá na této stránce